Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Takove zvlastni rohliky

Cesty maji tu krasnou vlastnost, ze vzdy nekam vedou. A kdyz najednou konci, tak se muzete vzdy po ni vtratit zpatky. Ovsem, az na jednnu vykjimku. Vsak vite jakou.Ale o tehle ceste jsem psat nechtel, spise o nejake veselejsi.

Dovoli jiste damy ,jednu malo vzpominku z vojny. Uz  dlouho nebyla. Konalo se zase jednou  protichemicke cviceni. S vyjezdem na Libavu. Uz tyden pred nim zavladla v kasarnach posvatna hruza, protoze major Spatenka ktery ho organizoval, byl vyhlasenej magor. Marodka odolavala statecne naporu,  doktor, prezdivanej podle Svekjka Grunstein  houfne  zoufalce vyhazoval. Pouze otevrena zlomenina skytala jakousu takous sanci se tomuhle vyhnout.

Uz jsem jednou Grunsteina oblafnul, po druhe asi by to nevyslo. Zahajil jsem utek dopredu. Kdyz uz tam musim, tak si vydobit sikovnou pozici. Podarilo se. Byl jsem umisten v prepadovem oddilu, ktery mel provest protichemicky utok na kolonu vozidel. Byl jsem usetren toho, co cekalo prepadenou jednotku. Vyskakat z aut, nasadit si hnusne masky, obout ty priserne prezvuky az do pasu (atomkecky ) a pak se zahalit do plastenky. Takto v pulhodinovem podrepu preckat utok, a pak se vzajemne ocistovat.

Vyjeli jsme pul hodiny pred tema nestastnikama. Major Spatenka v gaziku, ja za nim vedle ridice  ve vejtrasce a jeste par maniku na korbe. Meli jsme sadu dymovnic ruzne barevnych, aby bylo jasne, ze chemicky utok nastal. Dojeli jsme pred krizovatku a gazik zastavil. Spatenka vylezl a koukal zblble do mapy. Ted, povidal, mam jet na te krizovatce rovne. Ale tady veda jen cesta doprava nebo doleva. 

To je neoporadek vztekal se .Ja toho aspiranta roztrhnu. Soudruhu majore, spitl jsem nesmele, kdyz tu mapu natocite, tak ta cesta, co vede doprava je rovne. Treba jen spatne oznacil svetove strany. Co to tady desatniku vykladate za hovadiny ?! I kdyz ji natocim, tak jsem neprijel rovne. Dyt to de do pravyho uhlu. No ja jsem jen tak myslel, aby nebyla ta vostuda, ze na tak kolona co ji mame prepadnout nas dojede.  POKRACOVANI

Takove zvlastni rohliky - dokonceni

Spatenka se zdesil. Na cviceni si strasne zakladal, nic jineho ten protichemickej cvok neznal. Ta ostuda ho desila ! Chvilku se rozhodoval. Instinktivne vytusil, ze nalevo nelze nepritele hledat. Zahli jsme doprava. Pokracovali jeste pet kilometru. Spatenka hledal vhodne misto. nasel ho Za neprehlednou zatackou. Mirna stran z obou stran a brizky. Zaujali jsme pozici, a cekali na ty nestastniky. Spatenka spokojene obchazel. Soudruhu majore, povidal jsem mu ( strasne rad se o tom bavil ) kdyz tak budou v podrepu v tej plastence, neni v realu nebezpeci, ze nepritel je postrili ? Ale Spatenka se se mnou nechtel bavit. napjate poslouchal zvuk prijizdejici  kolony .Kolona mela s prekvapenim vjet do zamoreneho prostoru. Konecne !. Modre cervene zelene dymovnice dopadly na cestu..

Ze zatacky vyjel pekarskej Robur a do toho krasnyho barevnyho mraku vjel. Jeste se ozvalo par vybuchu. Robur zastavil, ridic vyskocil a dal se na utek k lesiku. Chytte ho, zarval Spartenka. Ale kdepak mi na toho kluka pekarskyho.  Utekl nam. Co ted jecel Spatenka, bylo to spatne doprava, ja to vedel !! Co s tim autem? Jako s tim pekarskym. Vlezl jsem do kabiny a podival na dodaky. Odvezeme ho do prvni vesnice a on ten pekar az se vzpamatuje, tak si tam pro nej dojde.

Spatenka byl zamyslenej, Jo, jo takhle to udelame. Ale ze ten chlap se z toho dostal, bez protichemickeho vybaveni, to mi nejde do hlavy. Podle Spatenky, mel pekar vyskocit navliknout na sebe to vybaveni a v podrepu pockat, az muSpatenka vysvetli, ze se jedna o omyl.

Sedl jsem do Roburu a jel. Prede mnou major Spatenka v gaziku a s blikajicim zlutym svetlem. Ne daleko. Do prvni vesnice ke" Smisenemu zbozi". Vedouci vylezl. Vysvetlil jsem mu o co jde. Otevrel dvere. Dneska vsechno, !!! Vydechl stastne a koukal na zeleny rohliky, modrej chleba a duhovy housky.

Je to trochu nacichly, povidal jsem. Ale to vyvane. Mavnul rukou . Zblajznou vsechno, dneska je ctvrtek a od pondelka je to prvni pecivo ! K vuli tomu vasemu blbemu cviceni !KONEC

Re: Takove zvlastni rohliky - dokonceni

zase hrubka "vydobyt -prosim !

Re: Re: Takove zvlastni rohliky - dokonceni

Jé,www, to bylo napínavý! My jednou na pionýrským táboře obarvili potravinářskejma barvama erteple na modro špenát taky, ten ale díky míchání barev dopad hnědo-černě (vypadalo to jako čerstvej kravinec). Tenkrát bylo hodně zbytků

A na ty chyby se vyprdni, já jich dělám nepočítaně, ani si toho nevšimnu

Re: Re: Takove zvlastni rohliky - dokonceni

Milý WWW,díky!Zvedl jsi mi náladu vzpomínkou na vojnu o 100%!ŤUKÁM!!!!!

Re: Takove zvlastni rohliky - dokonceni

ale www, notak!Já jsem nemocnej člověj, jak můžu řvát smíchy a dupat čerstvě srostlou nohou do země a přitom si neublížit.To tam kolem Libavé znám, bolševik mnou mrštil na umístěnku do školy do severomoravského kraje v roce 1961 a tak jsem si tam co jihomoravák zvědavě propátrávala kraj od Olomouce až nahoru, úplně vidím konzum v nějaké té Jívové, kam přijela Jednota jednou za tejden, no děs, já už fakt nemůžu!

Re: Takove zvlastni rohliky - dokonceni

Chachá - měli druhé Velikonoce, jenom místo barevných vajíček bylo barevné pečivo. A pro toho pekaře bylo za zatáčkou opravdu překvapení!

Re: Takove zvlastni rohliky - dokonceni

No moc hezké, milé Dvojité Trojité, , hned se mi vybavilo, jak jsme jednou na gymplu nenašli zamořené území a noblesní pan profesor branné výchovy (za trest) nám dovolil sundat si ze zamodralých rukou a nohou igeliťáky a za březovým hájem nám vyprávěl zakázanou historii až do odhoukání poplachu, a všichni jsme dostali ze cvičení jedničku.

Re: Takove zvlastni rohliky - dokonceni

jenom jestli chudák pekař nezahynul někde v lese obarvenej jak to vajíčko velikonoční co jej zmínila YGA , fuj to musel být šok

barevný pečivo a ještě až  ve čtvrtek mi připomělo dobu kdy jsme v naší zlatý olešnici u hospy v údolí  (co pa Ti to říká? Zuzko co zpíváš v brodě ze železa) stávali ve frontě na pojízdný maso, www jak ty dokážeš vyvolat vzpomínky a jak má člověk z povídky rozhoupanou bránici dojatě proplouvá vzpomínkou která je najednou hezká a vtipná, ona nám to paní Magda jednou všem vytmaví, ale já Tě taky miluju

Re: Re: Takove zvlastni rohliky - dokonceni

Jó, v té hospodě v údolí jsem se jednou móc pěkně upravila! Akce pracovního kolektivu, zcela zrádně mě tam opili! Teda, ten svět je ale malej!