Únor skončil téměř bez sněhu a s nadějí na jaro. Tak nikoliv, přátelé, nikoliv. Třetí měsíc nás hned první den zasypal spoustou sněhu. Sice dlouho nevydržel, ale vrátil nás zpátky do hluboké zimy. A to se opakovalo během března třikrát.

Hned zpočátku se stala velmi nemilá příhoda. Sorbon v lese šlápl na rozbitou láhev, plechovku nebo něco podobně ostrého a ošklivě si rozřízl nohu. Chodidlo. Veliká a hluboká rána, částečně ztrátové poranění. Celou packu mu vet sešil, naordinoval antibiotika, potom druhá a rána se pomalu hojí. Velmi pomalu. Nejdříve byl hafan rád, když jsem nohu převazovala. Vadilo mu, jakmile obvaz prosákl, a spokojeně spal jen tehdy, když měl obvaz čistý a suchý. Teď už obvaz nechce. Spoléhám se, že on ví, jak mu je, a tak spolupracujeme :-)

Všude bylo mokro a blátivo, spotřebovali jsme kilometry obinadel, tubu Hemagelu a spoustu igelitu na „botičky“. Ejsinka byla celá starostlivá, ale Sorbon si z toho zase tak moc nedělá. Běhá čím dál lépe, už jen pokulhává.

Přidávám zase fotografie z naší nemocnice. Rehabilitační oddělení získalo Locomat, což je robotický přístroj na nácvik správné chůze. Ty nejlepší fotky se mi podařilo vymazat, omlouvám se. Tento robotek pomáhá pacientům po úrazech nebo mozkových příhodách postavit se na nohy. Musí to být úžasné, po týdnech a měsících vidět svět zase v jiné poloze než vleže nebo vsedě.

Březen byl i měsíc různých soutěží a výzev. Tak jsem dělala přáníčko podle návodu, který neznám. Ten vymyslí autor soutěže a pošle dál. Další v řadě stvoří něco podobného a zase odešle. Něco jako tichá pošta :-) Jsem zvědavá na všechna přání, lift ještě není u konce. V Klubu medvědářek jsme šily medvídka pandu a na Prague Patchwork Meeting jsem se letos přihlásila s quiltem na téma Čas.

Vlastně to byl měsíc velmi bohatý a plný různých událostí. Ale jsem ráda, že už konečně bude to dlouho očekávané JARO.

Foto: autorka. Fotografie si můžete prohlédnout i přímo zde na Rajčeti.