Jaký byl tedy můj březen?
Prapodivný. Složitý, smutný i nadějný a hlavně velmi komplikovaný. Lovit
fotky se mi moc nedařilo.

Ale řečeno slovy jedné mé oblíbené písničky: „...dokud ještě žijem, je
všechno oukej...“
Ta slova jsme si ve složitých chvílích připomínaly s Karolínou... koncem
března by byla měla narozeniny...

Jedna ze smíchovských sýkorek:

Fialové krokusy:

Mé oblíbené proužkované krokusy:

Včelka:

Pokvete mi klívie:

Stěhovaly se i rostliny:

Březnový úplněk v oparu a mracích:

Rozkvetlá klívie:

Zelené sny šíleného zahradníka:

Zeleným snům počasí nepřeje, 22. 3. 2020:

Netřesky:

Květ kamčatské borůvky, ale není to borůvka, je to zimolez (Lonicera
kamtschatica):

Modřanský západ slunce:

Rostlinstvo na dvorku žije:

Přes nepřízeň počasí vykvétají i hyacinty v plastové misce:

Je 31. března, rozkvetlo mi plumbago a venku sněží:

Rozkvetl mi malinký ibišek:

Další kvetoucí rostlinka:

Nevím, co to je za rostlinu, přivezla jsem si ji kdysi z Chorvatska, v
létě je venku a v zimě mezi okny:

Foto: Jajka. Obrázky si můžete ve větším formátu prohlédnout přímo zde na Rajčeti.