Ani nevím, jak to všechno mám napsat.

Srdce mi buší jako zběsilý kůň a přemýšlím, jak to vše dostat ven.

Někteří už to víte, že mi moje milovaná Ájenka II. přeběhla za duhový most. Byla to otrava, něco pozřela na rybníku. Naši všichni psové tam pojedli už kde co a nikdy se nic nestalo, tentokrát ano.

Umřela mi v neděli 13. prosince 2015 pozdě večer, držela jsem ji v náruči a prosila, ať neodchází, ale bylo to nevratné. Veterinář se snažil od čtvrtku, nepomohlo nic. Ještě v neděli večer, když jsme se vrátili z veteriny, se zdálo, že snad... A pak konec.

Ájenka, Babu, Daník

Takže v roce 2015 mne opustili oba moji miláčci nalezenci, Daník stářím a boxeří holčička takto. Navíc mám podezření, že nám u rybníku, na louce, někdo něco nastražil, protože jsme tam chodily v pohodě s Ájou denně, i s Ájou I., takže skoro 15 let v kuse. Bohužel nemám na to důkaz. Stav věcí byl nevratný, a tak jsme uložili Ájenku vedle Áji I. a Daníka.

Tři mušketýři

Zlomilo mi to srdce. Bylo to rychlé a moc brzo, nebyla jsem na to připravena, ale může snad být na to někdo z nás připraven?

Myslela jsem, že nepřežiju Vánoce, už to bylo na mě moc. Pak jsem udělala jednu věc, sebrala jsem poslední psychické síly a našla jsem na netu k našemu poslednímu nalezenci, malé starušce Babu, podobného pejska, čtyřměsíční malou ruskou barevnou boloňku. Jeli jsme si pro ni s přednostou před Štědrým dnem do Frýdku Místku-Skalice, k chovatelce, která to štěně měla pro jednu paní, avšak měla jisté pochybnosti, a tak štěně skončilo u nás. Chovnou stanici jsem našla na doporučení jiné chovatelky, která už štěňata neměla.

Jenynka je tu nová

Naše nová psí majitelka, která nás bude vlastnit, se jmenuje dle rozsáhlého rodokmenu Yeane z Lovely Angles of Charlie a je to fakt andílek, ale z čertovy zahrádky. Je celá černá a pod bradou má pár bílých chloupků. Kdo tohle plemeno nezná, je to v podstatě boloňáček, ale nesmí být bílý anebo nesmí bílá převažovat.

Jaké štěstí jsem si dovezla, jsme poznali už před Štědrým dnem a budu do smrti Jenynce děkovat, že mě zachránila z té děsné deprese alespoň částečně.

Zakousla jsem skunka a tebe taky zakousnu

Přes 40 let jsem znala jen boxeří holky a teď mám škvrně, ale bála jsem se, že bych většího psa neb jiného než boxera, psa mého srdce, už nezvládla, to by asi nešlo. Boxer je atlet a potřebuje více pohybu a prostoru, fakt nevím, zda bych to dala, a navíc musím poléčit špatný kloub.

Jak jsem některým psala, mám místo oblíbeného kredence malou etue, nu což, však my se srovnáme.

Yaninka (Jenynka) odpočívá, bigmyš uloven

Jenynka je ušaté černé torpédo, krásně šlape se mnou kolem rybníka na vodítku. Pořídila jsem dlouhé vodítko, a tak má dost volnosti. Rychlá je jak sprintér před olympiádou a práší se jí od zadku. Teď honí sníh, vločky a večer loví jiskřičky na sněhu. Okusuje nás, zabíjí plyšáky, nahlíží kočkám do kadibudky a vytahuje enona, bufetí drobky, je mlsná.

Taky zlobí malou Babu a staruška chvíli drží a pak ji seřve, což umí slušně, seřvala i Áju a kočky. Štěně má zakáz zlobit Babu, neb staruška má nemocné srdíčko a bere prášky.

Babu a Jenynka pod slonem

Zatím je to velmi krátká doba po tom všem, ale jinak to nešlo udělat. Jsem ráda, že jsem učinila, co jsem učinila, když na mě přijde splín, jdu se pomazlit a vyplakat Jenynce do kožuchu. Hodně mi pomáhá Čita, kočenka moje empatická, pořád mi dává najevo, jak se mnou cítí, ducá mě a hladí.

Co se týká našich koči Čity a Miušky, ony už to znají, jak k nám pesi přibývají a odcházejí. Malou uličnici zatím tolerují a nesnaží se ji ani fackovat. Jenynka je z nich dost vykulená, sem tam blafne na Čitu, ale ta si z ní nic nedělá, a Mia, ta je o 2 kg těžší než to štěně, takže ta se vyvaluje a je naprosto v klidu. Jenynka váží momentálně 4 kg.

Mia a Čita na olšové lavici pěkně u topení

No a to je fakt zatím všechno, píšu tak, jak mi plynou myšlenky. Snad bude líp, bez zvířat totiž není žádnej život.

A nesmíme zapomenout na Pepu (to je ten vlevo :-)

Foto: autorka. Ve fotogalerii jsou ještě další fotky - nahlédněte klikem do kteréhokoli obrázku!