Neviditelný pes

BERNSKÁ SMEČKA: Baby

3.12.2018

Když se u nás před čtyřmi lety narodila štěňátka, průkopnicí vrhu byla jedna ze čtyř sestřiček. Kdysi jsem někde četla, že štěňátka, která se na svět derou jako první, často své prvenství zaplatí životem; nám se to naštěstí ještě nikdy nestalo, ale když den D nastane, vždycky si na to vzpomenu a uleví se mi, až když je tahle fáze za námi. Holčička, o které dnes chci psát, později dostala jméno Baby.

Baby, šest týdnů | foto: Eva Frančeová

Počítám, že je poměrně známé, jak je to se jmény „papírových“ pejsků (všechna štěňata z téhož vrhu mají stejné počáteční písmeno jména; postupuje to podle abecedy od A). Ráda nechávám budoucí majitele, aby si zvolili jakékoli jim libé jméno, bez ohledu na písmeno, které je právě na řadě. Nakonec totiž naše štěně má jména dvě, to první je podle pravidel, druhé je (hezky česky) Rufname, jméno volací. Tahle Baby je celým jménem Francess Baby.

Jakmile bylo možné prcky navštívit, začali za nimi jezdit zájemci, zvědavost všechny ovládla. Jako třetí si svou fenku přijeli vybírat manželé, kteří už doma jednoho bernského honiče měli, seniora Daga. Tentokrát se rozhodli pro holčičku a vůbec jim nevadilo, že vybírají už jen ze dvou. Žádné otázky ani přemýšlení, jejich volba byla okamžitá: „female 1“ je jejich (naše štěňata čekají na jména od svých majitelů takhle očíslovaná, první jméno vybíráme až pak, aby komplet jména působil libozvučně). Za měsíc si majitelé Baby odvezli. Většinou se už v době loučení pozná, s kým zůstaneme v trvalejším kontaktu, a já jsem tipovala, že tohle bude ten případ. Že sympatická majitelka Jana svou Baby bezmezně milovala takříkajíc předem, se prostě poznalo.

Baby s Dagem | foto: Jana Prokopová

Na začátku se vyskytly mírné komplikace, domácí Dag nebyl přírůstkem do rodiny vůbec nadšen. Jana se se mnou chtěla o situaci radit, to ale nebylo třeba, mohla jsem s jejími názory a strategií jen souhlasit. Jana se před Dagem naoko štěnětem vůbec nezabývala, naopak jemu dávala najevo, jak je pro ni důležitý a jak moc je milovaný. To přirozeně zabralo; už za pár dní jsme dostali první fotky těch dvou v jednom pelíšku. Jana brala výchovu Baby vážně, i na cvičák s ní chodila. Fenka byla bystrá, chápala rychle a Janu milovala, tak jí dělala radost a všechno plnila na sto procent. Daga považovala za moudrého taťku a psí vzor.

Jak rozum brala, přišlo jenže. Baby si všimla, že když jsou s Dagem přivoláni, ona se může přetrhnout, zatímco Dag se rozmyslí, co udělá, a přijde na to – buďto se dostaví, anebo taky ne, jak kdy. Takže co se na cvičáku naučila, ve společnosti Daga „pozapomněla“, nejspíš mu ze solidarity nechtěla pokazit pozici, na které pracoval léta. Časem se zdálo, že Baby by prospěl akčnější parťák než usedlý Dag, a do rodiny přibyla švycká honička Casey. Někdy tou dobou Dag naznal, že klid je klid a ochotně přenechal Baby vedoucí pozici.

Baby ráda pózuje s trofejemi | foto: Jana Prokopová

Baby vyrostla do krásy, a ačkoli původně o výstavní kariéře nebyla řeč, holčička se začala připravovat na svou první výstavu. Ještě jí nebyl ani rok a už se úspěšně proháněla ve výstavním kruhu. Baby dokonce popírá oblíbené úsloví, že „není šampiona bez VD“ (VD = známka velmi dobrá, je to jako ve škole). Rozhodčí Baby totiž vždycky posoudili jako výbornou; už ji zdobí tituly Juniorchampion, Champion, Vítěz Prahy 2016 a od získání mezinárodního šampionátu ji dělí jediný poslední krůček.

Baby se ovšem také podařilo nás všechny pořádně vyděsit v příběhu doslova detektivním. Jejím „revírem“ jsou brdské hvozdy, tam se denně prohání. Je to poslušná holka, ale už se stalo, že ji pudy přepraly. Zrovna jsem se tehdy vzbudila v noci, otevřu facebook a hned na mne vyskočil Psí detektiv s fotkou bernského honiče; fotka mi byla povědomá a fakt že jo, byla to Baby, krve by se ve mně nedořezal. Tehdy mnou nijak zvlášť oblíbené sociální sítě pomohly. To bylo tak.

Ze srazu bývalých spolužáků se vracel mladý muž Michal. Nemohl se dostat domů, na prahu jejich domu se usídlil cizí pes a rozhodl se, že Michal práh nepřekročí. Kde se poradit ve dvě v noci? Jeho manželka byla právě 150 km daleko u své tchyně, kde si dámy udělaly holčičí víkend. Byla to jediná schůdná možnost, Michal se obrátil na rodinu.

Baby na vycházce | foto: Jana Prokopová

Maminku vzbudilo esemeskování snachy a vylekala se, že se synovi něco stalo. No, stalo, nemohl domů. Maminka si nechala psa vyfotit a bylo jí jasné, že to je lovecké plemeno, ale to přece zná, to je bernský honič! Věděla, že to nejsou moc známí psi a že je chovám já, šťastnou shodou náhod (pro ty, co na náhody nevěří, pouhou shodou okolností) to totiž byla má kamarádka Dáša.

Baby pózuje | foto: Jana Prokopová

Syna instruovala, že nemá psa pustit z dohledu, třeba ho může zkusit nalákat do domu nebo chytit za obojek, hlavně nenechat odejít. Se snachou Luckou zapátraly u psího detektiva a tam skutečně našly informaci, že se pohřešuje bernský honič Baby. Pátrání nabralo obrátky.

Mezitím Baby usoudila, že je čas jít dál, Michal za ní. O svém pohybu podával zprávy Dáše a Lucce, které se už spojily s majitelkou Baby Janou, jejíž manžel Jirka od večera brázdil brdské polesí. Jana vyslala Jirku k požární zbrojnici v Lázu, kde došlo ke šťastnému setkání s vystresovanou Baby, ztracenou 16 hodin.

Lucka s tchyní měly ohromnou radost, jak to všechno zafungovalo; když se spojí síly milovníků zvířat, žádná vzdálenost není překážkou! Velebily zřizovatele služby Psí detektiv, kolika psům už takhle pomohl! Ráno zavolala přešťastná Jana a chtěla se nějak odvděčit za pomoc; ptala se, co může pro Dášu udělat.

Baby a Casey | foto: Jana Prokopová

Dáša věděla: největší radost jí udělá, když se Baby už nikdy neztratí. A jak říká, dnes má o přátele víc, tu a tam se potkají na výstavě a vždycky je to fajn. Dáša si pokaždé vzpomene na slzy štěstí, které jí vyhrkly, když byl příběh korunován šťastným koncem.

Casey našla v Baby velký vzor a oporu, neumí si bez ní život představit, i krátké odloučení jí dělá starosti. Baby je jako starší a zřejmě i poněkud sebevědomější dokonalou šéfkou této dvojice. Holky jsou nerozlučné kamarádky a nejen ony mají o zábavu postaráno, nuda je v jejich rodině neznámým pojmem. Protože Baby už dospěla do patřičného věku, má ve Švýcarsku vyhlídnutého fešáckého ženicha, to je nyní její nejbližší plán.

Když jsem Janu poprosila o pár fotek k článku, poslala mi je s úsměvným komentářem, že se snažila vybrat také nějaké nerozmazané z lesa, aby to snad nevypadalo, že se Baby jen válí v pelechu, ale je to prý trochu potíž…

To ovšem Jana malinko přehání, na podzim jsme dostali překrásnou sadu fotografií z dovolené v Rakousku, to je zkrátka sen. No a až bude v životě Baby ta s radostí očekávaná novinka, určitě se to všichni dozvíme, to mám slíbeno!

Baby. Dovolená v Rakousku | foto: Jana Prokopová

Pro Zvířetník v listopadu 2018 Radana Menšíková.

Foto: Mirek Menšík, Jana Prokopová, Eva Frančeová. Klikněte do kteréhokoli obrázku v textu a podívejte se do bohaté fotogalerie!

Osobní stránky autorky: www.bernsky-honic.cz

Radana Menšíková Neviditelný pes


zpět na článek