Bylo 8. března večer. Mezinárodní den žen mi ještě pořád připomíná totáční časy, kdy souzi vedoucí obcházeli soušky, mlaskavě je olíbávali a upocenou rukou jim podávali červené karafiáty.

Ale chápu, že dospěla generace, která tyhle vzpomínky nemá; dnes je MDŽ docela populární. A došlo i na mne. Vycházím z oblíbeného obchodního řetězce, u dveří stojí … nejspíš brigádník. A podává mi červenou růži.

Vyznávám zásadu, že odmítnout upřímně nabízený dar není slušné. Teda tomu chlapci jsem byla nepochybně ukradená, nicméně laskavý úmysl (právnické osoby) tu byl. Tak jo, ale červenou fakt nevydýchám. „Prosím, mohla bych dostat žlutou?“ ptám se a už s ní odcházím.

Žlutá růže k MDŽ :-)

Tuhle barvu mám hodně ráda (žluté pivoňky, tulipány a petrklíče!) a koneckonců si žlutou i ráda obleču. Nebo oranžovou (jen jí nemůže být moc, jsem už docela dost dospělá). Ale třeba oranžový radiátor ústředního topení v ložnici mě vážně těší. Taky zelená je skvělá barva – jarní trávová, podzimní mechová, prostě barvy přírody.

Obě ideálně doplní hnědá. Hnědá mi taky vyhovuje v interiéru – koberce, lino, nábytek (ne nutně všechno najednou :)

Naopak modré snesu jen džíny, dokonale mi tu barvu zprotivilo dětství prožité v světle modrých bundičkách a tmavomodrých sukýnkách (chápu, že naši neměli z čeho vybírat, ale zapomenout na to nedokážu). I když… modrá je barva oblohy, barva moře, jezer a řek. Ostatně koupelnu mám modrou; náš první byt po svatbě byla malinká garsonka, 17 m² nejspíš i s rohožkou před dveřmi. Ale měla na tu dobu naprosto úžasnou koupelnu s měňavě modrými kachlíky. Takže nejlepší koupelna je modrá!

Modrá

Taky se dost vyhýbám červené, vlastně ani nevím proč. Nějak se v ní a kolem ní necítím. A černou jsem začala (zřídka) nosit až asi před deseti lety – moje nejlepší kamarádka od dob gymplu černou milovala a pomalu nic jiného nenosila. Asi jsem se nějak podvědomě musela odlišit a dost mi to vydrželo. Vynahradil mi to synek, který prožil dlouhé období, kdy uznával všechny barvy, pokud byly černé (nebo světloulince béžové, skoro bílé. Ale ne bílou!!)

Hm, bílá... Na stěnu se hodí náramně, první jarní květy – sněženky, bledule, konvalinky – všechny je miluju, ale obléknout? Na to jsem, přátelé, příliš velké čuně!

 Foto: autorka