Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Větroně jsem viděla ve vzduchu několikrát, ale sama si to vyzkoušet mě nelákalo. Ovšem chápu že takový pohled z ptačí perspektivy musí být úžasný. Asi proto jsem v dětství ráda lezla až do špičky stromů právě pro ten báječný pohled shora (ovšem nohy - no ne přímo na zemi, ale stále na větvi). Mám ráda různé současné "dronové" pohledy na krajinu a města z různých výšek. Dokonce si je dnes může natočit vlastně každý kdo ví, jak na to. Při pohledu na takové krásné záběry třeba ve filmu si uvědomuji, že dříve je filmaři mohli natočit snad jedině z (otevřené) helikoptéry a asi i to bylo omezené. Však jak Jirka píše i vzlet větroně se vylepšoval postupně.

Mladé milovnici létání, přeji odvahu a výdrž ke splnění jejího snu.

vzhůru k výškám...jak to říkali Zelená a Modrej - mít tak křídla...

Pohled z výšky musí být pěkný.

Hodně jsme takhle koukali na rogala, když ještě naši měli chalupu u Liberce. Z hřebene nad námi se létalo a létá dodnes. Je tam taková louka, ohraničená šípkem a jiným křovím. Když se start nepovedl, skončil nešika tam...

Větroně vídáme na malých letištích, kde mají naviják. Na tom medláneckém je nejzajímavější kolonie syslů....

Na povětroně a pod. se moc ráda dívám, ze země. Nehledě na to, že jako u všech letadýlek je nutno mít nějakou maximální váhu :D Mladé Australance přeji všechno nejlepší!

Kdyby jenom váhu. Jsem chtěla synkovi koupit létání jako dárek - nejde to, je moc velkej .

hezké australské úterý všem Zvířetníkům a zvířátkům

mínus patnáct... a jiskřivý sníh. A hladoví kosáci...

U nás kosáci nejsou, skosila je před dvěma lety jakési choroba. A na zbylé číhá smečka, dost často úspěšně. Kdybych to neviděla, tak neuvěřím, že pes dokáže chytit ptáka.