Jako obvykle, každý den, jsem se uvelebil ve svojí „katovně“, kde mám počítadlo k provozování e-majlů a jiného psaní. Tedy ono to moc psaní ani není, ale datlování do klábosnice. Toto počítadlo mám z bezpečnostních důvodů, kdyby snad se mně někdo do něj nasomroval. K jiné práci, jako s fotkami a nebo videin mám jiné, výkonné počítadlo se skenerem na dokumenty a fotky a druhým na negativní filmy a diapositivy. Zmiňovaná místnůstka je v přízemí domečku a nejmenší, co máme. Bratru 3,5 x 3,5 m. Takže když v ní nastartuju počítadlo a zavřu dveře a okno, abych měl klid, tak nastane ta pravá „homely“, tedy útulná, atmosféra.

Atmosféra se však dá „vylepšit“. Vyndám si svoji fajfku, ano správnou fajfku se skoro metr dlouhou troubelí z višňového dřeva, která je na dolním konci opatřená lapačem dehtu a jiných nechutností, následně pak vlastní fajfkou, do které se nacpe tabák. Tato je opatřena odklápěcím deklíkem, který se po zapálení obsahu přiklopí, aby snad nevypad nějaký ten uhlík na podlahu. Takže žádná krátká dýmka a nebo čibuk, ale správná fotrovská fajfka, která se k dědkovi v polovině osmé dekády docela dobře hodí.

Voňavý tabák je vlastně tabáková směs, kterou si vlastnoručně míchám ze tří druhů tabáků a kterou potom přechovávám v tabákovém míšku z kůzlečí kůže. Takže rituál propuká otevřením míšku, díky jeho velikosti spíš měchu. V tu ránu mě ovane opojná vůně tabáku. Tento nacpu a patřičně udusám ve fajfce. Ani moc a ani málo, jen tak, jak se patří, aby to pak úspěšně táhlo a hořelo.

Ještě pro jistotu zkusím vyprázdnit lapač dehtu z jeho nechutností a potom může nastat rituál zapálení, při kterém jednoho dne nastal problém. Jak jsem zkoušel nasát vzduch, tak se nic nedělo, někde něco bránilo proudění. Nezbylo než začít zkoumat. Rozebral jsem fajfku na 4 části a ty jsem pak postupně zkoušel, jestli jsou propustné. Fajfka to nebyla, zrovna tak ani ne lapač dehtu a troubel. Nakonec to byl náústek, ve kterém se zabydlela nějaká nechutnost a ucpala tak poměrně malý otvor a nebo kanál.

Vyndal jsem potřebný vercajk na čištění a údržbu fajfky, kanál v náústku protáhl a potom už nebyl problém se zapálením obsahu fajfky. Atmosféra mé „katovny“ tak okamžitě dostala ten správný říz, ve kterém by náhodný návštěvník nejspíš padnul.

Lahodné doušky voňavého kouře jsou z této fajfky neobyčejně chladné, díky dlouhé troubeli. Vyniká tak i chuť, kterou lze díky chladnému kouři patřičně vychutnat.

Jako dodatek snad musím podotknout, že celý text je výplod mé zvrácené mysli. Ano, kouřil jsem ve svém životě snad vše, co kdy tabákem zavánělo. Od cigaret přes lulku, dýmku, čibuk, vodní dýmku, až po doutníky i viržinka a nakonec fajfku. S touto bohulibou činností jsem zhruba před 50 lety přestal.

George Švehla 26/11/2025. Foto: commons.wikimedia.org