Čtvrtek 25. července 2024, svátek má Jakub
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 49  Kč / 1. měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

AUSTRÁLIE: 10 nejnebezpečnějších hadů v Austrálii.

diskuse (16)

Když jde o sebeobranu, tak australští hadi mají věci pěkně pod kontrolou. Sdílíme kontinent „Terra Incognita Australis“ se 170 druhy pozemských hadů. O těch, kteří obývají vody omývající tento kontinent, jsem psal nedávno. Někteří jsou vybaveni jedem jako žádný jiný had na světě. Z deseti nejjedovatějších hadů na světě jich v Klokánii žije 9. Hadí uštknutí je však v Klokánii docela vzácné a od doby, kdy byla vyvinuta séra – protijedy, je úmrtnost nízká, kolem 4 - 6 smrtí ročně. Toto oproti Indii, kde dochází ročně k jednomu milionu hadích uštknutí ročně s výslednými 50 000 úmrtími. Toto je z velké části dáno stylem života. V Klokánii žije drtivá většina obyvatel ve městech, avšak v Indii žije vysoké procento obyvatel na venkově a věnuje se zemědělství.

Macek měřící 2,68 metrů a vážící 7,8 kg může být jeden z největších australských jedovatých hadů. Tento je z „Australian reptile parku“ - Australského parku ještěrů, jedná se o hada King brown - Pakobru australskou (Pseudechis australis) jménem „Titan“, která právě zdárně prošla zdravotní prohlídkou. Tento had je také známý pod jménem „mulga snake“ a patří mezi nejdelší jedovaté australské hady. Typicky dosahují délky 2,5 m a váhy 6 kg. Takže Titan je jeden velice zdravě vypadající chlapec.

Zdroj foto: Australian Reptile Park

Hadí uštknutí v Austrálii je ve většině případů vina uštknuté osoby. Velká většina uštknutí se přihodí, když se jedinec snaží hada zabít a nebo když ho překvapí a vyděsí, či na něj šlápne. Had se prostě brání. Jinak se raději odplazí z dosahu společnosti pro něj nežádoucí. Proto je dobře nechodit bušem tiše jako indián na výzvědách, ale dělat trochu melu, občas si dupnout a mít v ruce hůl a nebo aspoň nějaký klacek k odražení útočícího hada. Hadi velice dobře vnímají otřesy či vibraci půdy a tak dupající jedinec odradí plazivky ze své blízkosti. Hadi nevidí v lidech zdroj potravy a nekoušou z nevraživosti. Svůj jed zpravidla užívají k znehybnění kořisti, kterou by jinak nemohl sežrat. Navíc enzymy v jedu kořist „předtráví“, začnou ji okamžitě rozkládat.

Takže většina hadů se raději z dosahu člověka odplazí, ale ne vždy. Nedávno tu jedna paní našla ve své posteli, když odhrnula pokrývku, velice jedovatou pakobru východní (Pseudonaja textilis), která patří mezi nejjedovatější a také nejnervóznější hadí jedince. Pouhé 4 mg jeho jedu stačí ke spolehlivému usmrcení 75 kg těžkého člověka. Paní však pakobru opět přikryla pokrývkou, zavolala odborníky a ti hada odchytili. Had nyní poslouží k výrobě séra, jeho jed bude několikrát „vydojen“ a pak bude vypuštěn do volné přírody.

Následující tabulka uvádí žebříček 15 nejjedovatějších hadů světa* podle australského výzkumného institutu . Australian Venom Research Unit (AVRU)

  1. taipan menší (Oxyuranus microlepidotus) „Inland taipan“ 0,025 mg/kg (Austrálie)
  2. pakobra východní (Pseudonaja textilis) „Eastern brown snake“ 0,053 mg/kg (Austrálie)
  3. taipan velký (Oxyuranus scutellatus) „Coastal taipan“ 0,099 mg/kg (Austrálie)
  4. pakobra páskovaná (Notechis scutatus) „Tiger snake“ 0,118 mg/kg (Austrálie)
  5. vodnář kobří (Hydrophis schistosu) „Beaked sea snake“ 0,164 mg/kg (Austrálie)
  6. smrtonoš zmijí (Acanthophis antarcticus) „Death adder“ 0,400 mg/kg (Austrálie)
  7. pakobra (Pseudonaja nuchalis) „Northern brown snake or Gwardar“ 0,473 mg/kg (Austrálie)
  8. pakobra (Pseudonaja guttata) „Spotted brown snake“ 0,360 mg/kg (Austrálie)
  9. pakobra diamantová (Austrelaps superbus) „Australian copperhead“ 0,560 mg/kg (Austrálie)
  10. kobra indická (Naja naja) „Indian cobra“ 0,565 mg/kg (Asie)
  11. pakobra (Pseudonaja affinis) „Dugite“ 0,660 mg/kg (Austrálie)
  12. pakobra novoginejská (Pseudechis papuanus) „Papuan black snake“ 1,09 mg/kg (Nová Guinea)
  13. had z čeledi korálovcovití bez českého jména (Hoplocephalus stephensii) „Stephens’ banded snake“ 1,36 mg/kg (Austrálie)
  14. had z čeledi korálovcovití bez českého jména (Tropidechis carinatus) „Rough scaled snake“ 1,36 mg/kg (Austrálie)
  15. kobra královská (Ophiophagus hannah) „King cobra“ 1,80 mg/kg (Asie)

Tento seznam nám říká, který had má jed nejjedovatější, tedy nejvíce toxický. Obecně se za nejvěrohodnější ukazatel nebezpečnosti hadího jedu považuje hodnota LD50. Čím nižší je tato hodnota, tím méně jedu je potřeba k zabití kořisti (případně člověka). Podle tohoto měřítka je nejjedovatějším hadem na světě taipan menší (Oxyuranus microlepidotus) z Austrálie. Hodnota LD50 je množství jedu v miligramech, které způsobí smrt živočicha o velikosti 1 kg (tzv. pro člověka váhy 80 kg musíte tuto hodnotu vynásobit 80x).

Následují krátké popisy deseti těch nejjedovatějších výtečníků v Austrálii podle jejich nebezpečnosti a nikoliv jedovatosti. To znamená, že na první místa se řadí ti nejnervóznější jedinci, kteří mohou uštknout jen při vyrušení z jejich klidného spánku.

1. Pakobra Východní (Pseudonaja textilis) „Eastern brown snake“ je také známý jako „ common brown snake“ se nalézá ve východní části kontinentu.

Tento rychle se pohybující a agresivní had je vznětlivý a společně s ostatními příbuznými hnědými hady, pakobrami, je každoročně zodpovědný za více smrtí lidí než kterákoliv jiná hadí skupina. Jeho jed je druhý nevíce toxický hadí jed na světě a navíc tomuto výtečníkovi se nadmíru daří v obydlených oblastech, zvláště na farmách kde má dost myší které rád, ale i ve městech ho najdete.

Je-li vyrušena pakobra východní, vztyčí tělo od země ve tvaru S s otevřenou tlamou připravena uštknout. Její jed způsobuje progresivní paralýzu a zabraňuje srážlivosti krve. Obvykle je třeba mnoha dávek séra, aby se oběť zachránila. Tímto hadem uštknutý člověk obvykle kolapsuje do několika minut po uštknutí.

S tímto výtečníkem jsem měl čest potkat na dřevěném mostku přes řeku Coxs. Šel jsem po levé straně mostku a čuměl do vody, jestli neuvidím nějakého pstruha, kteří tam jsou, když na mě z pod klády, která tvořila součást mostku, vyrazila rozčílená pakobra východní. Tato okamžitě zaútočila a já jsem se zmohl jen na chabou reakci a vykopl jsem pravou nohou jejím směrem. Náhodou se kop podařil, špice pohorky se setkala s její otevřenou tlamou a jedovatými zubisky. To se jí nelíbilo a zmizela do vody.

2. Pakobra Západní (Pseudonaja nuchalis) „Western brown snake“, had také známý jako Gwardar. Je rozšířen po většině kontinentu s výjimkou vlhkých okrajů Východní Austrálie a jihozápadní části Západní Austrálie.

Tento je méně agresivní než předešlý jedinec, ale stále je vysoce nebezpečný a patří do skupiny hadů způsobujících nejvíce smrtelných uštknutí v Austrálii. Tento had je velice rychle pohyblivý a je obdařen vysoce nervózním temperamentem. Když je vyrušen, tak se snaží někde ukrýt a rychle uštkne, když je zahnán do kouta. Po uštknutí rychle mizí.

Jeho jed je méně toxický než u jeho východního bratra, avšak při uštknutí dodá třikrát více jedu. Uštknutí jsou obvykle bezbolestná a jsou obtížně viditelná z důvodu nepatrných známek vkusu jedovatých zubů. Lidské oběti se záhy dostaví výrazná bolest hlavy, nucení ke zvracení a bolesti břicha a silná koagulopatie (porucha srážlivosti krve) a někdy i poškození ledvin.

3. Pakobra Páskovaná (Notechis scutatus) „Tiger snake“, je had také známý jako „common tiger snake“. Tento se nachází na jihovýchodním pobřeží Austrálie, v Novém Jižním Walesu, Viktorii až po Tasmani a vzdálenému rohu Jižní Austrálie.

Tento výtečník je zodpovědný za druhý nejvyšší počet uštknutí v Austrálii a to proto, že obývá hustě osídlené lokality podél východního pobřeží, včetně metropolitních oblastí Melbourne.

Tito hadi jsou přitahováni k farmám a domům v předměstích velkých měst, kde po nocích loví myši. Zde se může lehce stát, že na hada ve tmě člověk šlápne. Ten se vyděsí a v obraně uštkne.

Neošetřené uštknutí je smrtelné. Způsobuje bolest v nohou a krku. Mravenčení a znecitlivění povrchu těla, pocení a následné potíže dýchání a celkové ochrnutí. Tento jed také poškozuje krev a svalstvo a vede k totálnímu selhání ledvin.

Dospělí jedinci jsou obvykle, ale ne vždy, páskovaní různými barvami od světle žluté do černé. Mají silné, svalnaté tělo a dorůstají délky dvou metrů. Když se cítí ohroženi, tak rozšíří či rozplácnou krk, no kobra že ano, a útočí nízko u země.

S tímto hadem jsme se celá rodinka setkali v buši na Tasmánii v roce 1980. Úspěšně jsme mu utekli po vrstevnici v příkrém svahu, se kterého se na nás řítil.

4. Taipan menší (Oxyuranus microlepidotus) „Inland taipan“ je také známý jako „fierce snake nebo small-scaled snake“. Tento se nachází ve skalních štěrbinách a puklinách na skalnatých suchých pláních, kde se stýkají hranice Queenslandu, Jižní Austrálie, Severního Teritoria a Nového Jižního Walesu.

Samotářský a vzácný taipan menší se schovává ve svém odlehlém, skalnatém habitatu. Tento had se řadí jako první z nejjedovatějších proto, že jeho jed je nejtoxičtější hadí jed na světě. Jeho potenciál je takový, že do 45 minut usmrtí dospělého člověka.

Loví obvykle chlupaté krysy v jejich norách. Užívá svůj jed aby svoji kořist rychle usmrtil a posléze v klidu sežral. Při tomto uštknutí své kořisti vstřikuje 40 000 krát více jedu, než je třeba k usmrcení 200gramové krysy. Kořist prakticky nemá šanci se bránit a nebo dokonce útočit zpět.

Jen několik lidí bylo uštknuto tímto hadem, všichni to byli odborníci na práci s hady. Každý to přežil díky účinné první pomoci, administraci séra a následné hospitalizaci.

5. Taipan velký (Oxyuranus scutellatus) „Coastal taipan“ je také znám jako „eastern taipan“. Tento se nachází podél východního pobřeží od severního Nového Jižního Walesu do Brisbane a severní Západní Austrálie. Obzvláště se jim líbí v polích cukrové třtiny.

Taipan velký je vybaven nejdelšími jedovatými tesáky ze všech australských hadů (13mm) a má třetí nejtoxičtější jed ze všech pozemních hadů.

Je extrémně nervózní a ostražitý, když je vyrušen, zuřivě se brání a při překvapení a nebo zatlačen do kouta nejdříve ztuhne, než vrhne své lehké tělo kupředu, aby zasadil několik bleskových a chňapavých kousnutí. Avšak tyto plazivky nejsou konfrontační a nejraději se vyhne jakékoliv hrozbě.

V době před vyrobením speciálního séra roce 1956, uštknutí taipanem znamenalo vždy smrt. Způsobily mnoho lidských smrtí. Jed je koktejl neurotoxinů a hemotoxinů. Zachvacují nervový systém, zabraňují přenosu nervových signálů způsobují ochrnutí. Krev, ničí červené krvinky a způsobuje tvorbu thrombů, krevních sraženin v krevním oběhu. Následuje prudká nevolnost, konvulze a vnitřní krvácení, rozklad svalstva a poškození ledvin. Bez podání séra smrt dospělé lidské oběti se dostavuje ve 30 minutách.

S tímto jsem se potkal u jedné z řek na severním pobřeží Austrálie, když jsem si šel pro vodu na čaj, tak on se tam plazil napít. Dal jsem mu přednost a tiše jsem ho pozoroval, jak bumbal. Když měl dost, odplazil se a já si mohl nabrat vodu na čaj.

6. Pakobra australská (Pseudechis australis) „Mulga snake“ také známý jako „King brown snake“. Tento had se nachází po celém území kontinentu vyjma států Viktorie, Tasmanie a nejjižnějších výběžků Západní Austrálie. Je nejrozšířenější ze všech australských hadů.

Tento had je nejtěžší ze všech jedovatých hadů v Austrálii a také při uštknutí vstřikuje největší množství jedu na celém světě, 150 mg při jednom kousnutí. Například pakobra páskovaná vstřikuje při uštknutí pouze 10 – 40 mg a to i při „dojení“.

Temperament těchto výtečníků se různí, podle prostředí, ve kterém se nachází. Ti, co žijí na jihu, jsou plaší a klidnější, naproti tomu obyvatelé severu jsou mnohem více vzrušení, když jsou vyrušeni ze svého klidu. To potom kývají hlavou do boku sem a tam a hlasitě syčí. Při uštknutí divoce koušou a zakousnuti žvýkají, při čemž vstřikují masivní množství vysoce toxického jedu, který ničí krevní buňky a ničí svalstvo a nervy. Přesto, že tento had je nazýván „king brown snake“ , pakobra australská patří do rodu „Pseudechis“ a tak sérum k ošetření jeho uštknutí je stejné jako pro „Black snake“ - Pseudechis porphyriacus - pakobru červenobřichou. Related: Watch a king brown snake take its first breath

7. Pakobra diamantová (Austrelaps superbus) „Australian copperhead“ také známý jako „lowlands copperhead“ a „common copperhead“. Tyto plazivky preferují chladnější klima v jihovýchodní Austrálii, jižní Viktorii, Tasmanii a ostrovy v Bassově úžině.

Tento had je v Austrálii jediný, kterého můžeme potkat i na sněhu v počasí, které je považováno pro hady příliš chladné. Mají rádi vodu a tak je obvykle najdeme v okolí potoků, řek, jezer ale také v příkopech podél silnic. Had to je plachý, lidem se vyhýbá, ale žijí i v zalidněných a zemědělských oblastech. Když jsou překvapeni a nebo zahnáni do kouta, tak hlasitě syčí, roztáhnou – rozplácnou krk jako kobra a kýve se do stran, ale obvykle neuštkne. Při další provokaci může uštknout, ale tento had je pomalý a nepřesný.

Jed tohoto hada je neurotoxický (ničí nervy), také ničí červené krvinky a svalovou tkáň, avšak jen vzácně způsobuje smrt oběti.

8. Small-eyed snake (Rhinoplocephalus nigrescens) také známý jako „eastern small-eyed snake“. Jeho české jméno jsem nenašel. Je rozšířen podél východního pobřeží kontinentu, od Viktorie až po Cape York na severním výběžku Queenslandu.

Tento 50 cm dlouhý hádek může být podceňován, avšak jeho jed (myotoxin) je dlouho působící a způsobuje rozklad svalové tkáně, včetně srdce, dlouhou řadu dnů po uštknutí.

Je sice běžný, ale jeho tajný noční život není moc známý a s lidmi moc do styku nepřichází. Jeho černá barva se stříbrným břichem poskytuje v noci perfektní mimikry. Když je vyrušen, tak se může chovat agresivně, ale obvykle neuštkne.

9. Smrtonoš zmijí (Acanthophis antarcticus) „Death adder“ také znám jako „Southern death adder“. Vyskytuje se ve východní Austrálii mimo extrémnímu severu a jihu. Najdeme jej také na jihu Jižní Austrálie a Západní Austrálie.

Smrtonoš zmijí je dravec, který loví ze zálohy. Nehybně leží přikrytý listím a větvičkami, jen koneček ocasu podobný červu se občas pohne, aby přilákal kořist. Na rozdíl od ostatních hadů, kteří před lidmi prchají, tento je nehybný ve své kamufláži a riskuje, že na něj člověk šlápne, a tak je více nebezpečný nepozornému vandrákovi. Smrtonoš zmijí obvykle neuštkne, a když, tak velice zdráhavě. Říká se, že neuštkne, dokud na něj nesáhneme. Já bych to ale nezkoušel.

Zhruba polovina uštknutí tímto hadem bývala smrtelná před vyvinutím séra. Jed obsahuje neurotoxiny, které způsobují ztrátu motorických a senzorových (smyslových, čidlových) funkcí, včetně dýchání, vyúsťující v celkové ochrnutí a smrt.

Zde je o mém setkání se smrtonošem zmijím. Byli jsme spolu s Waldemarem, psem kříženým jezevčíkem, na jedné z našich četných toulek bušem, pes pár kroků přede mnou razil cestu hustým bušem, spadaným listím a větvičkami, když se náhle zastavil, pak odbočil doprava a po několika krocích opět doleva na zhruba půl tuctu kroků, kdy se obrátil opět doleva několik kroků kdy se otočil doprava a začal sledovat naši původní cestu. Čokla jsem následoval, věřili jsme si navzájem bez výhrad, ale nedalo mně to a šel jsem se opatrně podívat, proč ta obchůzka. Po bedlivém pátrání a drahné chvíli jsem spatřil mezi listím nějakého červa a byl jsem doma. V cestě nám ležel smrtonoš zmijí, Walda ho ucítil a chytře se mu vyhnul. Byl to vynikající pes bušový.

10. Pakobra červenobřichá (Pseudechis porphyriacus) „ Red-bellied black snake“ je také znám jako „ common black snake“. Tento je rozšířen na východním pobřeží kontinentu mimo Tasmánie a také se trochu vyskytuje v jihovýchodní Jižní Austrálii.

Tento hadí jedinec je trochu méně jedovatý než ti předešlí, avšak můžete ho potkat daleko

častěji jak v buši tak i na okrajích Sydney. Dorůstá zhruba kolem dvou metrů délky a má krásné svalnaté a jako antracit černé tělo. Břicho má zářivě rumělkově červené. Jeho velikost a síla mu umožňuje žrát menší hady. Jeho uštknutí není procházka růžovým sadem. Způsobuje silnou nevolnost a je zapotřebí lékařské pomoci, nejlépe podáním séra. Tito hadi nejsou moc agresivní a pokud možno od lidí se odplazí. Když se cítí ohroženi, tak rozšíří – rozplácne krk jako kobra a hlasitě zasyčí. Tento sykot je v hlubší tónině a připomíná zvuk, když zasyčíme při vyslovování písmen H:

Jeho jed způsobuje tvorbu thrombů, krevních sraženin v krevním oběhu a poškozuje svalové tkáně a nervy. To postačuje, aby lidská oběť pocítila silnou nevolnost, avšak smrt obvykle nehrozí.

S tímto hadem jsem se v buši potkal nesčetněkrát a dokonce jedno jeho mládě asi tři čtvrtě metru dlouhé se zabydlelo mé ženě Míle v kompostu. To se Míle nelíbilo a rýčem provedla jeho dekapitaci, ukrojila mu hlavičku. Jinak se mně dospělý jedinec motal mezi nohama, když jsem brodil v řece Coxs. Jindy u té samé řeky jsem pozoroval pár při páření. Byl to zajímavý propletenec hadích těl. Jindy zase jeden pěkně vzrostlý dvoumetrový zvědavec se připlazil do mého kempu u této řeky, zrovna když jsem si vařil večeři. Asi mu to vonělo, protože v mé „kuchyni“ vše jazykem ochutnával, mně pozornost nevěnoval, i když jsem byl na dosah ruky. Nic k snědku nenašel a tak se po chvíli zase odplazil.

Dvě videa najdete na Youtube pod názvy: Extrémní zabijáci z Hadí říše...1.část Dokument CZ; a Extrémní zabijáci z Hadí říše...2.část Dokument CZ

Psáno 25/1/2024. Ilustrační obrázky najdete zde na Rajčeti.

Aston Ondřej Neff
25. 7. 2024

Kolik by stálo přemalování červených pruhů sanitek na zelené? Jak se asi přemýšlelo? Představuji si...

přečetl Panikář
25. 7. 2024

Že mají dámské plavky předvádět muži, považovali diskutující, včetně řady ženských sportovkyň, za...

Válka byla jen poslední kapkou, kterou by česká energetika bez problémů ustála, kdyby již předtím...

Zdeněk Roller
25. 7. 2024

Co je tohle za stát, ten Egypt? Vždyť rozhodně nepatří mezi ty vysloveně chudé. Přitom v areálu...

Ivo Fencl
25. 7. 2024

Roku 1952 se Velinského trampská parta s Foglarem setkala v Hostivaři, kde byli Dvojkaři na...

Aston Ondřej Neff
22. 7. 2024

Biden byl to přes všechno snahu starý bílý heterosexuální muž, tedy živočišný druh na odpis. Paní...

Aston Ondřej Neff
24. 7. 2024

Ani komunisté v dalším režimu se neodvážili odstranit červenomodrobílý symbol z věží tanků, křídel...

Aston Ondřej Neff
23. 7. 2024

Určitě nejsem sám, kdo by rád pravicový koncept podporoval. Ze setrvačnosti volím ODS od jejího...

Aston Ondřej Neff
25. 7. 2024

Kolik by stálo přemalování červených pruhů sanitek na zelené? Jak se asi přemýšlelo? Představuji si...

Marian Kechlibar
22. 7. 2024

Služba Crowdstrike, která se používá k ochraně různých korporátních počítačů před malwarem,...

Lidovky.cz, ČTK
25. 7. 2024

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a...

Josef Kopecký
25. 7. 2024

Zrušení zaručené minimální mzdy v soukromých firmách schválili senátoři. Proti změně protestuje...

kroc Tereza Krocová
25. 7. 2024

Ve věku 70 let ve středu zemřela Kateřina Fričová. Absolventka FAMU během své kariéry zastávala...

Hynek Paštěka
25. 7. 2024

Už jen pár dní zbývá do začátku vládních prázdnin, které budou trvat dva týdny. Ministři se...

kroc Tereza Krocová
25. 7. 2024

Klimatičtí aktivisté ve čtvrtek ráno narušili provoz na největším německém letišti ve Frankfurtu...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz