E. Zvolánková 8.2.2023 7:47

To se tak krásně četlo. Já sice ptačího mistra Kosťu nezažila, ale ten archivní článek jsem četla opravdu s gustema moc jsem se pobavila Mám za sebou úplně zkažené narozeniny a tenhle článek mi opravdu zvedl náladu, takže moc díky.

Ptactvo domácí může být zdrojem neskutečně vtipných situací. Já sama nikdy neměla doma ani tu andulku, ale někteří z mých přátel a známých ano, a také korely a dokonce jedni aru zelenokřídlého. Jedni známí zas vypiplali straku a kavku a oba tito ptáci se také naučili mluvit. O krkavcovitých se říká, že jsou schopni se kolikrát naučit mluvit lépe, než někteří papoušci. Ptáčci, které jsem osobně slyšela mluvit, byli anduláček Karlíček od mamčiné známé a korela kamarádčiné babičky. Karlíček měl v oblibě přiletět člověku na hlavu, nechat mu tam "dáreček" se slovy "Karlíček je kočička" anebo "Maruško, kafíčko". Výroky té korely byly většinou nepublikovatelné, protože v té rodině docházelo dost k hádkám a ptačisko se pochopitelně nejsnáze naučilo ty sprosťárny.

Ale jednou mě překvapil papoušek žako ve zverimexu. Byla to samička a měla tam napsané, že se jmenuje Květa. Stála jsem tam před její klecí a říkala, "tak ty jsi Květa?" a ptačice na to "já jsem Květa, ahóój". Chvilku jsem si tam s ní ještě povídala a ona si i přišla pro pohlazení. Tak takovýhle ptáček by se mi taky doma líbil. Akorát to už by mi doma neprošlo ani omylem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Šusová 7.2.2023 13:11

Neodvážím se Zano, protože jsem zažila, jaký to je, když může ten ptáček bejt svobodnej a poletovat si volně po zahradě. A na to už nějak ale nemám s prominutím gule, se do toho pustit. Navíc, tady jsou kočenky - nejen Mouses. Je tu spousta dravců na obloze. A aby byl ve voliéře - to není ono. Kdo to jednou zažil, tak si pak rozmyslí , mít papouška zadrátovanýho. Pohled na svobodnýho letícího..... doopravdy letícího, kroužícího volně v přírodě....... už by žádnýmu neudělala, žít jen třeba v bytě, i když volně. Je to pro mě špatně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 7.2.2023 13:00

Jé, já mám z Kostěje takovou radost!! Krásně jsem si zavzpomínala, zasmála se...

Petro, až domeček ještě trochu doladíte, odvážíš se nového Kosti? Nebo raději nebudeš provokovat lovecké pudy některých chlupatců?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Beranová 7.2.2023 10:32

Pan Kostěj, zdroj neskutečných zábavných hlášek! Dodnes občas v sobotu ráno zívnu, podívám se z okna a zhodnotím, že potřebuju Kárlštejn... a kafe

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jenny 7.2.2023 9:43

Kostěj nesmrtelný! Kdo by zapomněl?! Náš Pepíček sice nemluvil ale zábava s ním byla, krásně zpíval, uměl zvonit,taky pršet a někdy i štěknul. Když neměl co chtěl, řval jak tur ! Teď už někde lítá s Kostíkem. Určitě spolu vykecávají.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Yga 7.2.2023 9:19

Vzpomínám na hlášky kostějovské - mám dojem, že kdysi tvrdil, že je Petra hruštička!

Ježiš - to bývaly časy! Pod články se zvrhávala urputná diskuse to hlubokých nočních hodin a u některých pokračovala i další den. Díky za archivní vzpomínky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 7.2.2023 8:05

Jo jo, oréél Taky ráda vzpomínám na Kostěje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Matylda 7.2.2023 7:03

Kostíka si pamatuju ještě z časů, kdy jsem po příchodu domů letěla k pecku se podívat, co je novýho v diskuzi archiv je prima nápad.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Matyášová 7.2.2023 6:49

díky, to jsem po ránu potřebovala....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Xerxová 7.2.2023 6:40

hezké úterý všem Zvířetníkům a zvířátkům

archvní vzpomínání je dobrý nápad. A Kostěj prostě je nesmrtelný

• reagovat
• nahlásit příspěvek