Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

To se tak krásně četlo. Já sice ptačího mistra Kosťu nezažila, ale ten archivní článek jsem četla opravdu s gustema moc jsem se pobavila Mám za sebou úplně zkažené narozeniny a tenhle článek mi opravdu zvedl náladu, takže moc díky.

Ptactvo domácí může být zdrojem neskutečně vtipných situací. Já sama nikdy neměla doma ani tu andulku, ale někteří z mých přátel a známých ano, a také korely a dokonce jedni aru zelenokřídlého. Jedni známí zas vypiplali straku a kavku a oba tito ptáci se také naučili mluvit. O krkavcovitých se říká, že jsou schopni se kolikrát naučit mluvit lépe, než někteří papoušci. Ptáčci, které jsem osobně slyšela mluvit, byli anduláček Karlíček od mamčiné známé a korela kamarádčiné babičky. Karlíček měl v oblibě přiletět člověku na hlavu, nechat mu tam "dáreček" se slovy "Karlíček je kočička" anebo "Maruško, kafíčko". Výroky té korely byly většinou nepublikovatelné, protože v té rodině docházelo dost k hádkám a ptačisko se pochopitelně nejsnáze naučilo ty sprosťárny.

Ale jednou mě překvapil papoušek žako ve zverimexu. Byla to samička a měla tam napsané, že se jmenuje Květa. Stála jsem tam před její klecí a říkala, "tak ty jsi Květa?" a ptačice na to "já jsem Květa, ahóój". Chvilku jsem si tam s ní ještě povídala a ona si i přišla pro pohlazení. Tak takovýhle ptáček by se mi taky doma líbil. Akorát to už by mi doma neprošlo ani omylem.

Neodvážím se Zano, protože jsem zažila, jaký to je, když může ten ptáček bejt svobodnej a poletovat si volně po zahradě. A na to už nějak ale nemám s prominutím gule, se do toho pustit. Navíc, tady jsou kočenky - nejen Mouses. Je tu spousta dravců na obloze. A aby byl ve voliéře - to není ono. Kdo to jednou zažil, tak si pak rozmyslí , mít papouška zadrátovanýho. Pohled na svobodnýho letícího..... doopravdy letícího, kroužícího volně v přírodě....... už by žádnýmu neudělala, žít jen třeba v bytě, i když volně. Je to pro mě špatně.

No jo, já tak nějak tušila, že by to asi nešlo...

Jé, já mám z Kostěje takovou radost!! Krásně jsem si zavzpomínala, zasmála se...

Petro, až domeček ještě trochu doladíte, odvážíš se nového Kosti? Nebo raději nebudeš provokovat lovecké pudy některých chlupatců?

Pan Kostěj, zdroj neskutečných zábavných hlášek! Dodnes občas v sobotu ráno zívnu, podívám se z okna a zhodnotím, že potřebuju Kárlštejn... a kafe

jojo, Kosťa nebyl troškař, Kárlštejn minimálně

Někdy se mi stejská , po těch jeho hláškách a blbinkách

Kostěj nesmrtelný! Kdo by zapomněl?! Náš Pepíček sice nemluvil ale zábava s ním byla, krásně zpíval, uměl zvonit,taky pršet a někdy i štěknul. Když neměl co chtěl, řval jak tur ! Teď už někde lítá s Kostíkem. Určitě spolu vykecávají.

Se jen bojim, ešivá ho Kostěj nechá, když byl puštěnej na zahradě, vokřikoval sejkory "Pšššt, ticho!"

Vzpomínám na hlášky kostějovské - mám dojem, že kdysi tvrdil, že je Petra hruštička!

Ježiš - to bývaly časy! Pod články se zvrhávala urputná diskuse to hlubokých nočních hodin a u některých pokračovala i další den. Díky za archivní vzpomínky.

Jo, to bejvaly časy, já si tuhle vzpomněla na příspěvky Ptakopyska , jak jsem se vždycky bavila.

Jo jo, oréél Taky ráda vzpomínám na Kostěje.

Kostíka si pamatuju ještě z časů, kdy jsem po příchodu domů letěla k pecku se podívat, co je novýho v diskuzi archiv je prima nápad.

Souhlasím, výbornej nápad!! Díky Liko.

díky, to jsem po ránu potřebovala....

hezké úterý všem Zvířetníkům a zvířátkům

archvní vzpomínání je dobrý nápad. A Kostěj prostě je nesmrtelný