Zazimování mimo jezírko nevyžadují ty druhy ryb, které jsou studenovodní povahy a mají k tomu v nádrži podmínky. Např. ryby našich vod jako kapr, lín, bílá ryba, sumec nebo amur, můžeme bez problémů ponechat v zimním období v jezírku, je-li k tomu přizpůsobené.

Důležitá je velikost venkovní nádrže a hlavně její hloubka. Zkrátka jde o to, aby v zimním období voda v bazénu nepromrzla. Toto je již při stavbě nádrže důležité zabezpečit. Není-li tomu tak je možné nádrž v zimním období vyhřívat elektricky, ale to je ekonomicky dost náročné.

Hloubka takového jezírka by neměla být menší než 80 cm. K tomu je třeba zajistit prokysličení vody pod ledem. To se dá zajistit pravidelným odstraňováním ledu, nebo technicky, přivézt do jezírka vzduch prostřednictvím vzduchovacího zařízení.

U menších jezírek se používá finta, která je velmi jednoduchá. Po zamrznutí jezírka se do ledu vyvrtá otvor a tím se hadicí odpustí cca 10 cm vody z nádrže. Vznikne tím izolační vrstva vzduchu mezi vodní hladinou a ledem. Přidáme-li vzduchovací kamínek a celou zimu vodu provzdušňujeme, máme prostředí, ve kterém přežijí naši chovanci bez problémů. Pochopitelně existuje mnoho jiných důvodů, pro které se přezimování nemusí podařit, nemoci, špatná fyzická kondice před zimou, nevhodný chemismus vody… Přes zimu tyto ryby, pokud je jezírko zamrzlé, přikrmujeme velmi málo a opatrně.

Druhá kategorie ryb patří k těm, které nejsou ve studené vodě jaksi doma a tak nám nezbude, abychom je na zimu umístili do nádrže, kde nám neklesne teplota pod bod, který je pro ten který druh kritický. Např. běžně chované závojnatky, které by měly přes zimu "bydlet" v prostředí nad 10°C.

Pozor, existují závojnatky, které dokonce nesnesou trvalejší pobyt v teplotě nižší než 15°C. Ty řadím do skupiny tzv. akvarijních závojnatek, pro které je letnění v bazénku velmi vhodné (některé to dokonce vyžadují), ale pozor na teplotu. Je dobré takový chov pojistit el. vyhříváním s termostatem který hlídá pokles teploty.

Potom jsou zde typické akvarijní ryby z tropů, které se dají pochopitelně vysadit na léto do jezírka, ale tam je problém s pozdějším odchytem, protože bývají většinou malého vzrůstu.

V každém případě, je ale tzv. letnění výborné pro zdravotní stav všech druhů ryb.

Zajímavost: během svojí praxe jsem si ověřil, že tropické ryby, které se na léto vysadí do vhodných podmínek pod širé nebe, snesou překvapivě dlouhodobě nižší teploty než v akváriu a dokonce jsou pak v akváriu čilejší a ochotnější ke tření. Souvisí to s mnoha faktory. Pomalejší přechody teplot, sluneční svit, potrava… Ale POZOR! Teploty přesto nesmějí klesnout pod kritickou mez a tak tento chov nedoporučuji určitě začátečníkům!

Ryby, které vyžadují zazimování mimo venkovní nádrže, umístíme do místnosti s vhodnou teplotou (sklep, chodba) pro ten, který druh. Dobré je umístit v akváriu, protože tam můžeme lépe kontrolovat jejich zdravotní stav a kvalitu vody. Postačí ale i stará vana a jiné větší nádoby. I tam zajistíme vzduchování.

Rozhodně nejsou vhodné různé zavařovací lahve, umyvadla či jiné malé nádoby. Takto zazimované ryby pak velmi málo krmíme. Ryby v zimním období totiž omezí metabolismus na minimum a potravu přijímají oproti letnímu období velmi zřídka. Toto se řídí vlastními zkušenostmi. Platí však pravidlo pokusu a omylu. První zimu sledujeme podávanou potravu, zda ji ryby přijímají. Krmíme-li sušenou potravou, např. granulemi, je nutné sledovat toto velmi důsledně.

Příklad: podáme přiměřenou dávku potravy a sledujeme ještě týž den, zda ji ryby pozřely. Není-li tomu tak, potravu odsajeme, doplníme vodu a zkusíme to za týden. Nemusíte se bát, že ryby pojdou hlady. Po zazimování vaši miláčci jsou na zimu vybaveni a mají, jsou-li v dobrém zdravotním stavu, dostatečné zásoby tuku, tedy energie. Po týdnu ryby potravu pozřou a tak krmíme každý týden, ale znovu upozorňuji, lépe méně než více.

Nespotřebovaná potrava se totiž ve vodě kazí a vodu tak otravuje. Ryby potom žijí v toxickém prostředí a postupně dochází k otravě organismu. Proto je lépe obstarat si na zimní období třeba i starší akvárium, které se dá dobře udržovat.

Samostatnou kapitolou jsou kapři "KOI". Jsou to barevní, dnes již dobře známí chovanci zahradních jezer. Píšu jezer, protože kapr není závojnatka a potřebuje mnohem více vody.

Těmto charismatickým krasavcům bude ale věnována samostatná kapitola. Upozorňuji jen, že názory na zazimování KOI se liší i u zkušených chovatelů.

Budete-li potřebovat více, specifikujte v dotazu.