1. Teplotu odečítáme průběžně a tím zároveň zjišťujeme funkčnost topného tělíska.

2. Důležité je pH, kyselost-či zásaditost vody nám mnohé prozradí. Nebudu se zde zmiňovat o kladných a záporných iontech a jejich rovnováze... Bude-li zájem, zveřejním po dokončení seriálu odborný článek na téma "Jaké hodnoty vody v akváriu měříme, jak a proč."Ale prozatím to není nutné. Tedy, pH má stupnici 0 - 14. Přičemž pH 7, je hodnota neutrální. Od neutrální hodnoty pH 7, směrem k nule zjišťujeme kyselost a od pH 7, směrem ke 14. zjišťujeme zásaditost.

Z toho vyplývá, že pH 0, je silná kyselina a pH 14, je silná zásada. Pomineme-li tyto extrémy a budeme se zabývat hodnotami s kterými se v akvaristice setkáme nejčastěji, zjistíme, že nás budou nejvíce zajímat hodnoty pH 4,5 - pH 9. Tak jsou také nastaveny prodávané měřiče pro akvaristy. Existují profesionální elektronické a velmi drahé přístroje, které jsou pro běžný provoz zbytečné. Postačí používat velmi levné, orientační, titrační sady, o kterých jsem se zmiňoval v předcházejícím dílu.

Kyselost-či zásaditost vody v akváriu je dána několika faktory. A to: vstupní použitá voda při zakládání akvária, použitá vložená dekorace, množství a druhy rostlin, množství ryb a později i provoz, údržba akvária a frekvence podávané potravy.

U pH hodnoty je dobré si určit den v týdnu, který budeme tuto veličinu sledovat. Doporučuji jednou týdně, ale to při běžném provozu. Jinak při každém podezření z nemoci, nebo při nestandardním chování ryb.

Zatoužíme-li např. po nádherných rybách z jezera Tanganjika v Africe, budeme muset vodu upravit do hodnot pH 8,5 - pH 9, tedy zásaditou. Naopak pro některé druhy ryb z tůní jihoamerických řek upravíme hodnotu vody do kysela až na pH 5. Upozorňuji ale, že pro většinu běžně chovaných ryb se hodnoty vody v akváriu pohybují okolo neutrální hodnoty pH 7. Budete-li se k vašemu akváriu chovat s citem a dodržíte základní pravidla, nebudete mít problémy s pH.

Ty se projeví při případném přerybnění akvária, nebo při pravidelném překrmování. Voda v akváriu má tendenci pohybovat se směrem dolů od pH 7, to je do kysela.

Jestliže zjistíme během počátečního provozu akvária kolísání pH, doporučuji dobře odkalit a vyměnit alespoň 10 % vody. Je lépe měnit každý týden 10% vody, než třeba ? akvária měsíčně.

Doporučení: je dobré si udělat plán na údržbu akvária. A to jednou týdně odkalovacím zvonem odpustit 10% vody a zároveň odkalit detrit ze dna a vyčistit přední sklo akvária z obou stran. Případně vyprat pod tekoucí vodou náplň filtru. To je vše. Vodu můžete doplnit bez problémů studenou, např. hadicí-či vědrem, jen dejte pozor na proud.

Doplňujte vodu pomalu. Nemusíte se bát ochlazení vody v akváriu. Dá se to ostatně jednoduše vypočítat. Vypustíte-li ze 100 litrového akvária 10 l vody 20°C teplé a doplníte 10 l vody 10°C studené, ochladíte vodu v akváriu o 1°C. To je tolerance, kterou vydrží běžné ryby bez problémů. Pozor ale! Neměňte vodu za studenou ve větším množství. Teplota vody v akváriu by měla při výměně klesnout maximálně o 2°C.

Doporučuji při této pravidelné údržbě zároveň provést měření pH.

Tvrdost vody: - dGH - deutsche Gesamtharte.(omlouvám se za nepřehlasované "a") Celková tvrdost, kterou uvádíme v německých stupních.

Celkovou tvrdost vody bychom měli zjišťovat při každém zásahu do interiéru akvária. Např. při umístění nového dekoračního kořene, nebo kamene, případně po doplnění štěrku. Je dobré měřit celkovou tvrdost po takovémto zásahu do akvária každé dva dny, po dobu 14 dní.

Celková tvrdost vody nám ukazuje na množství solí rozpuštěných ve vodě. Podle toho také rozeznáváme stupnici tvrdosti vody.

0 - 4° dGH - voda velmi měkká, destilovaná, dešťová.
4 - 8° dGH - měkká
8 - 12° dGH - polotvrdá, středně tvrdá voda
12 - 18° dGH - tvrdá
18 - 30° dGH - velmi tvrdá

Je pravda, že tato stupnice je velmi orientační, ale pokud se budete zabývat pouze dekorační nádrží v interiéru, postačí.

V akvaristice se dále měří tvrdost síranová (stálá) a uhličitanová (přechodná). Tyto hodnoty jsou důležité při výtěrech, manipulaci a aklimatizaci ryb.

Nebudu zde uvádět ani možnost úpravy vody pomocí louhů a kyselin, budete-li potřebovat z jakýchkoliv důvodů tvrdost vody upravovat, je možné zakoupit nedrahé prostředky k tomuto účelu vyráběné profesionálně. Jen pro představu zde uvedu že kromě pH, teploty a celkové tvrdosti vody se v akvaristické praxi zjišťují tyto hodnoty: vodivost, uhličitanová a síranová tvrdost, dusíkaté látky (dusitany,dusičnany), obsah kyslíku ve vodě, redukčně oxidační potenciál.

Mnoho akvaristů, praktiků, umí z vody mnohé vyčíst vizuálně. Mnohdy stačí pohled, aby zkušený akvarista poznal, co se v akváriu děje. Rád bych se zde zmínil o zajímavosti, která možná patří na jiné stránky, ale která k našemu tématu patří. Po mnohaletých zkušenostech s vodou jsem v poslední době (10 let) zaznamenal velmi zajímavý jev, který na sobě pozoruji.

Při kontaktu s vodou cítím doslova radost. Přirovnal bych to k pohlazení milovaného zvířete. Není to ale samoúčelné. Dovedu tímto pocitem zjistit přibližné fyzikální hodnoty vody a dokonce jakousi "živost" vody. Uvedu příklad: Stál jsem u rybníka, který prošel otravou a krátce před mou návštěvou z něj odstranili mnoho mrtvých ryb. Po příchodu na hráz se mi sevřel hrudník a měl jsem silně nepříjemný pocit. Byl tam se mnou známý, který tento rybník obhospodařoval. Ten mi až dodatečně vysvětlil, co se stalo a jak k otravě došlo. Ten můj vztah k vodě došel tak daleko, že cítím radost při doteku zdravé vody a naopak negativními pocity vnímám vodu "nemocnou."

Na závěr ještě připomenu, že je dobré sledovat zabarvení vody. V akváriu se často voda zbarví po vložení např. dekoračního kořenu dohněda, či zlatavě. Neovlivní-li to rozhodným způsobem hodnotu pH, není to ke škodě. Jedná se o působení huminových kyselin.

Po založení akvária a prvním napuštění se může stát, že se voda zabarví do běla až šedavě. Jedná se o běžný zákal způsobený mikrobiologickými organismy. V tomto případě nálevníky.

Není to žádná katastrofa. Nemáme-li v akváriu ještě ryby, zapneme filtr a zkrátka počkáme, až se voda vyčistí. Pozor, budeme-li se snažit výměnou vody zákal vyčistit, nikdy se ho nezbavíme. Naopak. Vodu neměňte a postupujte podle výše uvedeného návodu. V případě, že se tento zákal objeví v akváriu, kde jsou již umístěny ryby, na nejmenší míru omezíme krmení a postupujeme stejně. V seriálu o potravě a krmení ryb se dovíte víc.

Zaznamenal jsem ve vašich reakcích jakousi obavu z kapitoly o vodě. Jasně, že se o vodě dá napsat vědecká práce se všemi atributy, ale pro účely našeho domácího akvária, minimální znalost postačí. A bude-li se vám zdát, že i tyto minimální znalosti jsou na vás mnoho, ujišťuji vás, že znám chovatele, kteří nemají o minimálních znalostech ani ponětí a přesto mají doma krásné akvárium. Jiné je, když se rozhodnete jít dál a případně nějakou tu krasavici rozmnožit.(Nemyslím tím ovšem náhodně.)

To je prozatím vše, je to opravdu jen kmínek vědění, ale řekli jsme si, že zakládáme obyčejné, pokojové akvárium. A proto vám tyto rady bohatě postačí.

A jako vždy: PIŠTE, budete-li chtít vědět víc.

Příště - minimum o rostlinách.