ota,karel 25.11.2006 0:59

Ten příběh mě nepotěšil, stárnutím prý člověk měkne.

Nerad o tom píšu. Do 32r. mi po rozvodu bylo celkem veselo. Ve 39ti jsem vysoudil 15ti letéhosyna a měl pocit štěstí, že jsem udělal správnou věc. Bohužel jsem na něj měl málo času a on se nevyučil. Na učňáku ho šikanovali a on se mi nesvěřil. Ale díky koníčku, který jsem finančně podporoval, se dnes několik let částečně živí psaním odborných článků o PC. Sám se naučil anglicky, má dobrou práci, ale kdyby měl školu, mohl by být daleko výš. Před 14ti dny se odstěhoval, příští rok mu bude 30r. a já zůstal sám. Vzpomínám, bilancuji a mám výčitky, že jsem pro něj mohl udělat víc, víc projevovat city, a taky jsem si uvědomil,že nikoho bližšího na světě nemám a nikdy nebudu mít. Dodnes mě mrzí, že nemá žádné vzdělání a přitom je tak chytrý. Včera jsem se ho zeptal na jedno letadlo a on ihned z hlavy řekl jeho typ a ráži jeho kanonu, přitom to letadlo je nejznámější jako transportní (Hercules) a tohle je ozbrojený  typ, o kterém ani na internetu česky nic není. To zná z knih, které jsem mu kupoval po r.1989, když jsem ho předtím v dětství nasměroval do leteckého modelářství.  Ale toho  v 16ti nechal (na první soutěži měl 2.místo, dodnes nevím proč přestal. Co se dalo koupit jsem mu zaplatil=barvy, modely, cena nehrála roli. Skládal krásné modely a dnes jsou všechny pryč, protože je vyházel, stejně jako hračky z dětství, které měl u mně.). A tak, když to obejdu dokola, není mi moc veselo, spíš opačně. Ale není to o rybičkách ....I když i o těch hodně ví, protože jsem mu do hlavy s citem naléval informace o čemkoliv, na co se zeptal. A tak mi to promiňte, nějak měknu, dřív bych si sedl na kolo a rozjezdil to někde daleko za městem, ale už nějak nesportuju...Zkusím to rozdýchat. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Bláža 30.10.2006 17:00

Pane Růžičko,

mám z Vašeho povídání moc dobrý pocit. Jste dobrý člověk a ještě k tomu dovedete tak pěkně psát!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jiří Růžička 30.10.2006 16:32

Děkuji za přízeň

K počítači jsem se dostal před chvílí. Ráno přivezli hromadu dřeva a tak štípu až třísky lítají.

Jsem rád, že Vám mé povídání něco přináší. Děkuji za kladné reakce. Držte palce ať to štípání přežiju!

Zdravím, R.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

dalmatin 30.10.2006 15:04

Smekám klobouk,

ač ho nenosím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Eva 30.10.2006 13:52

To mi připomělo taky jednoho človíčka,

poznali jsme se na vejšce, on byl zahradník, já zootechnik, ale spojovaly nás rybičky. S tím rozdílem, že on se dopracoval k velkému a vyváženému společenství, kdy se rybky množili tak, aby doplňovaly své stavy. Právě kardinálky byly taky jeho chloubou, doufám, že se mu daří dodnes.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

terra 30.10.2006 11:36

Pane Růžičko,

jste moudrý muž. I když Vás neznám, jsme moc rád, že jste, a vyskytujete se právě tady. Krásné dny 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JanaBa 30.10.2006 10:09

Pane Ruzicka,

bylo by fajn, kdyby Vas bylo vic !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Bára 30.10.2006 10:06

Doufat!

Tak doufám p. Růžička, že takhle jedinečných lidí jako jste Vy je na světe ještě hodně, protože každý jednou může někoho potřebovat tak jako Váš dědeček. DěkujiBára.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Alča 30.10.2006 9:13

Moc hezky jste to napsal

a potvrzuji, že dokázat naslouchat druhým lidem není jednoduché, chce to opravdu moc pochopení, trpělivosti a laskavosti. Určitě jste starouškovi hodně pomohl v těch nejtěžších chvílích a máte to tam nahóře zapsáno zlatým písmem ve velké knize dobrých skutků!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 30.10.2006 9:11

Někteří lidé vykonávají své povolání

jako by sloužili nějakou hluboce lidskou mši.

Ono to slovo povolání pochází od slova povolat,povolat k něčemu.

Nevím přesně, milý pane Růžičko, kdo Vás povolal. Ale povolal Vás správně.

Možná, že teprve prací  se zvířaty se stává liskost tou pravou lidskostí - je to vidět na Vás, na Li, na Rputi, ...... na Zvířetních obecně. 

Mějte všichni krásný den!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

YGA 30.10.2006 9:08

Milý pane Růžičko,

moc hezké a moc dojemné. Váš dnešní příběh je krásně lidský. Děkuji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Beda 30.10.2006 9:00

pane Růžičko

je to dnašní vyprávění smutné, ale taky plné lásky, naděje... jako život sám

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jiný Honza 30.10.2006 8:57

Teda, jak vy to děláte?

Někdy humor, jindy horor, teď  zase tohle... A vždycky lidské, milé, krásné. Tiše vám závidím a děkuji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zana 30.10.2006 8:49

děkuju

• reagovat
• nahlásit příspěvek

KláraK 30.10.2006 8:47

...

krásné

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Rákšasí 30.10.2006 7:42

Já si nevidím do klábosnice

moc, moc pěkné

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Olčava 30.10.2006 6:42

Krásné rybky, krásný příběh...

Pane R., trochu se mi při čtení zamlžily oči. Jste vážně bezva člověk.

• reagovat
• nahlásit příspěvek