29.3.2024 | Svátek má Taťána


AKVARISTIKA: O potrefené huse

21.5.2007

Reaguji tímto na televizní zpravodajství v hlavním vysílacím čase. Je tomu asi tak týden, co se v televizních novinách objevila zpráva o tom, jak Češi objevili nebývale zajímavý vývozní artikl a tím, že jsou akvarijní rybičky. Několik ohromujících čísel, návštěva ve velkoobchodu a rozmluva s majitelem, záběry atraktivních druhů akvarijních ryb… Růžička ryby krmení

To, že jsme "objevili" zajímavý vývozní artikl je zpráva téměř čtyřicet let stará, (nebo mladá?). Nechci reagovat na všechny podrobnosti, ve kterých jsem objevil větší či menší trhliny, ale musím tu reportáž doplnit o velmi důležité údaje, bez kterých zůstane právě tak suchá a jednostranná, jak jsem ji vyslechl a jak ji cítím. Mám tuto potřebu také proto, že akvaristika pochopitelně není pouze kšeft!

Je jasné, že odchované akvarijní ryby nejsou určeny na talíř, ale také ne do kontejneru. Jsou určené pro potěšení lidského oka a dušičky. Tento fakt ty nádherná stvoření předurčuje již přes sto let k tomu, aby se objevila v akváriích.

Jen bych rád dodal, že pro potěchu lidské duše se ryby chovají více než 2 500 let a první zatím objevené doklady o této činnosti se objevily v Číně. Tam se jednalo o izolování barevných variet kaprů z chovů ryb určených pro lidskou potravu. Ale to jsem již moc a moc daleko od dnešního tématu.

Po zveřejnění oné reportáže jsem během posledního týdne v rozhovorech o akvaristice zaznamenal zvýšený zájem o chov ryb. Já bych nerad kohokoliv zklamal hned na začátku těchto úvah, ale úspěšní mohou být pouze ti, kterým tento podnět vychází jaksi z nitra. Myslím tím chovatele, nikoliv obchodníky.

Ono se dá naučit ledacos, ale chovatelství se přece jen něčím od ostatních koníčků či zájmových činností odlišuje. Tím něčím je v tomto případě vytrvalost. Můžete sbírat známky, hrát hry, chytat ryby, jezdit na kole, popíjet zlatavý mok….

Všeho můžete ale na nějaký čas zanechat a věnovat se věcem třeba důležitějším, ale chovatel ne. Chovatel se stává jakýmsi otrokem svých zájmů. Stává se jím rád a dokonce by byl bez této závislosti nešťastný. Toto si ale může dovolit opravdu pouze ten, u kterého vychází, jak jsem již napsal, zájem z nitra. Tento předpoklad je též jistě druh nadání či talentu.

Vůbec se nepozastavuji nad tím, že byla zveřejněna nějaká čísla o objemu vývozu akvarijních ryb, ale neodborník si může pod tímto představit mnoho klamného. V době socialismu se uváděná čísla mohla brát, i když pouze orientačně, jako cosi vypovídajícího o chovatelství u nás. Bylo tomu také proto, že obchod byl víceméně jednostranný. Ryby odchované u nás se vyvážely do západní Evropy a importu bylo jako šafránu.

Jinak je tomu ale dnes. Existují legální velkoobchody, které obchodují s rybami celosvětově a podíl na obchodu s rybami odchovanými pouze v České republice je pochopitelně zkreslený. Mnohé ryby od nás vyvážené jsou reexportem a stávají se tak opravdu pouze obchodním artiklem. Zkrátka, nebyly odchované našimi chovateli.

Toto ale nemění nic na věci, že jsme v akvaristické branži opravdu velikáni. Náš malý stát se může pochlubit mnoha specialisty, kteří již mnohá léta publikují v odborných časopisech celého světa. Růžička odrazy na hladině

Naši akvaristé poprvé v historii akvaristiky odchovali mnoho druhů nově importovaných a vzácných druhů ryb. Stávalo se tak i v dobách, kdy v naší vlasti v podstatě neexistovala speciální technika právě pro akvaristiku určená. Zrovna nedávno jsem popisoval příhodu, kdy se za odborných debat v západních časopisech o nemožnosti rozmnožení některých druhů ryb, u nás na venkově v kurníku mezi slípkami u jednoho chovatele, zrovna tyto skvosty líhly.

Naše akvaristika má více jak stoletou tradici. Vznikala v akademickém prostředí koncem devatenáctého století, kde se za velkého zájmu zrodila první akvária ze skla a kovu. Akvária, jako estetický doplněk domácnosti byla zprvu výhradou bohatších lidí, ale již v době před druhou světovou válkou se rozšířila akvaristika i mezi střední vrstvu a krátce poté i do dělnických řad obyvatelstva. Stalo se tak, protože odchovy akvarijních ryb byly čím dál tím častější a tedy i dostupnější.

Zakládaly se mnohé kluby a z nich vyrůstali další chovatelé, odborníci. Právě v klubech čerpali začátečníci první vědomosti od svých starších kolegů. Vycházely první časopisy a akvaristika se stala posléze lidovou zábavou. Musím napsat, že jsou ještě stále mezi námi pamětníci těchto průkopnických dob, a když mám tu možnost, rád se do jejich vyprávění zaposlouchám.

Jestliže se v období po první světové válce stala akvaristika rozšířenější než před ní, po druhé světové válce prodělala doslova raketový rozmach a činnost klubů se ještě znásobila. Tyto kluby byly pro další vývoj akvaristiky velmi podstatné. Tam se totiž setkávali jak akvaristé amatéři, tak např. vědci, kterým byla též akvaristika koníčkem. Konfrontace zkušeností potom vedla k mnoha překvapivým výstupům. Na této půdě vzniklo také mnoho odborných článků pro naši i světovou publikaci.

Pamatuji si na přednášky v Národním muzeu v Praze. Pro mne, jako pro začínajícího akvaristu, byla tato setkání přímo fantastická. Bylo to v době, kdy se na přednášky, a nejen tam, začali zvát přednášející i ze zahraničí. Tak jsme osobně poznávali zahraniční specialisty, jejichž knížky jsme znali téměř nazpaměť. Nejzajímavější, alespoň pro mne, byly vždy diskuse po těchto přednáškách.

Díky často velmi bohaté a odborné činnosti klubů rostli mladí a nadějní akvaristé, kteří začali produkovat určité objemy tropických ryb. Síť odborných prodejen u nás byla zanedbatelná a jestliže se v té době prodávaly akvarijní ryby v celé republice doslova v několika obchodech, dnes je můžeme počítat na stovky.

Z toho důvodu se také začaly vyvážet akvarijní ryby na západ od naší vlasti. Velmi brzy se o jejich kvalitě rozneslo pouze to nejlepší a tak budoucnost exportu českých akvarijních ryb byla až do dnešní doby zajištěna.

Věřte tedy, že obchod s akvarijními rybami, který je dnes bohužel předmětem pouze ekonomických úvah v médiích, je podložen vysokou odborností našich akvaristů, kteří jsou ve světě známí jako ti nejlepší. Píšu tento článek také proto, aby si i laik mohl dosadit do rovnice za položku "zajímavý vývozní artikl", také tuto podstatnou a velmi důležitou neznámou, bez které by dnešní stav vývozu akvarijních ryb od našich chovatelů nebyl možný.

 

Jiří Růžička