AKVARISTIKA: Latina a ještě něco o rostlinách

Pojmenování veškerého života na zemi se celosvětově uznává v řeči latinské a řecké. Nebudu vás rozhodně nutit znát gramatiku a obecné znalosti těchto dvou jazyků, ale tu svoji rybičku, či jiného tvorečka, byste si zkrátka zapamatovat mohli! Jednak to patří ke stavovské cti, a jednak se snadno domluvíte na místech, které pro vás budou důležitá. Myslím tím např. odborné prodejny.

Je známo, že pojmenování se všeobecně používá i v jazyce českém, ale právě to by měla být spíše ta věc navíc. Proč? Jsem dostatečný vlastenec na to, abych si toto tvrzení obhájil. Tedy: během mojí praxe v prodejně a při přednáškách, jsem se setkal s takovými názvy, že jsme chvíli, než mi došlo spíše intuitivně o čem vlastně hovoříme, museli s dotazujícími hledat společnou řeč. Uvedu příklad snad nejvíce "přezdívané" ryby.

Ancistrus je latinský rodový název snad nejznámějšího sumce. Je to výborný čistič a neměl by chybět v žádném akváriu. Tak se stalo, že si lidi přišli do prodejny pro antikrista, uklizečku, antitruse, živou škrabku, přísavku, "toho s anténama", přícucku a myslím, že kdybych se ponořil více do historie, jistě si vzpomenu na více názvů.

A tak prosím, zkuste to, nic to není! Jak mi řekl kdysi jeden starší akvarista, když jsem začínal. "Prvních sto, a pak to už jde!" Zatočila se mi hlava a rád jsem to bral za dobrý vtip.

Dnes jich "tam" pár tisíc mám a nová stále přibývají. Berte to tedy jako dobrou radu. Jak s ní naložíte, nechám již na vás. Ještě jedno upozornění k pojmenování. V latině se rodové jméno píše velkým písmenem a druhové malým. Příklad: Ancistrus cirrhosus.

Jdeme tedy na akvárium, abyste mě neukamenovali.

Do připravené nádrže s dekorací umístíme nejprve rostliny a to tak, jak jsem uvedl v dílu o rostlinách. Nepokoušejte se hledat stoprocentní návod, výběr ponecháme na našem estetickém cítění a vložíme ho taky tak trochu do rukou štěstěny. Nikdy totiž předem neodhadneme, zda ta nádherná rostlina, které se nám tak líbí, zrovinka u nás poroste. Zjistíme si o rostlině co možná nejvíce a zakoupenou před vysazením ošetříme podle návodu v seriálu o rostlinách. Znovu upozorňuji, nesázejte dospělé, mateční rostliny. Pravidlem bývá, že do předních partií vysazujeme rostliny, které i ve své dospělosti nepřesahují 10cm výšky. Jsou to rostliny z rodů Vallisneria, Echinodorus, Samolus, Marsilea, Cryptocoryne, Lilaeopsis a dalších. Do středu akvária se většinou umístí dominantní rostlina. Je to ta, která by měla akváriu tvořit v budoucnu i jakýsi biofiltr. Je dobré vědět, že mnohé rostliny, dovedou vyplnit svým kořenovým systémem celé dno. Já osobně doporučuji Echinodorus bleherae. Mám tuto rostlinu vyzkoušenou jako dominantní a budete-li mít trochu štěstí, udělá za vás v akváriu mnoho práce.

Znovu upozorňuji, čím více rostlin, tím více dbát na přísun vzduchu hlavně v nočních hodinách! Postačí běžný provoz filtru, či vzduchovacího kamínku. Překrásnou podívanou tvoří též plovoucí rostliny. Pohled na dobře vyvinutý, kořenový systém, který se vznáší ve vodě je úchvatný. Pozor ale, některé druhy mají tendenci přerůstat. Brání tak světlu a vzniká šero, v kterém se mohou tvořit nežádoucí řasy. I když vám bude vzrostlé plovoucí rostliny líto, odstraňte ji a ponechte pouze její odnož a tak stále dokola.

Velmi vhodné jak pro dekoraci, tak i pro svou funkci, je umístění rostlin tak, že jejich vrchní část ponecháme volně vyrůstat z vody. Je to možné tam, kde krycí sklo chybí a nad vodou je dosti světla. Rostliny rodů Aglaonema, Scindapsus, Filodendron a mnoho jiných, se velmi dobře hodí pro toto umístění. Dobrá je např. i naše vrba, ale tam musíme v zimě počítat s přezimováním v chladu. Kořeny rostlin, jsou-li viditelné, dekoračně vynikají.

Zvláštní skupinu rostlin tvoří naše, středoevropské druhy, které se hodí do venkovních nádrží a o kterých budu psát celý článek v pokračování o zahradních bazénech. Vraťme se ale k akváriu a pojďme na ryby. Těm se už doopravdy budeme věnovat příště, slibuji!

Teď ale musím rychle utěšovat Píška, protože dostal nabančeno od velikého, bílého a je smutný.