Ač jsem dlouhou dobu na akvárium myslela, nějak jsem se neodhodlala k činům, no prostě jsem potřebovala pořádně "nakopnout". Podařilo se to až tak trochu článkům p. Růžičky na Zvířetníku, kde jsem se odvážila vstoupit do diskuse a on mi poradil, no prostě a jasně dal nějaké úkoly, abych se nebála a raději se vrhla do práce. A říkám si holka, když už máš takové možnosti, pusť se do toho. Vždyť akvaristika je tak fešácká!

Měla jsem to o to jednodušší, že tatínek než ukončil svou akvaristickou dráhu, slepil ještě jedno větší akvárium o obsahu 240 l . Tak jsem si ho vyprosila, (to bylo škemrání, hlavně přemlouvání, aby mi ho za asistence manžela dopravil domů, podotýkám vzdálenost tak cca 500m), navíc k němu byl i železný stojan, taktéž made in táta. Akvárium tedy bylo doma a já dostala šok, co s tím budu dělat, vždyť je tak hrozivě veliké? V první chvíli jsem ho lehce očistila od 15letých usazenin a napustila vodou až po okraj a s hrůzou sledovala co se bude dít. Akvárium bylo v pohodě takže jsme nevytopila ani myšky, proto tatínkovi třikrát HURÁ za šikovnost.

Pak se začalo s kosmetickými úpravami, on ten železný stojan sice dobře sloužil, ale zrovinka moc se do obýváku nehodil. Tedy všechno vyměřit, proměřit, promyslet a dát za úkol kamarádu stolaři. A tak stál stojan vedle televize, akvárium je ve verandě na zemi a co teď? Pokud bych vám to všechno měla popsat, byla by to obsahově tak maturitní slohová práce minimálně na deset stran.

Pustila jsem se tedy jednoho dne opět do psaní p. Růžičkovi, tentokrát už na email, ten mi velice ochotně a dobře radil teď už také s technickým vybavením akvária a podotýkám musel mít neskutečnou trpělivost. Některé mé otázky to by bylo určitě velice zábavné téma na článek. Otázek bylo hodně a jsem ráda, že jsem počkala a všechno promyslela s ohledem na jeho rady. Protože jak mi sám říkal, nejdůležitější vlastností akvaristů je trpělivost!

Bylo třeba udělat mnoho věcí, které jsem společně se svým otcem, manželem a kamarády dala dohromady, (no v rámci akce "dejte mi lidi a já to udělám"), prostě je fajn mít dobré kamarády a tak šupky hupky stálo akvárium v obývacím pokoji. Ještě několikrát změnilo vzhled a pak už přišel první život. Nejdříve to byly rostlinky, za čas rybičky a akvárium mi už dva měsíce dělá radost.

A samozřejmě vím, že tomu tak nemusí být stále, což je závislé na tom jak se k němu budu chovat já sama. Člověk je také spokojený pokud je mu dobře, je zdravý a nic mu nechybí a co myslíte, akváriu musíte tyhle podmínky vytvořit vy. To je vaše jediná starost! Starost, které se většina z vás, ač by si akvárium přála, bojí. Nebojte, já sama se taky bála a teď vím, že není třeba hodně času na údržbu, když si jí dobře připravíte. Já to zvládám za hodinku týdně.

Tedy nejdřív jste tak trochu v záběhu (při odkalování vyplave nějaké množství rostlinek, nějaká rybka se případně sveze na tobogánu apod.) doba je závislá jen na šikovnosti vašich rukou, ale jak se zaběhnete podotýkám pouze v práci kolem akvária, bude to fajn. ALE JEDNO VÁM ZARUČÍM, ŽE VÍCE ČASU ZTRATÍTE POZOROVÁNÍM TOHO KRÁSNÉHO VODNÍHO SVĚTA, KTERÝ JSTE SAMI VYTVOŘILI!!!

Proto bych chtěla tímto článkem oslovit všechny nerozhodné, ať nás akvaristů i třeba s malinkými akvárii přibývá. Je to totiž opravdu nádherný a příjemný koníček.

A samozřejmě ještě jednou poděkovat p. Jiřímu Růžičkovi, který mi tak skvěle radil, když bude potřeba tak opět poradí a pevně věřím, že by rád poradil i vám :)). Tak s chutí do toho a půl je hotovo, všechno totiž jde když se chce a jaká ještě přísloví by se hodila!

PS: Přikládám foto jak to všechno začínalo, jaké je to teď a jednoho spokojeného obyvatele mého akva (chlapíka tetry císařské).

Mějte se všichni krásně. AKVARISTICE ZDAR! NAZDAR!

Zdraví akvaristická začátečnice Bára alias Barbora Twardková