Je možné si s nadsázkou říci, že ho zařizujete především pro sebe, ale právě proto se snažte toto pravidlo dodržet. Tím nechci říci, že výsledný efekt bude na úkor estetiky. Právě naopak. V budoucnu se vám dodržení základních pravidel mnohokrát vrátí.

Pozor, do dna v akváriu, nejedná-li se o speciální projekt, nepoužíváme zásadně různá bahna, zem, jíl, ani jemný písek! Takové dno je po krátké době neprodyšné, neprostupné pro okysličenou vodu a tím nastane hnilobný proces ve dně a dál už to známe. Na dno použijeme zásadně hrubozrnný štěrk.

Začněme tedy u štěrku, chcete-li u písku, nebo kačírku. Základní zrnitost použitelná pro běžné akvárium je f - 0,5 - 1,5 cm. Štěrk nesmí ovlivňovat chemickou hodnotu vody, nejde-li přímo o záměr. Použijeme tedy plavený různobarevný - či jednobarevný křemen, čedič, břidlici, nebo jiné štěrky, k tomuto účelu vhodné. Specializované prodejny nabízejí dnes již mnoho různých materiálů pro založení dna.

Pozor! Doporučuji vybrat přírodní, inertní (neovlivňující své okolí) materiál. Nikoliv uměle barvený, či jinak chemicky upravený! Nemáme-li přístup k takovému materiálu, (vodárny, třídičky říčního štěrku…) je lépe ho zakoupit.

Množství určíme jednoduchým výpočtem. Spočítáme-li obsah dna a vynásobíme výškou vrstvy štěrku, dostaneme přibližné množství pro založení dna. Např. nádrž půdorysu 100 cm x 50 cm. Tedy 50 x 0,5 (vrstva štěrku v cm), vyjde nám 25 l štěrku.

Máme tak množství štěrku pro průměrnou vrstvu dna 5 cm. Počítáme ale s tím, že u čelního skla stačí vrstva potřebná jen k zakrytí dna. Tam také nejvíce odkalujeme a odstraňujeme nespotřebované krmivo a detrit. Dále už postupujeme podle potřeb živočichů-či rostlin a také estetického hlediska. Je možné vytvořit různé kapsy a terasy, které je nutné ohraničit většími kameny, nebo kořeny. Do interiéru vkládáme též hezky tvarované, dominantní kameny. Opět dbáme na nezávadnost materiálu. Je dobré štěrk i kameny před použitím vyvařit.

Kořeny. Platí zde to samé pravidlo. Nemáte-li možnost sehnat kořen, který ležel dlouhá léta v rašelině, v nezávadném prostředí, je lépe ho koupit v odborné prodejně. Jednoznačně nevhodné jsou jakékoliv kořeny ze suchého lesa a už vůbec ne staré, nalakované samorosty.

I zakoupený kořen doporučuji vyvařit a tím jej desinfikovat.

Kořen, který plave a je potřeba zatížit, navrtáme a použijeme šroub či vrut z nerezové oceli. Rada: nepoužívejte různé přísavky a provizoria v podobě drátků s kamínky. Takový kořen, i když již vhodný pro akvárium, může mnohdy vyplavat i po roce provozu a je schopen poničit citlivý interiér. Nedejme mu šanci.

Odborné prodejny nabízejí mnoho doplňků, včetně keramiky. Ta, je-li to pouze vypálená hlína, je vhodná. Myslete vždy na to, že přírodní materiál, vhodně použitý, neohrozí nijak prostředí ve vašem akváriu. Jsou tu ale ještě různé umělé hmoty v podobě tapet, které se instalují vně zadního skla, nebo velmi zdařené napodobeniny břehu, instalující se dovnitř akvária na zadní stěnu. Opět zdůrazňuji, zvažujte vždy vhodnost tvaru a použití materiálu.

Interiér tvarujte podle záměru. Myslím tím budoucí provoz akvária. Přemýšlím-li o zarostlém akváriu s různými druhy ryb, je volba, dá se říci standardní. Již tím předurčuji druhy ryb, které budou vhodné. Jen dobrý pozor na kombinaci. Jsou prostě druhy ryb, které se k sobě nehodí.

Nemusíte ani zaznamenat agresi jednoho druhu proti jinému. Někdy se tak děje zcela skrytě. Jde také o psychiku ryb. To znamená např. hejnové ryby chované v počtu jednoho-či dvou kusů. Většinou se taková nešťastnice chová skrytě a celý svůj život strádá. Mnohdy jsem se setkal s lidmi, kteří potřebovali radu ve smyslu trvale neléčitelných roztřepaných ploutví u některých ryb v akváriu.

Po chvíli rozhovoru jsme přišli společně na to, že kombinace ryb v akváriu je zcela nevhodná a začínající chovatel ani netušil, že se tak děje. Je to pochopitelné. Jsou druhy ryb, které jsou aktivní v noci, po setmění. A tak si ani nevšimneme, že jsou agresivní k ostatním druhům, které potřebují v tu dobu klid.

Jsou též akvária, ve kterých se štěrk nepoužívá a dno se pokrývá např. břidlicí či většími kameny. Je to např.u některých cichlid z afrických jezer. (Styl - "sypaný skalnatý břeh".)

Takové dno lze zvolit též pro závojnatky, protože svým přirozeným projevem, rytím dna, ruší vnitřní uspořádání a nutí nás stále do nádrže zasahovat. To je špatně. Rostliny je dobré v tomto případě sázet do různých květináčů i jiných nádob(v kapitole o rostlinách) a obložit je většími kusy kamenů.

Je jakýmsi nepsaným pravidlem novou nádrž jaksi testovat. Chce to pochopitelně zase tu trpělivost, ale vyplatí se to. Jak na to?

Po vytvoření dna vymodelujeme jeho budoucí vzhled a opatrně napustíme vodu, ale jen do poloviny. Zapneme osvětlení a filtrační-či vzduchovací zařízení, př.i termostatické vyhřívací tělísko. Již druhý den vidíme, zda je voda křišťálově čistá. Na skle a na vnitřním vybavení se objeví vzduchové bublinky, které zanedlouho zmizí. V tuto chvíli je prostor pro dotvoření interiéru a osázení rostlinami. V kapitole o rostlinách uvedu pravidla, kterými se řídím při jejich obstarání a vysazování.

Máme tedy konečně akvárium, ve kterém se začíná zrod života. Je ale zatím jaksi sterilní, i když zdaleka ne úplně, ale zdánlivě ano. Voda z vodovodu je zbavena bakterií již ve vodárně, dekorace, kterou jsme použili je vyvařena, akvárium nové a technické vybavení, včetně filtrační hmoty také.

Vše, co do takového akvária nyní dáme, ovlivní jeho budoucí provoz. Jako první to budou rostliny. Ale abychom nepředbíhali, povíme si nejdříve něco o vodě. To je vlastně ten zázrak, který umožňuje veškerý život na zemi a nám nakonec i ten fantastický pohled do vodní říše přes sklo akvária.

Dalo by se říci, že můj vztah k vodě je až nekriticky vášnivý. Myslím si, že o vodě bychom měli více psát, více vědět, více mluvit. Voda by měla být námětem pro umělce v daleko větší míře než je v současnosti. Vodní zdroje na zemi a pod zemí bychom měli více, daleko více chránit, než doposud. Voda dala život celé zemi a nebudu přehánět, že to bude zase voda, která ten život bude záhy velmi komplikovat. No vidíte a už to začíná. Vraťme se raději k akváriu.

Základní vzorec vody je H2O. Všem dobře známý, ale vody na naší zemi se od toho nejčistšího pramene až k velmi bohatým vodám na sloučeniny, velmi liší. Vodní toky, jezera i moře mají ve svých korytech rozdílné hodnoty vod, které se navzájem prolínají. A tak z velmi jednoduchého, základního vzorce vody, máme najednou velmi složitý.

Budeme se ale věnovat nadále vodě, která je pro naše sladkovodní akvária vhodná. Chtěl bych upozornit na to, že se budu dále zmiňovat o zakládání běžného akvária a tak, budete-li potřebovat informace specifické, napište. Většinou se používá voda vodovodní, která se případně pro některé druhy ryb upravuje. Pro běžné chovance, nebudeme ale vodu muset upravovat.

Rada: naučte se hned od začátku měřit tři základní hodnoty, které doporučuji měřit. Patří sem: pH, pondus Hydrogenii. Je to základní hodnota, která nám určí kyselost-či zásaditost vody. Podle této hodnoty též odečtete, zda se v akváriu neděje něco podezřelého. Tvrdost vody, pro běžné účely stačí změřit celkovou tvrdost, která nám též napoví, jaké druhy ryb či rostlin můžeme pro naše akvárium zvolit.

A třetí, důležitá hodnota je teplota vody.

Pro tyto údaje nám postačí dostupné, a velmi jednoduše použitelné soupravy. V každé akvaristice seženete soupravy pro měření těchto hodnot. Souprava se většinou skládá z titrační kapaliny, odměrky, př barevné stupnice a návodu k použití. Nemějte z měření vody strach, je to jednodušší než uvařit čaj!

Teplotu měříme teploměrem, ale to je zbytečné rozvádět. Jen pozor, u teploty je nutné uvést, že v akváriu, kde nepoužíváme filtr-či vzduchování, a které je umístěno v místnosti nestálé teploty, se teplota dna neshoduje s teplotou hladiny, to je špatně. I z tohoto důvodu jsem na začátku doporučoval pohyb vody.

Další díl budu věnovat vodě a přesvědčím vás o tom, že není na místě mít v tomto směru jakýkoliv přehnaný respekt.