Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Má to i světlou stránku

Když si chci zaposilovat, koupím si mlíko v lahvi od Olmy :-)

Zkušenost

Nestěžujte si, že musíte použít nůž nebo nůžky. Co to znamená držet v ruce balené potraviny zjistíte až tehdy, když se ocitnete někde, kam jste doletěli nízkonákladovou společností (zavazadlo jen na palubu a do zavazadla na palubu žádné ostré předměty).

Re: Zkušenost

ještě,že mám svoje zuby, někdy jsou k nezaplacení.....

Jojo, balené potraviny

Taky zuřím, když chci otevřít novou krabičku čaje - i když je tam ten trhací proužek, tak odtrhnout nelze - musím vždy použít nůž. Další speciální obal je u vakuově balené kávy - tady už používám nůžky, opatrně rozstříhávám, abych ji mohla bezpečně a beze ztrát vysypat do dózy - a stejně nejméně jednu dávky rozfrfním kolem.

A další speciální balení je u krájených salámů či sýrů, které koupím v nějakém hyper (tady vede Tesco) - prostě kýženou dávku zabalí do igeliťáku a umně přelepí tak, aby člověk po onom žvanci toužící, musel celý pytlík rozervat - snad ty prodavačky mají speciální školení, jak balit, aniž by se bez ztráty sáčku k obsahu nakupující dostal! (Kde je ten smajlík mlátící hlavou do zdi!)

Re: Jojo, balené potraviny

Popis výsledků práce balitelek v Tescu je brilantní a přesný.

...

Ten pocit znám. Nemám sice šavli, ale mám meč. A po ráně tímhle gotickým náčiním by to vzdal i kanystr, jenomže výsledek by asi nebyl přesně to co člověk potřebuje....

Bezpečnostní uzávěr

nejlépe otevírají děti. Nemám je, tudíž je asi nejlépe nějaké odchytit na ulici a nechat ho otevřít třeba láhev s hydroxidem sodným- myslím, že stojí za úvahu, co s vámi pak příslušné orgány provedou, když to párkrát zopakujete. 

Těší mě, že v malých obchodech balí šunku a podobné pochutiny do papíru- třeba náš řezník má apartní s motivem prasátka :)

Onehdy jsem zabrala za cancourek na čaji, zabrala a urvala cancourek. Rozčilila jsem se, ale asi ne dost, protože když jsem na krabičku zaútočila nožem, papírový obal přežil a pytlíky není nutno nazývat sypaným čajem. 

Ve své podstatě mi nejvíc vadí balený chleba. Je hygienicky zabalený, ale není k jídlu.

Re: Bezpečnostní uzávěr

správný postřeh. Moje stará matička,je neotevře, nemá už v prstech ten stisk, tak jí ty různé wcgely atd..seřezávám, aby ty uzávěry zvládla...

Naposledy jsem otvírala nějakou šťávu a orosil jsem se i já, taky jsem zvažovala sabráž...

Obaly...

četla jsem jednu moc pěknou filipiku na obaly myslím salámů, které mají takový ten "odtrhnutelný" roh, za který když zabereš. odtrhne se právě ten růžek a zbytek je nedobytný. Končilo to krásnou, poněkud krvelačnou scénou, jak ředitele příslušného závody zavřou do sklepa s obrovskou bednou jeho výrobků a po měsíci ho najdou, s nehty ulámanýmy, zkrvavenými prsty a vylámavými zuby mezi hromadou ožvýkaných obalů, do kterých se nebyl schopen dostat...

Zvláště uzávěry lahví, které mají být zabezpečení proti dětěm, nejlépe dokážou otevřít právě děti. My, dospělci, na nich beznadějně selháváme. 

Tuhle jsem nakoupila šunku v malém obchůdku, hezky nakrájenou do papíru. To byla pohoda při rozbalování. Jenže člověk platí daň za to, že není ochoten jít denně nebo obden nakupovat, takže se nadále zlobím se sýrem sice neoschlým, ale dobývaným z plastu za pomoci nože.

Re: Obaly...

Ale fuj, samozřejmě ulámanými. Dnes jsem samý překlep a tenhle jsem přehlédla

hezký den

hezký pátek všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej. A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp.

Vavís, hihihihi - dneska sice zase veliké téma, ale alespoň zdánlivě lehčí na přemýšlení  :o)

Vaví, touchéééé

nádherná 105...a ta fantazie...tebou popsané zhynutí je sice příšerné, ale i tak se tu řehtám...

S obaly máš pravdu, některé jsou naprosto zbytečné a my jste jak maniaci,co musí všechno balit...

a trénuj, bude se ti to hodit:

http://www.youtube.com/watch?v=nc0IJJtp6Ko

(vydržte celou minutu)

Re: Vaví, touchéééé

"My jste"...to je hezky řečeno. :o))) Jinak pěkný postřeh, vždycky rostu když mi v lékárně  jednu krabičku s prášky nebo jednu tubu indulony cpou do mini-igelitečky... Ale už jsem se naučil včas říci "nebalte mi to, děkuji".