M. Crossette 10.12.2020 19:11

Před chvíli jsem přijela domů a tak zatím jen přidám svůj komentář, ostatní si přečtu později.

Ano, také mě kdysi Vinnetou uchvátil, viděla jsem všechny díly a smrt náčelníka jsem s jistě mnoha ostatními v kině oplakala. Máš Vave pravdu, že na spoustu dětí (a možná i dospělých), měl tenkrát film (filmy) velmi kladný dopad, byl v mnoha směrech výchovný. Filmovou melodii miluji dodnes, je překrásná. A díky i za odkaz na píseň, na ni a její slova jsem už zcela zapomněla, určitě si je tu teď budu sama hlasově opakovat. A jak už to někdy bývá, také u mne se o mnoho let později srazila romantika filmu s realitou. To kdy jsem prvně s manželem jela na am. Západ a projížděli jsme kolem několika indiánských rezervací - bylo to pro mne kruté zklamání. Já čekala řady či kruhy s teepees, zavěšené kotlíky, Indiáni v jejich krásných oděvech. Místo toho jsme viděli různé mobilní domy (mobile homes) v nehezkém stavu, rozmístěné většinou bez ladu a skladu. Všude kolem nepořádek, odpadky, místo koní otřískané pick-upy a hloučky děti i dospělých v oděvech, ne právě čistých. Možná se od té doby (polovina 70. let) hodně změnilo k lepšímu, nevím. Pravda, při různých slavnostních příležitostech si "vinnetouské kostýmy" toho kterého kmene obékají a nasazují čelenky s brky, ale moji zhroucenou filmovou romantiku to nezachrání. A další překvapení bylo, že v Am. knihy Karla Maye, tedy ani Vinnetoua či filmy neznají. Alespoň já o nikom takovém nevím (v ind. rezervacích neměla možnost se zeptat).

Pokud jde o herce, šlechtic Pierre Brice i v civilu zůstal fešákem a gentelmanem. Když jsme žili v Německu, býval často v TV a vždy milý. Zato když jsem poznala jaký měl Lex Baxter typický hollywoodský, ne pravě charkterní život, vůbec neodpovídal tomu, hrdinnému, O.S., kterého hrál. Ovšem skvělé jméno jeho koně Hatátitla se mi líbí dodnes. A která dívka tenkrát nesnila o tom, vypadat jako Nšo-či nebo Rybana.

• reagovat
• nahlásit příspěvek