Navenek to vypadá, že všichni si myslí, že ano. S výjimkou představitelů pobočky Židovské agentury v Rusku. Ne že by problém přímo bagatelizovali, ale vytvářejí dojem, že se vlastně nic tak vážného neděje.

To byl také důvod, proč jsem zpočátku nereagoval na žádost jednoho našeho čtenáře v Izraeli, abych o této záležitosti napsal. Když se nic neděje, proč s tím ztrácet čas.

Na začátku července, přesněji pátého toho měsíce, zveřejnil The Jerusalem Post exkluzivní informaci, která působila jako rozbuška: ruská vláda nařídila Židovské agentuře, aby v zemi zastavila veškeré své operace.

Pro ty, kdo nevědí: Židovská agentura, plným názvem, Židovská agentura pro Zemi izraelskou, neboli Sochnut je klíčová organizace v rámci procesu známého pod označení alija, tedy návratu Židů z diaspory do jejich pravlasti, Země izraelské. Její role v tomto procesu je nezastupitelná.

Ještě téhož dne, 5. 7. 2022, sdělila Židovská agentura na svém Twitteru, že na rozdíl od toho, o čem referovala některá média, neobdržela od ruské vlády žádný pokyn, aby své operace v zemi ukončila. Všechny programy a aktivity Židovské agentury budou proto pokračovat podle plánu.

Kdo tedy měl pravdu? Média, nebo agentura? Další vývoj ukázal, že média. Byť bezprostřední uzavření ruské pobočky Židovské agentury na začátku července nehrozilo, vyšlo najevo, že nad agenturou visí ostrý Damoklův meč.

Sama agentura totiž ve svém prohlášení přiznala, že od ruských úřadů obdržela „nedávno“ dopis obsahující připomínky a kritiku k tématům, která vzešla z „více než rok trvajícího administrativního kontrolního řízení“, přičemž ruské úřady uskutečnily v posledních několika letech řadu „kontrolních procedur“. Zmíněný dopis zaslalo agentuře ruské ministerstvo spravedlnosti; zmiňoval se prý o „administrativních otázkách“ a poukazoval „na problémy, které byly odesílatelem kritizovány, a na jejich možné právní důsledky“.

Židovská agentura v Rusku dále uvedla, že byla vyzvána k vypracování písemné odpovědi týkající se skutečností v dopise uvedených (nebylo uvedeno jakých – LS) a stručně sdělila, že vše hodlá prostudovat a že vznesenými otázkami se bude odpovídajícím způsobem zabývat v probíhajících rozhovorech s úřady.

Abychom zjistili, co údajně Rusům vadí, musíme se obrátit na média. Podle serveru The Times of Israel („Report: Israel fears major diplomatic crisis with Russia over Jewish Agency“/23. 7. 2022), který cituje izraelskou TV Channel 13, agentura porušuje ruský zákon o soukromí a ochraně osobních dat.

To je samozřejmě vážné obvinění, neboť pomocí tohoto argumentu (zahraniční organizace působící v Rusku porušuje místní legislativu) je možné docílit zákazu činnosti Židovské agentury soudní cestou, což by pro aliju z ruské diaspory do Izraele představovalo obří komplikaci.

A právě to, zdá se, nyní hrozí.

Ve čtvrtek 21. července přinesly servery Jobovu zvěst v podobě oznámení, že ruské ministerstvo spravedlnosti se obrátilo na soud moskevské oblasti Basmannyj rajon s požadavkem, aby byla ukončena činnost Židovské agentury v Ruské federaci. Soudní jednání bylo stanoveno na čtvrtek 28. července.

Dramatický vývoj nezůstal bez patřičné odezvy v Izraeli, a to na nejvyšší úrovni. Ještě ve čtvrtek (21. 7.) jednal premiér Yair Lapid s kompetentními činiteli z ministerstva zahraničí a Rady pro národní bezpečnost, další jednání na úrovni příslušných ministrů (pro záležitosti diaspory a imigraci) byla naplánována na neděli 24. července. Protože Izraeli na činnosti Židovské agentury v Rusku mimořádně záleží, chystá se do Moskvy delegace především právních expertů několika vládních rezortů s cílem udělat maximum pro to, aby Kreml přehodnotil záměr zastavit operace Židovské agentury na ruském území.

Pozoruhodné přitom je, že Židovská agentura bere i nadále celou záležitost na lehkou váhu. V prohlášení dle The Times of Israel („Russia officially calls for Jewish Agency operations to be ‘dissolved’ — state media“/21. 7. 2022) uvedla, že soud 28. 7. bude pouze „předběžným slyšením“ a že jde o „pokračování již probíhajícího právního procesu“.

Přitom jde o vážnou diplomatickou roztržku mezi Moskvou a Jeruzalémem a jasný antiizraelský krok; jakékoli zlehčování proto není na místě. V Izraeli mají totiž vládní místa za to, že se nejedná primárně o právní, ale politický problém – o odvetu Kremlu za to, že nový úřadující premiér Lapid zaujal vůči agresi Ruska na Ukrajině kritičtější postoj než jeho předchůdce Bennett. A jak víme i z jiných případů, na slova pravdy o tom, že agrese je prostě agresí a ničím jiným reagují v Moskvě mimořádně hystericky (což napovídá tomu, že příliš čisté svědomí v této záležitosti nemají).

Pokud jde o ruské tvrzení, že agentura nezákonně shromažďuje údaje o občanech RF (kteří chtějí emigrovat do Izraele), je to jistě otázka pro vážnou věcnou debatu a při dobré vůli by bylo možné najít oboustranně přijatelné řešení. Na druhou stranu: má-li agentura náležitě prověřit zájemce o vystěhování a v procesu aliji jim být nápomocna, bez jejich personálních údajů se neobejde.

Nelze se také vyhnout otázce, kdyby Izrael v současné válce na Ukrajině bezvýhradně podpořil Rusko a na mezinárodních fórech Putinovu „speciální vojenskou operaci“ všemožně obhajoval, jestli by i přesto měla Židovská agentura v Rusku stejný problém či nikoli.

Pokud by Židovská agentura musela v Rusku „sbalit kufry“, dala na vědomí, že své aktivity v této oblasti přesune na on line platformu (tedy na internet).