ZATYKAČ ICC: Nadšení Západu vyprchalo
Když ICC vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina, bylo to komentováno jako jasný vzkaz světa ruské agresi proti Ukrajině. Zatykač na Benjamina Netanjahua ale prestiž ICC na Západě významně oslabil.
Fiala: Zatykač na Putina ukazuje, jak brutálně Rusko na Ukrajině postupuje
Vydání zatykače na Vladimira Putina pro podezření z válečných zločinů jasně ukazuje, jak brutálně a v rozporu s mezinárodním řádem Rusko na Ukrajině postupuje, napsal na Twitteru premiér Petr Fiala.“V tuto chvíli je důležité, aby mezinárodní společenství pokračovalo v silné podpoře ukrajinských obránců, kteří bojují nejen za svoji vlast, ale za bezpečnost celé Evropy,“ napsal Fiala.
O tom, že zatykač na Putina „rozhodil“ ruské elity se pak psalo v komentáři: Rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) vydat zatykač na ruského vůdce Vladimira Putina je v mezinárodní politice přelomové a do určité míry i šokující. Nepřipravené zastihlo i vrcholné ruské politiky. Pro Kreml nyní vyvstala otázka nejen ohledně bezpečnosti cestování prezidenta, ale i důvěry v jeho okolí nebo vnitropolitické image ruského lídra. Naprosto neočekávaným krokem, poslední kapkou, překročením hranic zdravého rozumu i absurdnem – tak podle nezávislých webů Vjorstka a Meduza nazývají rozhodnutí ICC jejich zdroje z úřadu prezidenta či ruského parlamentu.
Nešťastné rozhodnutí, reagoval Fiala na zatykač na Netanjahua. Mluví o oslabení autority soudu
Český premiér Petr Fiala (ODS) prostřednictvím své mluvčí nejprve sdělil, že rozhodnutí nebude komentovat. Později se ale vyjádřil na sociální síti X. „Nešťastné rozhodnutí ICC oslabuje autoritu v jiných případech, když dává na stejnou úroveň zvolené představitele demokratického státu a předáky islamistické teroristické organizace,“ napsal.Naopak podle bývalého pirátského europoslance Marcela Kolaji je postup ICC dobrou zprávou. „Používání vyhladovění civilistů jako válečného nástroje, úmyslné způsobení velkého utrpení a úmyslné zabití nebo vraždy jsou závažné zločiny, které je třeba důkladně prošetřit a vyvodit důsledky,“ uvedl na síti X.
Výše uvedené ukazuje na zmatek, který postoj ICC vyvolal na Západě i na někdejším „Východě“. A především se jasně ukazuje, že je tento tribunál již zcela mimo kontrolu politiky Západu. Mimochodem, vydání zatykače na předsedu vlády státu Izrael, který se k vojenské akci rozhodl po zločinném útoku Hamásu na civilisty v jižním Izraeli 7.10.2023, je jen potvrzením toho, že ICC neuznává právo napadeného státu na obranu. Můžeme mít i zcela oprávněný pocit, že odveta Izraele postihuje nevinné civilisty, a zejména děti, nicméně dospělá populace v Gaze, a nejen tam útok na Izrael většinově oslavovala. Nenávist mezi Palestinci a Izraelci se jistě po izraelském útoku na Gazu a nyní na Libanon prohloubila, ale vždy je třeba věci hodnotit v souvislostech, tj. příčinách a následcích. Tím vůbec nenaznačuji, že izraelská odveta neničí nejen vojenské schopnosti Hamasu, ale zničila i naprostou většinu obytných budov a cíl izraelské ofenzivy je nereálný. Nereálný v tom smyslu, že to nepřátelství se jen dále prohlubuje a Izrael zažívá po desetiletích opět těžkou zahraničněpolitickou i vnitropolitickou krizi. Vydání zatykače nejen na viníky současného stavu, ale i na reprezentanty státu, který byl napaden, je však jen zdáním nestrannosti. Ukazuje zejména na to, jaký vliv má na výsledky jednání ICC tak zvaný globální jih. Vždyť žalobu na Netanjahua podala Jihoafrická republika, člen BRICS.
26. ledna 2024 13:52, aktualizováno 19:04
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) předběžným opatřením nařídil Izraeli, aby přijal veškeré kroky pro zabránění genocidy a aby zlepšil humanitární situaci v palestinském Pásmu Gazy. Izrael má měsíc na to, aby soud informoval o tom, co dělá k splnění příkazu. Z toho, že páchá genocidu, obvinila Izrael Jihoafrická republika.
A nakonec lze připomenout i závěry jednání států G20, které jsou vesměs komentovány jako další růst podpory státům BRICS a v první řadě komunistické Číně. Jenže to, co se odehrávalo v Rio de Janeiru, na summitu dvaceti největších ekonomik včetně mocností globálního Jihu (G20), se oněm demonstracím tak trochu podobalo. Samozřejmě ne v násilnostech či vulgární řeči. Jednalo se tam slušně, kultivovaně, ale v závěrečné deklaraci se dospělo vlastně k tomu, co chtějí demonstranti proti Izraeli či proti pomoci Ukrajině. A zřejmě nejzásadnější je na tom fakt, že ona deklarace byla schválena jednomyslně. Tedy i západní lídři odsouhlasili, že na Ukrajině vládne „lidské utrpení a negativní dopady války“, že je nutné odmítnout útoky na „infrastrukturu“, leč vůbec nebylo zmíněno – natož odsouzeno – Rusko. I západní lídři odsouhlasili, že je znepokojuje humanitární situace v Gaze, že je třeba posílit ochranu civilistů a právo Palestinců na sebeurčení, ale v dokumentu scházela jakákoliv zmínka o pogromu ze 7. října 2023, kterým Hamás tuto válku rozpoutal.
Končí tak neslavná éra prezidenství Joea Bidena jako vůdce západního světa. Politika, který dělal skoro všechno špatně anebo pozdě anebo vůbec. Obávám se, že USA i v době druhého prezidentství Donalda Trumpa nebudou v příliš dobré vnitropolitické kondici a že se to opět promítne i do zahraniční politiky. Kalifornie se již připravuje na boj s federální vládou a bude své migranty bránit. Na účinnou zahraniční politiku tak, aby se prestiž USA jako vůdce Západu opět posílila, tak nebudou síly a možná ani čas.
