Dr. Otto Habsburg, 92 let, bývalý prezident Panevropy a po 20 let poslanec Evropského parlamentu, poskytl nedávno rozhovor deníku Salzburger Nachrichten. V něm vysvětluje, jak vidí budoucnost Evropy jako hospodářsky úspěšného centra světového míru...
Z jeho odpovědí na otázky novinářů vybírám a překládám ve zkrácené formě následující názory:
Krize Unie po neschválení ústavy: Jen malé škobrtnutí na úspěšné cestě. Ostatně komise, která ústavu dělala, měla 106 členů a vy víte, co by se stalo, kdyby 106 kuchařů vařilo jedno jídlo. Ústava není dobrá. Stačily by dvě stránky. Vše ostatní už tady je. Sociální tržní hospodářství je v Římských smlouvách, které jsou založeny na Vídeňské škole a mají kořeny u Hayeka a Machlupa. V Maastrichtské smlouvě máme subsidiaritu. To už je hodně podstatného hotovo. V Ústavě nemusí být vše řešeno do posledního detailu. Ale musí to být právně vymahatelné. Detaily tak může stanovit Evropský soudní dvůr.
Kde jsou přirozené hranice EU: Na jedné straně je to samozřejmě Rusko. Musím citovat Jelcina, který řekl: nevím, jsem-li Rus nebo Asiat. Rusko je kromě toho koloniální mocnost a brutální koloniální války na sebe nedají dlouho čekat. Nechci, aby moje vnoučata musela bojovat za to, aby Rusko zůstalo na Sibiři.
Budoucnost Turecka: Jsem velký přítel Turecka. Je to jeden z našich nejdůležitějších partnerů. Turecko ale není předurčeno k tomu, aby bylo členem Unie jako Belgie nebo Irsko. Turecko má jiné poslání. Například takový Irák před rokem 1919 vůbec neexistoval, vznikl jen na základě britských a francouzských zájmů o ropu. Zde může Turecko pomoci zavést konečně pořádek. Turecko může rovněž smířit arabský svět s Izraelem. Dále jde o islámské země, které se osvobodily z ruského vlivu. Zde všude má Turecko velké úkoly, které by ale nemohlo plnit, kdyby bylo závislé na Bruselu.
Rozšíření Unie na Balkán: Co je to Balkán? Zde se povídá spousta hloupostí. Balkán je snad v Bulharsku, ale Chorvatsko nebo Bosna - Hercegovina? Ty nemají s Balkánem nic společného. Jen historickou chybou, totiž zřízením Jugoslávie, k němu byly přistrčeny. Jenže Britové mají představu o nutnosti obnovení Jugoslávie a za tím účelem roztahují pojem Balkán na uvedené země.
Budoucnost Evropy: Zde je potenciál vytvořit vlastní evropskou kulturu. Jako se ve Švýcarsku spojily tři národy a vytvořily uprostřed Evropy oázu míru a prosperity, stejně tak by měla stát Evropa ve světě jako hospodářsky úspěšné centrum míru.
Má k tomu Evropa potenciál: Samozřejmě ano. Proc nezřídit i v Evropě takové Silicon Valley? Mozků na to máme dost, ale jejich odliv do Ameriky je neuvěřitelný.
Kdo jsou budoucí nejsilnější hráči světové politiky: Čína se stává rychle světovou velmocí. Obavy ze žlutého nebezpečí ale nemám. Podívejte se do historie, Číňané nebyli nikdy agresivní a imperialističtí. Pro ně je důležité právo a kontrola území, které považují za vlastní. Další mocnost roste v Indii. A USA budou přinejlepším Primus inter pares, ale možná i Secundus nebo Tertius.
Proč zůstala Evropa pozadu: Protože jsme stovky let kladli důraz na národní stát. To nelze během 20 nebo 50 let odstranit. Ale pokrok je zde. Dalším krokem by mohlo být zřízení rady prezidentů, kteří nejsou závislí na stranické politice a mohli by řešení některých problémů posunout o kus dál. Každé auto potřebuje motor i brzdy.
Jak vidí funkci Rakouska: Vzor pro ostatní státy. Například v úsilí o zahájení rozhovorů s Chorvatskem. V dunajské oblasti již dnes opravdu srůstá to, co patří dohromady. Takzvaná Dunajská monarchie nebyla přece výtvorem ambicí a politiky, byla to realita, stojící na pevné zemi. Vždyť Chorvaté jsou naši krajané.
A k tématu monarchie nebo demokracie: Neříkal bych tomu monarchie, ale rakouská idea. Nakonec se prosadila v celé Evropě. vezměte si třeba diskuzi okolo práv národností - všechny návrhy na řešení, které jsou diskutovány, pocházejí z Rakouska.
Tolik Otto Habsburg. Napadá mě, že vlastně nevím, proč si říká takhle, když se jeho syn jmenuje opět Karl Habsburg - Lothringen. Také je naprosto směšné, jak ho v Německu někdy píší s von, zatímco v Rakousku se to nesmí. Ale to už bych se zase dostal ke svým oblíbeným nářkům nad tím, o co jsme přišli, když banda žižkovských hasičů (tenkrát v Praze ještě neměli islámskou mládež) shodila Mariánský sloup a ostatní nacionalisté alespoň ty orlíčky, zatímco ve fantazii Masaryka a Beneše vznikal neuvěřitelný národ Čechoslováků...
Salzburg, listopad 2005