V tuto dobu pravidelně píšu o tom, jak miluji Vánoce. Může být ale spousta způsobů, jak může někdo Vánoce tomu druhému zkazit. Někdy dojde jen k nechtěnému nedorozumění, jindy je to jen malicherná věc, která dokáže pokazit celé Vánoce. Ale mně se stalo dvakrát v životě, že někdo, kdo moc dobře ví, jak miluji tyto provoněné dny, udělá něco, co mě skutečně dostane do kolen.

Poprvé se to stalo před léty, že jsem v zoufalství uletěl do Anglie, kde se mě ujali moji kamarádi (a kamarádky) a snažili se mi nahradit domov. Ale náš dům na Smíchově nikdo nikdy nenahradí a atmosféru Štědrého dne a blbnutí se synem Honzou už nikdo nedokáže nahradit. Chodili jsme po Eghamu a zpívali jsme koledy a popíjeli punč. Pak jsme seděli u krbu a má velká anglická rodina vyprávěla neuvěřitelné příhody ze života. Pak jsme šli do kostela na půlnoční. Ráno jsem měl v punčoše dárek. Věděli, že miluji angličáky, a tak jsem dostal první dvoupatrový autobus. Byl sice od Corgy, ale byl to ten první kamínek mé sbírky dvoupatráků.

Letos jsem měl být na Vánoce v Beauvais, ale nemoc mě sklátila, a tak jsem v Praze. Protože je Honza také v Česku, pozval mě k nim, abych nebyl sám. Už se těším na vnoučata - na nejkrásnější princeznu Amálku a na Honzíka. Teď, když mám volno, tak k nim jezdím často a užívám si je. Sdílená radost je dvojitá radost.

Letošní Ježíšek mi přinese jeden dvoupatrák, který jsem si koupil minulý týden v Londýně v muzeu dopravy. Viděli jste Leyland Roadmaster se čtyřmi světly? Ne? Já také ne, ale Ježíšek ho viděl!

Předvánoční Londýn je nádherný. A malá městečka jsou ještě krásnější. Naštěstí zvítězil zdravý rozum a Vánoce se slaví. Měl jsem strach, aby kvůli politické korektnosti nezblbli vítači natolik, že ve snaze neurazit národní hosty zruší Vánoce. Naštěstí k ničemu takovému nedošlo. Kdybych já byl v Emirátech, také bych respektoval jejich svátky a zvyky, a tak mě to neskutečně štve - proč bych se měl někomu, kdo je tady jako host, přizpůsobovat.

Vyprávěla mi má kamarádka, která učí na základní škole v Eghamu, že jedna jejich mladá kolegyně jim začala vyprávět, jak musí respektovat jemnou duši muslimů a že navrhuje zrušit oslavu svátků ve škole. Povstal učitel matematiky, černoch a muslim, a řekl jí zcela nekorektně, že je kráva a ať jde učit na jinou školu. Že se děti na oslavu a besídku těší a je jedno, jestli to jsou muslimové, židi nebo vyznavači jiného náboženství. Prostě se těší, tak proč jim tu radost brát. A militantní muslimové v této části Londýna nejsou.

Letos jsme si udělali předvánoční výlet do Greenwiche. Ne abychom překročili nultý poledník, ale abychom se podívali na zrekonstruovaný čajový clipper Cutty Sark. Je to nádherná loď. Byli jsme tam před patnácti léty, pak loď vyhořela. Říkal jsem Zuzaně, jestli tam někde neodhodila vajgla, ale ona mi řekla, že jsem blb. Nicméně loď nádherně zrekonstruovali a zvedli ji o tři metry. Takže můžete sedět pod jejím kýlem a dát si čaj nebo kávu. Pod lodí je totiž kavárna.

Vánočně vyzdobený Greenwich je nádherný. Trh je plný krásných blbostí, většinou vyrobených prodávajícími umělci. Nádherná atmosféra! Jen kdyby mě tak nebolely nohy! Jaký velký rozdíl proti disneylandu na Staroměstském náměstí v Praze. A pečené kaštany jsou kupodivu pečené a ne vařené, jaké prodávají Rusky na Staromáku. Horké kaštany hřejí v kapse a my se ploužíme na autobus, protože je čas jet na nádraží a domů.

Večer jsme strávili v restauraci Bailywick, kde Zuzana slavila své narozeniny. Hospoda je na hranici windsorského parku Jako všechny venkovské restaurace je nádherná, s krbem, kde plápolají polena. Poprosil jsem kamarády, aby mi vysvětlili, o co vlastně v Angii jde, a snažil jsem se to pochopit. Pochopil jsem, že komunista Corbyn chce vše zestátnit a sebrat bohatým a dát chudým (skoro jako Juro Jánošík!). Viděl jsem v televizi tu tleskající lůzu a být to černobílé, myslel bych si, že to je na Staromáku v roce 1948 Pochopil jsem, že to je komunistický idiot. Oba kandidáti na post premiéra slibovali vyšší důchody, sociální jistoty a ráj na zemi. To snad byli u Babiše a socanů na školení! Země, která vyhrála dvě poslední války se díky blbům rozpadne! A tak volám: „God save the Britain!“

*****************************

Letadla, můj osud 3
Třetí díl knihy fotografií dopravních letadel, které za 48 let působení na letištích udělal Jan Čech, letecký mechanik. Kniha obsahuje nejen černobílé fotografie, ale i krátké příběhy, které s daným typem autor zažil. Vydal Svět křídel.