Ráno jsem si pustil televizi a jak jsem byl po třech dvanáctkách silně utlumený, řekl bych inteligencí na hranici debility, zaslechl jsem věc neuvěřitelnou: zabili Bin Ladina! To mne zastavilo v cestě do koupelny a musel jsem si to vyslechnout celé. Přiznám se, že se příliš nevyznám v tom, kdo, kdy a jak rozpoutal militantní islám, který ohrožuje naši civilizaci. Vím, že tento člověk byl jeho představitelem. Údajně při útoku amerických speciálních jednotek použil jako živý štít ženu v domnění, že naše kultura nám nedovolí ženu zastřelit. Mám dojem, že se sakra spletl. Samozřejmě, jako křesťan bych nikdy ženu neuhodil (i kdyby si o to stokrát koledovala) a mám takový dojem, že většina normálních mužů by to neudělala, ale v této části světa prostě platí jiná pravidla.

Byl jsem ve škole v Anglii, když mi volal můj někdejší šéf a ptal se, kde jsem a jestli tam máme televizi. Řekl jsem, že jsem na učebně a televizi tady máme: „Tak si ji hned pusťte, stalo se něco strašného!“ Pustili jsme si BBC a vytřeštěně koukali, jak se valí dým z jedné věže WTC na Manhattanu. K tomu rozčilený komentátor říkal, že do věže narazilo letadlo. „Kristepane to musel být ale idiot! Podle té díry to musel být dopravák, to je díra jak hrom! Proboha, a tenhle se na to chce podívat z blízka? Co je to za kreténa?“ Rána a druhá věž začala hořet. „To musela být nejmíň sedm šest sedma, podle tý velikosti! Co se to děje?“ Na to se ptal i komentátor BBC. Záběr dvou hořících věží WTC ze začátku dělal dojem nablblého akčního filmu. Nebyl to film, bohužel. Vzpomněl jsem si, jak mně kdysi WTC předváděl jeden známý, který tam byl zaměstnán jako vedoucí čety údržbářů. Mimo jiné mi ukazoval, jak je v tak vysokém baráku uděláno hašení, protože tak vysoko se žádný požární žebřík nedostane: „Tady jsou nádrže s vodou nahoře a je to rozvedené po všech místnostech. Všechno je automatické, jakmile čidlo ucítí kouř, začne se automaticky hasit.“ Asi ale nikdo nepočítal s tím, že tam někdo vyleje čtyřicet tun hořícího leteckého petroleje. Na takový žár nebyla ani počítána konstrukce dvojčat.

Ten den jsme učení zakončili a jenom jsme zírali, jak se valí hustý dým z obou věží. Televize zabírala, jak zoufalí lidé uvězněni v hořících troskách raději volí smrt skokem z výšky než uhoření. Nemohl jsem se na to hrůzostrašné divadlo dívat, sebral jsem se a jel jsem domů. Vzal jsem i našeho přednášejícího, který bydlel ve stejném hotelu jako já. Cestou v autě jsme slyšeli, jak se zhroutila první věž, a za chvíli, že se zhroutila i druhá věž. Vzpomněl jsem si na své známé z New Yorku a doufal jsem, že byli v tu dobu na druhé straně města. Byla tam i má tehdejší žena a i když jsme si moc nerozuměli, nic špatného bych jí nepřál. Hotel Wellington, kde bydlely posádky ČSA, je u Central Parku a moji známí bydleli v Brooklynu. Central Park je daleko od dvojčat a Brooklyn ještě dál. Co jsem ovšem netušil, bylo, že mladší syn mých známých zaskakoval za jednu paní, která byla na mateřské a pracovala u firmy, která sídlila ve WTC. Stal se bohužel jednou z obětí, které poslal na smrt idiot s výkřikem: „Allah Akbar!“

To jsme ještě netušili, že další dvě letadla byla unesena. „Jak je možné, že nikomu z řídících letového provozu nechyběla čtyři velká dopravní letadla, která byla unesena v podstatě ve stejnou dobu na východním pobřeží USA?“ To je věc, kterou nemohu dodnes pochopit.Stejně jako nemohu pochopit, když vyprávěl v dokumentu o této události blazeovaný dispečer operačky letecké společnosti UNITED, kterému se dovolala letuška z uneseného letadla a říkala mu, že jsou uneseni, a ten blb vyprávěl, jak jí do poslední chvíle dodával odvahy, ale nikam nezavolal, ani vojákům, ani FBI. Prostě nikam! Zní to neuvěřitelně, ale nikoho nevyburcoval, nikomu neřekl, že jejich letadlo míří nad Mannhattan a má na palubě arabské teroristy!

A tak začal hon na teroristu číslo jedna Bin Ladina. New York, který miluji a kam rád létám, už nikdy nebude takovým, jakým byl. To město je prostě jiné. Nejenom, že se změnila jeho silueta, ale jsem si téměř jistý, že i nálada lidí je jiná. Nevím, dost možná, že si to jenom sugeruji, ale dělá to na mne takový dojem. Díra, která vznikla po vybagrování podzemí dvojčat byla dlouho mementem připomínajícím ten strašný den, kdy se tyto dva bílé prsty čnící k nebi sesypaly jak domeček z karet. Nejsem stavitel, ani architekt, ale když jsem prolézal „střeva“ tohoto zázraku techniky, byl jsem si téměř jist, že takovému domu se nic stát nemůže. Ale to si cestující na Titanicu mysleli také. Bylo asi skutečně těžké si představit při navrhování dvojčat, že někdo dostane tak šílený nápad a unese letadlo a použije ho jako bombu.

Trochu odbočím. Když jsem v listopadu 2001 byl v New Yorku, prodejny se suvenýrů byly zaplaveny fotkami hořících dvojčat. Bylo možné zakoupit těžítka, kde na požárníky, stojící na troskách WTC sněžilo, nebo působivé sousoší policajtů a hasičů, rovněž stojících na troskách. Ze smutku se stal dobrý kšeft… Vrcholem pro mne bylo, když v muzeu na letadlové lodi Intrepid vystavovali příďák z jedné 767, který vylovili z trosek. Američani jsou prostě něčím zvláštní. Faktem je,že za několik málo let po útoku všechny tyto obludné suvenýry zmizely.

Musím se přiznat, že nerozumím holkám, které se narodily u nás v křesťanské Evropě a mají i křesťansky smýšlející rodiče, jak mohou konvertovat k islámu, kde je postavení ženy nižší než postavení velblouda. To prostě nechápu. Jak nějaké holce může imponovat, že musí být zahalená. Na druhou stranu musím při pohledu na jejich fotografie přiznat, že u většiny bylo zahalení celkem výhra…

Každému, co jeho jest, ale proč to někomu nutit? Nelíbí se ti, že u nás nejsou mešity? Já v Jordánsku, v Emirátech či v Saúdské Arábii asi také těžko budu hledat katolický kostel. Ostatně když se to muslimům žijícím u nás nelíbí, mám dojem, že je tady nikdo nedrží. Možná, že to bude znít jako rasismus, ale v Rijádu nesmí jít Evropanka nezahalená, o nějakých sukních se nedá ani mluvit! Když jsem tam, tak to respektuji a nevím, proč by oni u nás neměli respektovat naše tradice. Jak konečně objevila Evropa: multi-kulti nefunguje a ani fungovat nemůže.

A tak jsem opravdu rád, že je o jednoho lidského zmetka, který rozdmychával po světě jenom nenávist a smrt, méně. To, co kolem sebe šířil, sám bezpečně ukrytý, ho konečně dostihlo!

Panoráma, které už nikdy neuvidíte

Foto: autor