„Vysoušení washingtonské bažiny“ Elonem Muskem a jeho plán na zeštíhlení americké federální vlády může mít řadu nezamýšlených důsledků. V některých případech může být americká humanitární pomoc jednou z příčin nekonečných válek. Například UNRWA (Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě) živí palestinské militantní skupiny již celá desetiletí. Obětí výdajových škrtů v agentuře USAID se může stát i část íránské opozice. Na snímku: Dělník odstraňuje z budovy nápis U.S. Agency for International Development. 7. února 2025. Washington, D.C. (Foto: Kayla Bartkowski / Getty Images)

„Vysoušení washingtonské bažiny“ Elonem Muskem a jeho plán na zeštíhlení americké federální vlády může mít řadu nezamýšlených důsledků.

S ukončením výplaty sociálních dávek milionům lidí, kteří již dávno nežijí, asi bude mít problém jen málokdo.

Ještě méně lidí by mohlo schvalovat posílání milionů dolarů nevládním organizacím v rozvíjejících se hospodářských obrech, jako je Indie a Indonésie, nemluvě o posílání peněz do Afghánistánu a silně protiamerická Jihoafrické republiky.

V některých případech může být americká humanitární pomoc jednou z příčin nekonečných válek. Například UNRWA (Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě) živí palestinské militantní skupiny již celá desetiletí.

Nechte mě to vysvětlit. V zemích jako Jižní Súdán a Pásmo Gazy nemusí ozbrojenci, kteří těmto zemím vládnou, obyvatelstvu zajišťovat základní potřeby, jako jídlo, zdravotní péči, základní školní docházku, a dokonce ani zábavu, protože to vše tam zajišťují nevládní organizace a agentury OSN financované USA a dalšími západními demokraciemi. Ozbrojenci se díky tomu mohou koncentrovat na nákup zbraní, nábor bojovníků a válčení.

V Jemenu, který ovládají Hútíové válčící proti USA, pochází více než 60 procent potravin potřebných k přežití obyvatelstva a k zajištění jejich schopnosti nadále odpalovat rakety na americké lodě ze zahraniční humanitární pomoci z velké části financované právě Washingtonem.

Jinými slovy řečeno – zahraniční pomoc je jednou z klíčových příčin více než tuctu nekonečných válek probíhajících po celém světě.

Elon Musk má pravdu, když zpochybňuje rozumnost financování takových uskupení, jako je Organizace amerických států, jejíž členové si právě zvolili za svého nového generálního tajemníka politika zastávajícího antiamerické postoje. (Poznámka překladatele: USA financovaly v letech 2021–2023 37–39 % rozpočtu této organizace.)

Pokud jde o samotnou OSN, tak ta se za generálního tajemníka Antónia Guterrese stala fórem pro mávání ctností a protiamerickou propagandu.

Celkové vládní výdaje USA – federální vlády i jednotlivých států – jsou na úrovni 37 % HDP, což je stále méně, než je průměr zemí OECD: Francie 57 %, Japonsko 41 %, Spojené království 44 %, Švédsko 47 % a Itálie 54 %.

Přesto jsou vládní výdaje ve srovnání s 80. léty 20. století o 10 procent vyšší, což naznačuje trend k větší a dražší vládě, a právě tento trend se snaží Donald J. Trump zvrátit.

Snahy Donalda Trumpa a Elona Muska osekat náklady nám nabízí příležitost k důkladnému přezkoumání užitečnosti mnoha mezinárodních organizací. Mají tyto organizace stále smysl? Nestaly se již naopak hrozbou pro mír a stabilitu?

Obětí výdajových škrtů v agentuře USAID se může stát i část íránské opozice. Začalo to již v roce 1979, když se Carterova administrativa rozhodla podpořit íránský islamistický režim a pokusila se jej začlenit do svého „zeleného pásu“ proti SSSR, ale obsazení amerického velvyslanectví v Teheránu a zadržení amerických diplomatů vedlo k vzájemné konfrontaci.

USA následně během necelého roku přesvědčily některé skupiny, které desítky let bojovaly proti šáhově vládě, aby přerušily svá pouta s ájatolláhem Rúholláhem Chomejním a postavily se proti novému islamistickému režimu.

Chomejního režimu se však podařilo skupiny jako Národní fronta, Hnutí za svobodu Íránu, Lidoví mudžahedíni (Mojahedin-e-Khalq) a Íránská radikální strana marginalizovat nebo dokonce rozdrtit.

Zůstat v Íránu se pro opozici stalo příliš riskantní a většina skupin proto odešla do exilu, nejprve do západní Evropy a poté do Spojených států amerických.

Na konci roku 2024 žilo v exilu téměř osm milionů – tedy zhruba 10 % – Íránců.

Za vlády Ronalda Reagana se USA snažily posílit íránské opoziční skupiny, některé USA přímo financovaly a některým poskytly mediální prostor v rozhlasových stanicích Hlas Ameriky a Svobodná Evropa.

USA se snažily vyvíjet na teheránské mulláhy tlak, ale vyhýbaly se přímému vojenskému střetu. Podpořily kvůli tomu dokonce i marxistické skupiny, včetně dvou kurdských uskupení v Iráku.

Za vlády Baracka Obamy USA podporovaly „reformistickou“ frakci v Teheránu tak silně, že se jí začalo říkat „Íránská pobočka Demokratické strany“. Vysílání rozhlasových stanic Hlas Ameriky a Rádio Svobodná Evropa v perštině bylo plné aktivistů loajálních svržení šáha snících o republice bez mulláhů ovládané levicovými skupinami.

Pokud se na věc podíváme optikou nákladů a přínosů, tak Elon Musk zřejmě nevidí důvod pro posílání dalších milionů dolarů amerických daňových poplatníků do kapes jednotlivců a skupin nemajících ani v Íránu a ani mezi Íránci žijícími v exilu reálnou podporu.

Exulanti provozují podle některých zpráv více než 400 různých médií v přibližně 30 zemích – převážně v USA a západní Evropě.

Elon Musk měl podle mého názoru rozhlasové stanice Hlas Ameriky a Svobodná Evropa zachovat. Místo podporování opozičních skupin mohly tyto rozhlasové stanice Íráncům nabídnout informace o USA a profesionální nestranickou žurnalistiku.

Amir Taheri byl v letech 1972 až 1979 výkonným šéfredaktorem íránského deníku Kayhan. Publikoval jedenáct knih a na řadě publikací spolupracoval. Od roku 1987 je sloupkařem deníku Asharq Al-Awsat. Amir Taheri je předsedou Gatestone Europe.

Překlad původního textu: Elon Musk as Public Accountant
Překlad: Libor Popovský

Poskytl Gatestone Institute