Pamatujete si, s jak urputnou vervou Britové opustili laskavou náruč Matičky národů EU dobrotivé, aby si mohli dělat všechno sami, jako třeba zavedení té zelené konzervativní revoluce industriální, aby mohli nalít ušetřené miliardy do zdravotnictví a zdravotního pojištění, aby mohli omezit ilegální migraci, nebyli podřízeni evropskému soudnictví a aby se mohli bez omezení orientovat na obchod se zeměmi Commonwealth, prostě aby unikli z chomoutu Bruselu, který je údajně tak svazoval a ještě tak cosi jako?

Jóóó, to bylo slávy, když se po několika letech handrkování nakonec mezi sebou dohodli a dotáhli to do konce. Pinty piva o sebe v barech a hospodách mocně třískaly, whisky tekla proudem a důchodci britskou hymnu nadšeně z plna hrdla pěli. Snad jen ve Skotsku to nadšení nebylo tak velké, anžto Skotové chtěli zůstat v EU. Možná to je způsobeno jejich keltskou podstatou a mají tak ke kontinentální Evropě blíže než Angličané, těžko říct.

Musím se přiznat, že i já jsem byl velmi spokojen, EU totiž dostala obrovskou šanci a bylo by fatální chybou, kdyby ji promarnila. Naštěstí k tomu nedošlo a Britové, kteří jsou s kontinentální Evropou ještě více nekompatibilní než Turci, dosáhli svého, sláva jim a sláva EU osvobozené od centra bojkotu evropského federativního uspořádání, zkrátka dokonalé win-win, jak říkají Anglosasové.

Jenže uplynulo pět let, nadpoloviční většina britských občanů je podle průzkumů veřejného mínění nespokojena s brexitem, příliv nelegálních migrantů z Afriky a z Asie neslábne, zdravotnictví je ve stejně špatném stavu jako před brexitem, ten obchod se zeměmi Commonwealth také žádné zázraky nepřinesl a snad jenom s fantastickou zelenou revolucí Britové předstihli veškerá očekávání a jsou ještě zelenější než čtyři Brusely dohromady.

A výhody toho super brexitu a vystoupení z Evropské unie? No, jak bych to řekl, podle současného britského premiéra doba a občané Británie společně dozráli k tomu, aby pochopili jeho kroky k „EU reset“, což by se volně dalo přeložit jako obnovení vztahů s EU. Novinář deníku Guardian se ho v nedávném rozhovoru zeptal, zda si myslí, že se veřejnost dostatečně posunula od brexitu, a zda veřejnost pochopí výhody jeho obnovení vztahů s EU, no a Starmer odpověděl, že si myslí, že ano.

Podotkl ještě, že podle jeho názoru se lidé soustředí na to, jak rozhýbat ekonomiku, jak se cítit lépe, jak se dostat více peněz do britských veřejných služeb a jak ochránit jejich pracovní místa. Jenomže, pokud se nepletu, vždyť to přece byly jedny z hlavních důvodů brexitu…. V těch Britech aby se čert vyznal, jářku, nebo co. Osobně si myslím, že je správné, že obě strany začaly pragmaticky jednat na užší spolupráci. Sice doufám, že Brity nenapadne nějakým způsobem zase vstoupit do Unie, oni sami tvrdí, že nic podobného neplánují a mají údajně jisté červené linie, tedy hranice, které nemíní překročit, ale člověk nikdy neví, že.

Zatím bylo v květnu mezi EU a Velkou Británií uzavřeno nové strategické partnerství, které se týká nejen bezpečnosti a obrany (to je v dnešní rozjitřené době a hrozbě ruské agrese za dveřmi pochopitelné), ale i spolupráce obchodní. Přístup rybářů z EU do britských výsostných vod, jenž měl skončit za rok, je prodloužen do roku dva tisíce třicet osm, to byl ústupek Francii. Britové zase budou moci vyvážet potravinové výrobky na evropský trh a to díky dynamickému a rychlému sladění britských norem s normami unijními, tedy tím, že převezmou unijní legislativu v této oblasti (zdravotnické právní normy).

V případě neshod bude nejvyšší právní autoritou Evropský soudní dvůr, jemuž bude britské soudnictví podřízeno, což je docela podařené. Britská nezávislost na soudnictví EU byl také jeden z hlavních důvodů brexitu. Británie se opět zapojí do společného evropského trhu s elektřinou, což je ta slavná evropská energetická burza v Lipsku, kde kdysi dávno za Špidlovy vlády vstoupila i ČR, došlo též k dohodě o emisních povolenkách, aby britské firmy nemusely platit cla za uhlíkové emise, no a obnoví se výměny studentů v rámci evropského programu Erasmus.

Občas si říkám, Francouzi pro to mají dobrou frázi: „Tout ça… pour ça !“ Tohle všechno…. kvůli tomuhle. Závod Britů z Bruselu do Bruselu je tedy odmávnut a závodníci se plnou rychlostí řítí po klikatém okruhu plném nejrůznějších zatáček ošemetných, aby nakonec dorazili do stejného místa, ze kterého na startu vyjeli, ale z opačné strany samozřejmě, nebo co, ehm. Doufám, že k tomu nedojde a že Británie zůstane mimo EU. No a co se týče našich naivních czexitářů? To je jen takový místní kolorit pro srandu králíků.

Autorův web