Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Propad důvěry ve vysokoškolské vzdělání respektive k jeho hodnotě má několik příčin. Pokud můžete získat titul na Karlově univerzitě za závěrečnou práci s názvem “Gendrové stereotypy v knize Ondřeje Sekora o Ferdovi mravencovi”, tak se nelze divit, že vysokoškolské vzdělání ztrácí prestiž.

A pokud můžete získat titul Ing v oblasti chemie např na VŠCHT, kde musíte prokázat opravdu hluboké znalosti oboru a stejný titul můžete získat na zemědělské univerzitě (nebudu teď uvádět přesný název oné univerzity), kde stačí prokázat ve srovnání s VŠCHT jen povrchní znalosti, tak samozřejmě hodnota titulu klesá a to navzdory tomu, že studenti ansolvujijci ony školy mají formálně stejný titul. Zaměstnavatelé požadující skutečné znalosti o rozdílech v odlišné “kvalitě” oněch titulů samozřejmě vědí, ale nemohou provádět potřebnou diferenciaci, protože podíl prvních klesá a druhých roste. To povede - a možná se tak již děje, nevím, nevím - k tomu, že VŠCHT bude muset nakonec snížit kvalitu vzdělávání, aby vůbec měla nějaké zájemce o studium a nebo jako škola nakonec pro nezájem skončí.

Na počátku devadesátých let byl podíl lidí s vysokoškolským titulem v populaci ČR cca 7-8%, dnes je jejich podíl téměř 30% a stále roste. Představa, že se v populaci rodí stále více “chytrých” lidí, kteří mají schopnosti zvládnout vysokoškolské vzdělání je mylná, ale jelikož existuje permanentní tlak na to, aby více lidi mělo vysokoškolský titul - cíl EU je minimálně 40% populace - tak jediná cesta k tomu je, že většina škol “produkující” vysokoškoláky musela snížit náročnost vysokoškolského studia, kde titul bc nahradil svou kvalitou a vlastně i “prestiží” středoškolský “titul”, byť v mnoha případech nedosahuje jeho původní náročnosti, jaké bylo třeba k získání středoškolského vzdělání za první republiky ...

Velmi přesně popsáno.A na okraj a mimo téma,u každého volebního průzkumu se zdůrazňuje,že strany tzv.pokroku to jest Spolu a spol volí vysokoškoláci.Tím se to vysvětluje.

Hlavním problémem českého vysokého školství je jeho odtrženost od reálného života a potřeb společnosti. Miliardy nejsou vynakládány na obory a studenty, které společnost potřebuje ke svému fungování. Ale jsou prolýtvány na činnost nabobtnalých fakult sociálních věd a studií, které povětšinou produkují absolventy zaměstnavatelné pouze ve státní správě a v parazitických neziskovkách. Jednou z možností je zavedení školného doprovázeného rozsáhlým systémem státních stipendií pro studenty společnsky potřebných oborů.

Proc nam nikdo neveri ?

Protoze na humanitnich fakultach vznikaji uzasna dilka typu:

-----

V diskurzu o klimatické krizi a proměně životního prostředí dominují takové typy informací, které společnost považuje za „vědecké“. Tedy argumenty podložené kvantifikovatelnými daty a opírající se o známé přírodní zákonitosti. Pixová a Nebeská tento fenomén popisují jako „maskulinní rámcování“. Tento technicistní jazyk je s mužskou dominancí spojen také proto, že v daných vědeckých oblastech (energetice, geologii, klimatologii apod.) velmi výrazně převažují muži nad ženami.

Maskulinní představa o racionalitě je stále vedená představou, že pádné racionální argumenty mají být zbavené emočních konotací. Ekofeminismus ale naopak tvrdí, že emoce hrají velmi důležitou roli v našem rozhodování i přemýšlení a jsou proto ve skutečnosti součástí racionality.

-----

Pokud se vyucujici na VS (Pixova) budou zaobirat tim, ze argumenty v prirodnich vedach a technice by mely byt mene data-based a vice emocionalni ...

... ma byt takova fakulta (v prenesenem slova smyslu) vypalena do zakladu a vystavena znovu. A rozhodne by nemela dostat ani 1Kc z dani.

k Svata Dedic 18.5.2026 6:29

,,Maskulinní představa o racionalitě je stále vedená představou, že pádné racionální argumenty mají být zbavené emočních konotací. Ekofeminismus ale naopak tvrdí, že emoce hrají velmi důležitou roli v našem rozhodování i přemýšlení a jsou proto ve skutečnosti součástí racionality."

Zajímavé. Z citátu nejde ale přece dovodit že argumenty by měly být méně založeny na zjištěných faktech a více na pocitech. Věty na sebe nenavazují.

Jen že muži věc chápou tak a ekofeministky jinak. A co ekonomisti? . S tím se dá souhlasit. I s racio se dá souhlasit. Stará pravda. Je mužská věda a ta druhá. Jde vlastně jen o to kam dát ty uvozovky.

Myslím, že vysoké školy dnes vám za málo práce dají (nepodložený) pocit, že jste vzdělanec a intelektuál.

Instalatér musí na konci opravy zákazníkovi předvést že mu potrubí neteče a kohoutky nekapou. Kde je takové kritérium v dnešních humanitách ?

Američani ať si to řeší jak chtějí, jestli se někdo chce zadlužit na celý život splácet to ze smažení hamburgerů - jeho věc. U nás ale doba nazrála k tomu aby stát udělal totéž co Japonsko v roce 2015, kdy přestalo finacovat 79 z 86 humanitních fakult.

https://apjjf.org/wp-content/uploads/2024/04/artic...

Zase jeden problém, kdy hrozí vylití dítěte s vaničkou, nebo spíš vyšoupnutí dítěte s tím, že nám zbude jen vanička špinavé vody.

Za znekvalitnění vysokého školství může politická vůle mít více vysokoškoláků nad Gaussovu křivku, kterou lze naplnit pouze snížením kritérií a tedy kvality. Vysoké školy si musí uvědomit, že jejich hlavní devizou je prestiž, která závisí na kvalitě absolventů, a svou akademickou svobodu začít využívat k protlačování kvality, aniž by na tom byli finančně škodní. Myslím, že to je mnohem důležitější boj než ten za poplatky pro TV.

Je toho víc, než jen ta snaha o množství. Odhadoval bych jen velmi slabé zpětné vazby.

Dnešní systém vysokoškolského vzdělávání produkuje neuvěřitelný podíl "humanitních blbů" na rozdíl od smysluplných technokratů. K čemu je nám třeba takový historický politolog, který nevytváří přidanou hodnotu, ale dovede mlácat pantem o hovadinách? Nu nic, každý se nějak živí, ale těmto abonentům neziskovek bych utáhl kohouty donátorství ze SR, ať se mlácáním pantem uživí sami, naleznou li privátní donátory, kteří "jim skočí na špek" a vyplatí jim prášule za jalové tlachy. Kolik že to máme neziskovek třeba na všeliké začleňování? Co vlastně začlenili a jak uspěli se začleňováním? Engeméta nelze začlenit mezi normalitu ani pomocí inkluze, pokud neužijeme patřičný parfors. A v tom to vězí, etnického spoluobčana ve svých staletími vypěstovanými zvyky a návyky, dobrým sloven nelze předělat, ale účinný parfors je u humanitníků věc nemožná, prí nástroj "dyškriminácie" práce se štítících se etnik. Asi budu bloud, ale tyto humanitníky považuji za parazity, neb jsou přicuclí na systému, jako klerikálové na ODS. Apropó, něco jako cvokaři z ÚVN.

Nozkovnu sv. Zdislavy restaurátoři osvobodili z betonu, katolíci jásají, ale budou si to platit sami, nebo zase "že prý nemají prachy"? Morbidní je, že se ŘKC neliší s vystavováním ostatků svatých, jako komouši s vycpaným Uljanovem.

Humanitníci ale furt proti něčemu protestují, békají jak ovčí stádo, ale kdo jim ty aktivity platí? Mláďátkám asi rodiče, tedy i protesty proti zrušení koncese ČT, když jim to platí domácnost rodičů. Mladí a nezkušení, dědkům nevěří.

ZA dobu existence Agentury pro socialni zaclenovani se podle jejich vlastnich statistik pocet vyloucenych lokalit a osob prakticky zdvojnasobil.

Absolvent CVUT by zacal zrejme uvazovat, zda neni v predpokladech a teoretickych koncepcich, na kterych 'zaclenovani' stoji nekde treba chyba, nebo proc nedorucuji vysledky, ktere slibovaly.

Dobry manazer by "sel" po tech, jejichz "odborne studie" slibovaly vysledky a konfrontoval by je.

Humanitni absolvent prida penize a vytvori dalsi studie.

"Dřív se k řádnému studiu na obor hlásilo dvacet studentů. Pět studia nechalo, pět bylo opravdu výborných a těch deset to tak nějak udělalo.

Dnes se hlásí dvě stě, padesát studia nechá, pět je opravdu výborných a těch sto čtyřicet pět to tak nějak udělá."

Povzdechl si jistý profesor na přednášce pro "studenty" Univerzity třetího věku.

A jak je to u nás v ČR? Věříme ve vysokoškolské vzdělání jen proto, že je bezplatné a zatím skoro každý uchazeč dostává nadprůměrnou mzdu?

Opravdu jen zatím; pokud je na VŠ cca polovina populačního ročníku, už to v budoucnu nebude možné.

Inflací VŠ titulů klesá i jejich váha. "Bc" neznamená skoro nic.

Obsah a kvalita VŠ studia se nedá posuzovat paušálně, liší se školu od školy a obor od oboru. Z logiky věci přibývají studenti především u snadných "žvanivých" oborů, což prestiži VŠ nepřidá.

Inflaci jedniček nemohu posoudit. Na českých VŠ však studují mladí, kteří tam inteligenčně nemají co dělat; procento neodhadnu, ale vím o několika případech. Na druhou stranu z veřejných škol je stále možno je vyhodit pro špatný prospěch.

Politická a woke kritéria u přijímacích zkoušek jsem nezaznamenal, ono tu taky není moc černochů a Vietnamci nejsou studijně horší než Češi, nýbrž zhusta lepší.

Administrativa na českých VŠ tolik lidí zdaleka nemá. Ani by se do těch baráků nevešli.

PROČ -

no třeba proto, když se podíváme na vaši kvalitu/pořadí VŠ ČR v Evropě,

NO