Prezidentské volby ve Spojených státech jsou téma dne, nedá se to popřít. Mluví se o nich, dělají se výzkumy. Úhrnem to vypadá, třetina by u nás třetina volila Trumpa, kdežto dvě třetiny občanů by daly hlas Harrisové, kdybychom měli možnost se voleb v USA účastnit. Zaznamenal jsme ale podrobnější anketu. Bylo to cosi jako anketní kombo: Volil bych Harrisovou a jsem voličem koaličních stran, nebo: Volil bych Harrisovou a jsem voličem opozičních stran. A naruby: Volil bych Trumpa a jsem voličem koaličních stran a volil bych Trumpa a jsem voličem opozičních stran.

Celkově to vyšlo zase na cca 60 procent pro Harrisovou a 40 procent pro Trumpa, ale vyplynulo z toho, že velká většina účastníků ankety volí Harrisovou nebo Trumpa podle toho, jestli je pro nebo proti koalici. Harrisová a koalice jdou ruku v ruce, Trump a opozice právě tak, jenom je to zrcadlově obrácené.

Jistě to bude předmět učeného bádání, praktický následek to nemá žádný. V Americe nežijeme a můžeme jen čekat, co se v následujících dnech dozvíme. Napnutý bude každý, kdo se o veřejné věci zajímá. A nejednomu z nás tane na mysli to, co mi řekl kamarád, když jsem se ho ptal, jak by v Americe volil: Nejraději někoho jiného, zněla odpověď. Nikdo jiný ale v nabídce není.

Jak to dopadne samozřejmě netuším a prognózy připomínají ptakopravectví. Co bych si přál a koho bych volil? Uřvaný Trump v popelářské vestě mě děsí, kdežto slušnou paní Harrisovou si jaksi neumím představit, jak by obstála ve světovém ringu, kde jsou borci typu Vladimíra Putina. To je vypráskaná volba mezi blátem a louží.

Z mysli nemohu vypudit vzpomínku na Bradburyho povídku Burácení hromu. Poprvé u nás vyšla v roce 1962 a Bradbury ji v Americe vydal o deset let dřív. Od té doby byla mockrát citována a nejspíš jste taky slyšeli o efektu motýlích křídel. Hodně stručně připomenu, že v té povídce odjíždí její nešťastný hrdina jménem Eckels do pravěku lovit předpotopní potvory krátce po prezidentských volbách. Vyhrál v nich skvělý demokrat Keth a poražen byl zpátečnický napůl fašista Deutcher. V náladě, že dobro vyhrálo nad zlem, absolvuje Eckels svoji loveckou výpravu v druhohorách, jenže nešťastnou náhodou při ní zašlápne maličkého motýla. Tím naruší řetěz příčin a následků, takže po návratu zjistí, že se prezidentem stal padoušský Deutcher. Zašlápnutý motýlek uvedl do pohybu řetězec událostí a pozměnil realitu.

Aktuální situace silně Bradburyho povídku připomíná v tom, že oba tábory jsou do krajnosti znepřátelené. Jestli je někde v mimočase na lovu nějaký pan Eckel, jistě si dá pozor, aby žádného motýlka nezašlápl. Jaký svět pozná, až se vrátí?

Jen aby to nedopadlo vůbec nejhůř, jak si fantazie umí představit. Že se všichni do sebe vzájemně pustí hlava nehlava a na žádné motýly nebudou brát ohled.