Nemohu jen lhostejně přejít ustarané komentáře o tom, že si Elon Musk nárokuje právo „zasahovat do voleb v Německu“. Podporou AfD údajně „rozčeřil“ vnitroněmeckou politiku.

Poměrně obsáhlý komentář o tom, jak Elon Musk neomaleně zasáhl do předvolební situace v Německu , napsal Marek Hudema zde. Komentář se nese v duchu toho, že Musk podporuje AfD, tj. stranu „krajně pravicovou“ a „nacistickou“, tedy občas. Všímá si toho, že Musk podporuje stranu, která se v Německu postavila proti výstavbě Muskova závodu na elektromobily. Komentář se snaží být i objektivní s tím, že když Musk podpořil před minulými německými volbami CDU/CSU, nic se nestalo. Inu, podpořil tehdy stranu, která německé politice dominuje již celá desetiletí. AfD je ale „nováček“ v tom smyslu, že začíná sbírat hlasy i v někdejším západním Německu. Má nálepku „protidemokratické“ strany, se kterou se nejedná. Jenže ono to už do značné míry neplatí na úrovni spolkových zemí. Zatím se s AfD nejedná pouze na celoněmecké úrovni. Zavedené partaje doufají, že předčasné volby přežijí a když to jinak nepůjde, vznikne „široká“ koalice CDU/CSU a SPD (sociální demokracie).

Podívejme se ale jen kousek vedle, do Rakouska. Volby tam proběhly před několika měsíci a dosud vládnoucí lidovci, socialisté, zelení a neos se nedokázaly shodnout na vládním programu. Kancléř Karl Nehammer neuspěl a vzdal se dokonce vedení své strany. Rakouský kancléř a šéf lidovců (ÖVP) Karl Nehammer v sobotu po krachu jednání o vládní koalici oznámil, že v příštích dnech odstoupí z obou funkcí. Informovala o tom agentura APA. Po pátečním odchodu liberálního hnutí NEOS z koaličních jednání v rozhovorech pokračovali jen lidovci se sociální demokracií (SPÖ). Ale i tyto rozhovory zkrachovaly, když je lidovci opustili.

Předseda rakouských Svobodných Herbert Kickel byl vzat rakouským prezidentem „na milost“ a byl pověřen sestavením nové vlády. Rakouský prezident Alexander Van der Bellen pověřil lídra Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herberta Kickla sestavením vlády.

Před tím jsme mohli od rakouského prezidenta slýchat vážné výhrady ke Kicklovi, které údajně nebylo možné pominout a nebylo možné tak Kickla pověřit jednáním o vládě ihned po volbách. Nyní, po třech měsících jednání se ukazuje, že si lidovci uvědomili, že další koalice s levicí by jen dále posilovala Svobodné a údajně už proti Kicklovi nic vážného nenamítají. Uvidíme, zda se Kickl dokáže s lidovci dohodnout na společném vládním programu. Nicméně, je to velmi výrazný posun směrem k „realitě“, které se stávající „tradiční“ partaje v Německu zatím brání.

Nakonec je možné argumentovat i povolebním vývojem ve Francii. Postkomunistická levice, která volby vyhrála, také nedostala od Emmanuela Macrona příležitost sestavit vládu a ta pak padla, protože jí jak levice, tak „krajní pravice“ vyslovily nedůvěru. I ve Francii zatím tradiční vládní strany, již značně oslabené, odmítají vzít „krajní pravici“ na vědomí.

A na evropské úrovni pro takovou politiku existuje dokonce „termín“. Kolem stran „krajní pravice“ se vytváří tak zvaný „sanitární kruh“. S členy stran v „sanitárním kruhu“ se nediskutuje a jejich názor se ignoruje. „Jsem velkým kritikem toho, jak se Evropský parlament chová k některým politickým stranám. Já s nimi mohu nesouhlasit, jisté jednotlivce dokonce mohu považovat za nebezpečné, ale je ostudné, že v europarlamentu vznikají sanitární kordóny. Vypovídá to o hlubokém demokratickém deficitu EU,“ sdělil Skopeček. Mimochodem, to řekl místopředseda ODS po letošních eurovolbách, když se „kuly pikle“ kolem nové evropské komise. A naprosto nadčasovou esej o „sanitárních kordonech“ v politice napsal Marian Kechlibar v roce 2017.

Vraťme se ale k onomu Muskovu vyjádření k německým volbám. Za velmi pravděpodobné považuji, že v případě velkého volebního zisku AfD se bude předpokládaný vítěz voleb CDU/CSU rozhodovat, zdá hrát „sanitární kordon“ i po volbách. Navíc, v USA už bude u moci Donald Trump a Musk bude jeho člověk. Může pak převážit to, že za podporu německému exportu do USA bude Německo akceptovat AfD u moci právě v koalici s CDU/CSU. A přesně tak, jak média změnila tón vůči Trumpovi, změní i tón vůči AfD.