VIZE: Donaldova Nobelovka
Že bude v Turecku probíhat setkání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance, víme z rádia i televize.
Ale o čem že tam budou jednat? Inu, když tam bude i ministr zahraničí Spojených států amerických, co jsou také v NATO, pak nejspíše o ruské agresi. Poněvadž administrativa prezidenta Donalda Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby odpověděla na dosavadní návrhy, jak ukončit válku s Ruskem. Avšak americké návrhy obsahují ústupky Rusku včetně uznání ruské anexe Krymu z roku 2014 a uznání dalších částečně okupovaných ukrajinských regionů za ruské, jak o tom minulý měsíc informoval The Wall Street Journal. K čemuž nezapomněl dodat, že Washington už tlačil Ukrajinu k dohodě s Ruskem i tím, že jí dočasně přerušil dodávky vojenské pomoci a zpravodajských informací. Aby vyvinul na Ukrajinu tlak, ministr zahraničí USA Marco Rubio pak prohlásil, že Washington může pozastavit své vyjednávací úsilí, pokud v příštích několika týdnech nedojde k pokroku v klíčových otázkách.
Podobně se k vyjednávání mírové dohody vyjádřil i sám prezident Donald Trump, který několikrát prohlásil, že Spojené státy se nebudou dál pokoušet ukončit válku na Ukrajině, pokud Moskva nebo Kyjev příliš ztíží zastavení bojů. Zároveň ale poznamenal, že neodchází od jednacího stolu a vyjádřil přesvědčení, že stále existuje dobrá šance na ukončení konfliktu. Načež viceprezident JD Vance podle agentury Reuters k tomu řekl, že USA jsou ohledně ukončení ruské války na Ukrajině stále optimistické. „Protože se konají jednání, nebudu je předčasně hodnotit, ale cítíme optimismus, že budeme moci, doufejme, tuto válku, velmi brutální válku, ukončit,“ prohlásil Vance.
Od 14. do 16. května tedy v Turecku probíhá setkání ministrů zahraničí NATO, kde budou zřejmě diskutovat ukončení války na Ukrajině. A jak nečekaně navrhl ruský prezident Vladimir Putin, v Istanbulu by dokonce mohly 15. května začít přímé rusko-ukrajinské rozhovory. Načež ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky oznámil, že je Ukrajina na schůzku připravena, ale stanovil podmínku, že Rusko musí do 12. května zastavit palbu na 30 dní, k čemuž podle posledních zpráv nedošlo. Každopádně zde však platí, že pokud k nějakým důležitým obratům při jednání v Istanbulu pod patronátem tureckého prezidenta Erdogana dojde, o navrácení Krymu Ukrajině se tu řeči nepovedou.
Že mírotvůrce Donald Trump za svá vyjednávání míru na Ukrajině očekává Nobelovu cenu, o tom si už cvrdlikají vrabci na střeše. A debatuje se o tom na sociálních sítích, tedy že když mohl být touto cenou poctěn palestinský vůdce Jásir Arafat, proč by se z ní nemohl dnes těšit Donald Trump? Inu, Jásir Arafat vyhlásil roku 1988 vznik Nezávislého palestinského státu a v roce 1989 byl jmenován v Tunisu exilovým prezidentem Palestiny. Což paradoxně přispělo k tomu, že byl nakonec Arafat spolu se Šimonem Peresem a Jicchakem Rabinem v roce 1993 poctěn Nobelovou cenou za mír. Zpravidla se však zapomíná už na to, že jeden z pěti členů výboru, který rozhoduje o udělení této ceny, vzápětí odstoupil ze své funkce na protest proti udělení ceny vůdci organizace, kterou označil za teroristickou. A tak se někteří z politiků v případě, že bude snad Nobelova cena za mír Donaldu Trumpovi opravdu udělena, už předem obávají skandálu, neboť se tu naskýtá možnost, že někdo z výboru, který rozhoduje o udělení této ceny, vzápětí ze své funkce odstoupí na protest proti udělení ceny „mírotvůrci“, který ukrajinský Krym přihrál Rusku.
Ovšem pokud by měl Nobelovu cenu za mír dostat americký prezident Donald Trump, pak by ji měl spolu s ním dostat i náš bývalý prezident Miloš Zeman. Při vystoupení ve Štrasburku před Parlamentním shromážděním Rady Evropy 10. října 2017 totiž Miloš Zeman označil ruskou anexi Krymu za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost. Připomněl také bývalého německého prezidenta Joachima Gaucka, který podle Zemana prohlásil, že snaha Krym vrátit Ukrajině by vedla k evropské válce. „Jen cituji, nic víc. Tedy: Chcete riskovat evropskou válku?“ ptal se Zeman. Přičemž Kyjev s Moskvou by se podle něj měly dohodnout na kompenzaci, ať už v penězích, či v ropě a plynu. Tedy že by si Rusko od Ukrajinců mělo ten Krym koupit, jako si hodlají Spojené státy od Dánského království koupit Grónsko, o čemž uvažují už 150 let, neboť prvně ho chtěly koupit už v době, kdy si kupovaly Aljašku.
Zemanův nápad odmítl jak Kyjev, tak Kreml. Přičemž jeho projev vyvolal pobouřenou reakci tehdejšího ukrajinského prezidenta Petro Porošenka a Zemanovy výroky kritizovali i čeští politici, podle nichž byly v příkrém rozporu se zahraniční politikou české vlády. Kdy Zemanovi bylo vyčítáno především to, že obsazení Krymu Ruskem označil za hotovou věc. Za týden na to, na počátku své návštěvy v Plzni, toto své tvrzení před novináři Miloš Zeman zopakoval, kdy zdůraznil, že tím anexi Krymu nelegitimizuje. „Řekl jsem jednu věc, kterou nikdo ze státníků neřekl, i když je pravda. Že obsazení Krymu je fait accompli, hotová věc. Hotová věc vůbec neznamená uznání legitimity anexe, naopak, je to terminus technicus,“ konstatoval tehdy Zeman. Ovšem otázkou zůstává, zda náš tehdejší prezident měl pravdu.
Nicméně istanbulská jednání budou v dobrých rukou, neboť turecký prezident Erdogan ministrům zahraničí z ostatních států NATO jistě připomene, že Severokyperská turecká republika zahrnuje severovýchodní část ostrova Kypr. Sice ji uznává pouze Turecko a její území je všemi ostatními státy považováno za součást Kyperské republiky, ale sama o sobě je anexe půlky Kypru také „fait accompli“, tedy hotová věc.
Hudební epilog
ODKAZY NA PŮVODNÍ ZDROJE
Návrh USA zahrnuje uznání ruské anexe Krymu:
Marco Rubio ve Francii jednal o možnostech zastavení bojů:
Trump nevyloučil zastavení mírových rozhovorů o Ukrajině:
Americký viceprezident je optimistický ohledně ukončení války:
Východ Ukrajiny pod kontrolou Rusů:
Americké návrhy obsahují uznání ruské anexe Krymu:
Ukrajinci jsou v šoku z Trumpova návrhu:
Ruskou anexi Krymu označil český prezident za fait accompli:
Řekl jsem jednu věc, kterou nikdo ze státníků neřekl:
Trump si stále moc přeje Nobelovu cenu míru:
