V neděli ** ** 202* v 9.35 startoval na moskevském letišti Šeremeťjevo dopravní letoun Suchoj Superjet letecké společnosti Aeroflot na běžné lince do Bělehradu. Let probíhal normálně až k Bělehradu. Letoun však nenasadil na přistání a pokračoval severozápadním směrem. Hranici překročil v oblasti Osijeku a letěl dál přes Chorvatsko, pár kilometrů od maďarské hranice. Chorvati své MIG 21 nezvedli, neznepokojili se ani Maďaři. Se Srbskem mají nadstandardní vztahy a navíc letadlo směřovalo k neutrálnímu Rakousku. Přelet hranice nevyburcoval rakouské Eurofigtery, takže incident se odbyl rozčilenými telefonáty činovníků, kteří se vzájemně ujišťovali, že jim chybí kompetence. Německá Lufwaffe nebývá v neděli nejčilejší, takže ke startu dvojice stíhačů Eurofighter Typhoon došlo až když letoun severně obletěl Mnichov a pokračoval severozápadně na Frankfurt. V du dobu už bylo vyrozuměno velitelství spojeneckých vzdušných sil sever v Ramsteinu. S vědomím vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě v belgickém Casteau bylo letounu umožněno pokračovat v letu. Zpravodajci zaznamenali neklidnou reakci na ruské straně, obvyklou v případě, kdy dojde k pokusu o útěk ze země, teď už dokonale sevřené policejní mocí. Nicméně zdroje blízké Kremlu nehlásily nic znepokojujícího.
Stroj v doprovodu stíhaček takto minul Kolín a začalo být zřejmé, že směřuje do Nizozemska. Na letišti Schiphol v Amsterodamu vyhlásili mimořádnou situaci a uvolnili celou přistávací dráhu E. Ke zděšení dispečerů letoun změnil kurs, a když začal klesat, bylo jasné, že míří na Zestienhoven, na malé letiště obsluhující leteckou dopravu pro Rotterdam a Haag. Tam ruský letoun přistál.
Skromné regionální letiště bylo v tu chvíli už plně pod kontrolou elitního Korps Commandotroepen královské armády. Desítky hlavňových ústí kryly otevírající se dveře letounu v okamžiku, kdy k nim dorazily schůdky, řízené zkušenými výsadkáři. Nervózní prsty se chvěly na spouštích kulometů. Odstřelovačům tloukla srdce v prudším rytmu, jak čekali, kdy se první obličeje objeví v zorném poli jejich puškohledů.
Dočkali se.
„Toho člověka jsem už viděl,‟ to byla myšlenka, která takřka naráz proběhla hlavami všech, kdo byli vybaveni nějakým optickým zařízením, a že takových tu byly desítky.
Do ticha zašumělo první jméno:
Putin… A potom Lavrov… Šojgu.
Velitel oddílu nečekal na další rozkazy a rozběhl se ke schůdkům. Dorazil k nim ve chvíli, kdy Vladimír Vladimírovič Putin spočinul oběma nohama na holandské půdě.
„Jsme v Haagu?‟ oslovil muže v maskáčích.
„A..a..ano, pane.‟
„Doveďte nás k vašemu soudu,‟ řekl potom Putin a nastavil ruce, aby mu mohli nasadit pouta. Když viděl užaslé obličeje, dodal na vysvětlenou: „Chceme zůstat naživu.‟
Poznámka autora: Děkuji Milanu Mikuleckému za expertní upřesnění letové trasy.