VÍRA A BEZPEČNOST: Kontroverze kolem Svatého ohně

Zatímco křesťané na Západě a vlastně my všichni této víry, kdo se řídíme gregoriánským kalendářem máme po Velikonocích, ortodoxní křesťany respektující staré juliánské datování čeká svátek vzkříšení až tuto neděli (16. 4. 2023).

O den dříve, na Bílou sobotu, se koná v jeruzalémském Chrámu Božího hrobu vrcholná ceremonie ortodoxních (pravoslavných) Velikonoc – obřad Svatého ohně. Během ceremonie nejvyšší duchovní Řecké ortodoxní církve v izraelském hlavním městě, jeruzalémský patriarcha, vstoupí do kaple (edikuly) uvnitř chrámu; edikula se nachází na místě, v níž dle tradice byl Ježíšův hrob. (S tím se ovšem neztotožňují všichni křesťané včetně autora tohoto článku. Nejsou si totiž jisti, že Ježíšův hrob se nacházel právě zde - a nepovažují to za podstatné. Osobně, ačkoli nevíme přesně, kde byl Ježíš pohřben, víru ortodoxních v tuto tradici respektuji.)

Vraťme se ale k ceremonii. Patriarcha, jak již uvedeno, vstoupí do edikuly s nezapálenými svícemi, aby se po jisté době vrátil se svícemi hořícími. Ty předá dalším církevním hodnostářům a od nich si zapalují světlo jednotliví věřící. Ti vnímají tento obřad jako zázrak, protože uvnitř edikuly žádný zdroj ohně není. Svaté světlo je pak dopravováno do dalších zemí s významným vlivem ortodoxních církví. Obdoba u nás během Adventu šířeného Betlémského světla. (To je také zapalováno v betlémském Chrámu Narození Páně, aniž bychom měli nezpochybnitelnou jistotu, že místo Ježíšova zrození bylo právě tam.)

Je-li Svatý oheň klíčovým obřadem ortodoxních Velikonoc, pak lze rozumět tomu, že se ho chce osobně zúčastnit co největší počet věřících. Kolik? V minulosti se jich do chrámu vměstnalo na deset tisíc. Proti tomu ovšem hovoří bezpečnostní aspekt věci – a jsme u zásadního problému. Izraelské úřady se z řady důvodů rozhodly omezit počet osob jak uvnitř svatostánku, tak ve venkovním prostoru. Oznámily, že přímo na obřad bude povolen vstup 1800 lidem, vně chrámu se bude moci shromáždit 1200 přihlížejících.

Následovala hysterická reakce představitelů jeruzalémských církví, kteří v tomto bezpečnostním opatření realizovaném v zájmu ochrany životů a zdraví účastníků spatřují zásah do náboženské svobody a práv křesťanských společenství. Ve společném prohlášení Řeckého ortodoxního patriarchátu, katolické Kustodie Svaté země a Arménského jeruzalémského patriarchátu je vyjádřen odpor proti omezujícím opatřením a současně oznámeno, že tato opatření nebudou církvemi respektována. Tuto revoltu odporující zdravému rozumu podpořilo i zahraničí, například Světová rada církví ve svém prohlášení z 12. dubna 2023 uvádí, že „restrikce ovlivňující obřad Svatého ohně jsou církvemi a křesťany Svaté země považovány za nepotřebná a mají hluboký dopad na náboženskou svobodu, duchovní pohodu a morálku“.

Ovšem kromě náboženské svobody, pocitu duchovní pohody a morálky je tu ještě bezpečnostní hledisko, a právě to v současné době vystupuje do popředí. Vysoký důstojník jeruzalémské policie Joram Segal řekl (dle on-line magazínu TheCradle.co): „Rozumíme pocitům, náboženským pocitům lidí, kteří se chtějí zúčastnit obřadu Svatého ohně. Ale bohužel ne každý může vstoupit do chrámu kvůli bezpečnostním směrnicím.“ Segal podle webu listu Haarec dále zopakoval základní důvod opatření: policie se pouze snaží zajistit bezpečnost, jde o početní regulaci davu. Vysvětlil také, že bude možné sledovat přímý přenos obřadu na obrazovkách rozmístěných v různých částech města. A co je klíčové: v Jeruzalémě panuje v těchto dnech zvýšené napětí, protože svátky slaví nebo slavili nejen křesťané, ale také muslimové (ramadán – končí 21. dubna) a Židé (Pesach – skončil 13. dubna), a to vše je soustředěno do oblasti pouhého jednoho kilometru čtverečního jeruzalémského Starého města.

Současně je nutné zdůraznit, že omezení se v těchto dnech netýká pouze křesťanů. Předseda vlády Benjamin Netanjahu po konzultaci s ministrem obrany, náčelníkem generálního štábu armády, šéfem bezpečnostní služby Šin Bet a prezidentem policejního sboru rozhodl o zákazu vstupu všech Židů na Chrámovou horu, a to od 13. dubna do konce ramadánu. Z preventivně-bezpečnostních důvodů. Ani toto opatření se nesetkalo se všeobecným souhlasem, což se týká i některých členů jeruzalémské vlády. Nicméně je rozumné a prozíravé. Právě tak jako omezení týkající se ceremonie Svatého ohně.

MEMENTO: GALILEJSKÁ KATASTROFA
Izraelské úřady mají navíc trvale na paměti tragédii, která následovala poté, co davy nebyly početně regulovány. Před dvěma roky, 30. dubna 2021, během židovské pouti k hrobu starověkého rabína Šimona bar Jochaje, který se nachází v Galileji na severu Izraele, přišlo v tlačenici o život 45 (!) věřících a na 150 jich bylo zraněno. Nepoučit se z této události by bylo krajně nezodpovědné, zejména jde-li o přítomnost tisíců davů nikoli na otevřeném prostranství (jako je třeba areál Chrámové hory), ale v zástavbě a uličkách starobylého města. K tomu musíme vzít do úvahy ramadánové napětí, které je vyvoláno muslimskými militanty, zejména v oblasti mešity Al Aksa, a jistě také nesnášenlivé protikřesťanské projevy židovských náboženských radikálů. A zohlednit je nutné také skutečnost, že uvnitř chrámu se budou pohybovat bezmála dvě tisícovky lidí s otevřeným ohněm. K jakému neštěstí by mohlo dojít, kdyby se dění vymklo kontrole, raději nedomýšlet.

S nemalou mírou nadsázky lze říci, že kdyby se Staré město jeruzalémské dostalo pod kontrolu palestinských Arabů, jako o to nerealisticky usilují, úřady by bezpochyby lehkomyslně povolily přítomnost maximálního počtu lidí uvnitř i venku, aby vyhověly představám církevních hodnostářů. S odkazem namířeným k nebesům: Děj se vůle Alláhova. Případné následky by pak všichni společně dali za vinu komu, když by s tím Izrael neměl nic společného?