To je otázka, kterou si kladou nejenom obyčejní Vietnamci, ale také ministerští úředníci v Hanoji. Ze země prostě v průběhu několika let zmizely desítky miliónů bicyklů, které nahradily všudypřítomné malé motocykly.

Fotografie hanojských ulic plných kol nahradily fotografie úspěšných mladých byznysmenů či děvčat spěchajících v nekonečných proudech dvoustopých motorových vozidel na obchodní schůzku či do místní diskotéky.

Vystřídaly je fotografie akrobatů převážejících na levných thajských či čínských skútrech pěti a vícečlennou rodinu, 100 kilového živého vepře či několik sudů piva a prosklené okno na ramenou do některé z mnoha restaurací.

Kam se však poděly milióny bicyklů, které neodmyslitelně k Vietnamu patřily není schopen nikdo říct. Neví to na ministerstvech, neví to celníci, neví to prostě nikdo.

Kde se tady vzaly ty milióny automobilů je zřejmá otázka, která bude trápit tytéž osoby za rok či nejvýše dva. V polovině ledna totiž vietnamská vláda přišla s šokujícím oznámením, že zřejmě od 1. května dovolí do země dovážet po určitou dobu ojetá auta ne starší pěti let za relativně příznivých celních a daňových podmínek.

Je docela úsměvné sledovat následnou paniku příslušných ministerstev, které sledují tisíce starších automobilů jejichž množství každým dnem na kambodžsko-vietnamské hranici roste geometrickou řadou. Stovky Vietnamců pilně po celém světě shánějí smlouvy na generální zastoupení velkých prodejců ojetin a každému kdo zná vietnamskou mentalitu je jasné, že se příští rok budou všichni ptát na to, kam se poděly milióny motocyklů a kdo proclil ty statisíce starších automobilů, jejichž stáří nelze přesně určit.

Nové automobily jsou totiž dosud ve Vietnamu opravdovým luxusem. Podíl na tom, že se zde nové osobní vozy prodávají za nejvyšší ceny na světě mají zejména prohibiční daně, které činí až 210% z prodejní ceny. V 83-miliónovém Vietnamu se proto prodá ročně 40-60 000 nových vozů, převážně pro firemní klientelu či taxislužby, které mají významné daňové úlevy.

Když v loňském roce zahájila vláda vydávání licencí pro výrobce automobilů, zastavil se jejich počet v krátké době na čísle 200. Tolik je v tuto chvíli ve Vietnamu oficiálních výrobců automobilů a pokud by vydávání licencí nebylo zastaveno bylo by jich ještě mnohem více.

Mezi nimi dominuje 11 zahraničních producentů, kteří nyní začínají bojovat o holou existenci. V zemi se totiž přestaly kupovat nové vozy a všichni čekají na lavinu levných byť starších vozů z Kambodže, Austrálie a USA.

Domácí výrobce navíc zatím chránila dovozní cla ve výši 150%, ke kterým se připočítávala 50% daň z luxusu a 10% DPH což jim zajišťovalo pohádkové zisky.

Kdo na celé situaci vydělá jsou však zřejmě obyčejní Vietnamci. Odhaduje se, že cenová hladina automobilů klesne o desítky procent. V předstihu již jako první s výraznými slevami přišla Toyota, která místnímu trhu jasně dominuje.

Otázkou je, co masivní nárůst počtu automobilů udělá s dopravní situací, která již dnes zejména ve velkých městech kolabuje přesto, že zde ve špičkách přestávají platit dopravní předpisy, z ulic raději mizí dopravní policisté a vozovka se rozšíří o přilehlé chodníky a domovní průjezdy.

Ministerstvo financí sice tento týden oznámilo, že 1.květen možná nebude tím správným datem a že oddálí platnost nového zákona nejdále jak jen to půjde.

Zastavit nečekaně rozehranou partii však již zřejmě nemůže. Ve vzduchu jsou cítit obrovské peníze, které mají v této zemi mnohem větší sílu než ekonomické či ideologické poučky.

Lze jen doufat, že si vietnamští úředníci nevzali příklad z nedaleké Indonésie, která po otevření trhu s ojetými vozy dodnes řeší rozsáhlé korupční aféry při vydávání příslušných licencí, celní a daňové úniky, překročení stanovených dovozních kvót či trable monopolního státního automobilového výrobce nechvalně známé značky Proton.