Bolívar, silný bolívar, suverénní bolívar, digitální bolívar... aneb Venezuela nad propastí krachu

Vláda venezuelského prezidenta Nicoláse Madura nedávno představila novou měnu. Jmenuje se „digitální bolívar“, byť s digitální měnou má – údajně jen prozatím – společné pouze jméno. Ve skutečnosti jde o dosavadní bolívar se škrtnutými šesti nulami.

Venezuela už roky balancuje nad propastí krachu. Respektive se do ní dlouhodobě řítí. Země ekonomicky zkolabovala v roce 2013. V posledních letech se mimo jiné potýká s enormní hyperinflací, jež podle venezuelské nevládní organizace Venezuelan Observatory of Finance (OVF) začala v roce 2017 a dosud nezbrzdila, čím pomalu dotahuje dosud nejdelší vlnu hyperinflace na světě, kterou zažila středoamerická Nikaragua v pozdních 80. letech. Zmiňovat procenta, jak venezuelská inflace narůstá, postrádá takřka smysl. Už před několika lety se dostala do kolonky – absurdní čísla. Vždyť například pro letošek Mezinárodní měnový fond očekává jen těžko představitelnou inflaci 5500 procent.

Čtrnáct nul za třináct let

Venezuelané novou změnu přijali laxně. Ostatně devalvaci nezažívají poprvé, přičemž pamětníci té poslední sotva opustili brány mateřských škol. Caracas rozhodl snížit hodnotu měny už potřetí v posledních třinácti letech, podruhé za tři roky. Na bankovkách, které zdobí tvář bojovníka za nezávislost regionu, venezuelští úředníci dosud škrtli celkem čtrnáct nul.

S devalvací měny začal bývalý prezident Hugo Chávez, který v kdysi bohaté ropné velmoci zahájil revoluční cestu k socialismu 21. století. V roce 2008 rozhodl ubrat tři nuly z měny, kterou Venezuela přijala koncem 19. století. Z bolívaru bez přívlastku se tehdy stal bolívar fuerte neboli silný bolívar. Příliš to nepomohlo. Vzpomínám, jak jsem na caracaském černém trhu chtěla o pár let později nenápadně vyměnit sto dolarů a do metra se vracela s dvěma odrbanými krabicemi od bot, které byly plné peněz. O deset let později, když už zemi spravoval Chávezův nástupce a obdivovatel Nicolás Maduro, vláda vzhledem k hyperinflaci odmazala z bankovky dalších pět nul a měnu devalvovala o 95 procent. Ze silného bolívaru se tak v roce 2018 stal bolívar soberano alias suverénní bolívar. Ten už ale na ulici neobstál s americkým dolarem, k němuž se uchyluje čím dál více Venezuelanů. Většina si stěžovala, že ráno vezmou peníze a odpoledne už si za ně pořídí méně věcí. Nakonec se suverénní bolívary staly nepříjemnou zátěží, člověk vlekl těžkou tašku už na nákup. A vzhledem k hluboké krizi a nedostatku zboží, které země zažívá, si domů odnášeli nákup o poznání lehčí, když se jim podařilo něco sehnat.

Na konci předminulého týdne bolívar potřetí změnil jméno a přišel o dalších šest nul. Bankovka suverénního bolívaru v hodnotě jednoho milionu má nyní cenu jednoho digitálního bolívaru. Ekonomický přínos razantní změny je minimální, lokální měna bude však přinejmenším uživatelsky příjemnější. Znovu bude alespoň na nějaký čas stačit peněženka a rovněž v obchodech lidé nebudou muset počítat v miliardách. Deník Financial Times vyzpovídal několik drobných venezuelských obchodníků a ti většinou potvrdili, že sami velkou obměnu nezaznamenají. Obchody provádějí v dolarech či u hranic s Kolumbií třeba v kolumbijských pesech. V bolívarech už se na mnoha místech platí vesměs jen složenky.

Můžou za to Američani?

Prezident Maduro z potíží viní Washington a sankce, které Spojené státy na zemi v minulosti uvalily. Nedávno Maduro uvedl, že Venezuela se stala obětí „brutálního útoku na svou ekonomiku a národní měnu prostřednictvím zločinného nastolení ekonomické a finanční blokády“. Venezuelská ekonomika se však kvůli nezodpovědnému řízení populistické vlády začala hroutit již před prvními sankcemi.

Caracas novou měnu pojmenoval „digitální“ záměrně. Slibuje, že bolívar digital „pomůže v zemi prohloubit a rozvinout digitální ekonomiku“. Znovu připomněl snahu o vytvoření digitální měny, o což se pokusil už před třemi lety. Tehdy Maduro slavnostně oznámil vznik na ropě založené venezuelské kryptoměny „petro“, která měla bolívar v budoucnu nahradit. Kryptoměna však upadla do zapomnění a ve Venezuele není asi nikdo, kdo by ji kdy použil. Není se čemu divit. Digitální ekonomika se bude jen těžko zavádět v zemi, kde jsou na denním pořádku mnohahodinové výpadky proudu a kde v řadě oblastí vázne mobilní pokrytí. Ekonomiku nezachrání ani pravidelné škrtání nul. Je ale evidentní, že současná vláda o provádění potřebných, podstatně hlubších, strukturálních reforem nemá zájem, a tak můžeme jen tipovat, jaký název ponese bolívar příště.

LN, 15.10.2021