VELKÁ BRITÁNIE: Vláda otevřeně podpořila jaderné elektrárny
Začátkem listopadu loňského roku jsem se ve svém článku snažil prezentovat čtenářům Neviditelného psa svůj názor na celosvětový proces, který je v novinářském žargonu nazýván "renesance jaderné energetiky". V odstavci věnovaném aktuální situaci ve Velké Británii jsem konstatoval, že "v současné době probíhá veřejné projednávání návrhu vládní energetické politiky, která předpokládá novou výstavbu jaderných elektráren. Diskuze nemá zatím konkrétní závěry. Nicméně prostor na britském trhu začínají sondovat jak národní, tak i zahraniční investoři".
Ve čtvrtek 10.01.2008 informovala BBC o zveřejnění zprávy britské vlády o budoucí energetické politice státu (další doplňující informace zde), kterou přednesl poslancům parlamentu britský ministr obchodu John Hutton. Tato informace byla na konci minulého týdne rovněž hojně citována i v českých internetových médiích.
Z uvedené zprávy vyplývá, že záměrem britské vlády je:
* urychlit plánovací proces s cílem zjednodušit výstavbu velkých infrastrukturních projektů, např. jaderných elektráren a přistávacích drah letišť,
* nelimitovat množství elektřiny vyráběné v jaderných elektrárnách (pozn. autora: pravděpodobně v reakci na "německý model" s úředně přiděleným limitním množstvím el. energie vyrobené v jaderných elektrárnách),
* ukládat jaderný odpad v nadzemních meziskladech v lokalitě Sellafield až do doby nalezení vhodného trvalého úložiště a tímto nepodmiňovat výstavbu nových jaderných elektráren.
Výše uvedené kroky lze považovat za výrazně "projaderné", nicméně britská vláda má v souladu se stávajícím evropským politickým trendem své záměry i v dalších sektorech energetiky, takže bylo rovněž rozhodnuto:
* nepodporovat finančně jaderný průmysl z veřejných prostředků, s výjimkou nezbytné pomoci při vzniku mimořádných událostí,
* zřídit nový nezávislý úřad (Nuclear Liabilities Financing Assurances Board) zaměřený na kontrolu nákladů vynakládaných v souvislosti s vyřazováním odstavovaných jaderných elektráren z provozu, včetně jejich případných dopadů na cenu elektřiny,
* na základě Energetického zákona navýšit pobídky pro rozvoj obnovitelných zdrojů - hovoří se o záměru ztrojnásobit investice do větrných a vlnových elektráren.
Otevřená podpora výstavby nových jaderných elektráren ze strany britské vlády byla energetickými odborníky očekávána, protože stávající jaderné elektrárny, které vyrábí cca 18-20% el. energie v rámci státu, mají být odstaveny v průběhu následujících dvaceti let. Vláda logicky nechce připustit zvýšení závislosti země na zahraničních zdrojích energie (především z Blízkého východu a Ruska) v situaci, kdy se snižují zásoby ropy a plynu v Severním moři. Program rozvoje jaderné energetiky má, alespoň dle názoru britské vlády, rovněž přispět k splnění závazků v oblasti snižování emisí CO2 a boji proti změnám klimatu.
Ministr Hutton ujistil poslance, že privátní energetičtí investoři budou hradit veškeré náklady na výstavbu a provoz jaderných elektráren, jejich vyřazování z provozu a nakládání s radioaktivními odpady. Vláda rozhodne o výši příspěvku energetických společností na výstavbu podzemního úložiště jaderného odpadu.
Britská vláda při svém rozhodování vycházela z analýz budoucího vývoje cen plynu a uhlí, které potvrdily, že jaderná energie bude "cenově dostupná a jedna z nejlevnějších alternativ pro redukci emisí CO2". Zároveň s programem rozvoje jaderné energetiky vláda v energetickém mixu počítá se zvýšením podílu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, a proto je plánován rozsáhlý rozvoj výstavby větrných farem a dalších obnovitelných zdrojů - obecně energetiky s nízkými emisemi CO2.
Mluvčí konzervativců podpořil stanovisko vlády k rozvoji jaderné energetiky, nicméně i on jednoznačně zdůraznil, že "jakákoliv (státní) finanční podpora pro jadernou energetiku nepřichází v úvahu". Zástupce liberálních demokratů stanovisko vlády kritizoval s odkazem na prudký rozvoj technologií ukládání CO2 a výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Britská vláda doposud nerozhodla o vhodných lokalitách pro výstavbu nových jaderných zdrojů. Příslušná analýza má být dokončena v roce 2009, nicméně v jiné zprávě zpracované v loňském roce je uvedeno čtrnáct lokalit. Na prvních místech seznamu se nachází lokality Hinkley Point, Sizewell, Dungeness a Bradwell. Obecně se očekává, že nová zařízení budou budována přímo v lokalitách nebo v těsné blízkosti stávajících jaderných zařízení, přičemž nejpravděpodobnější oblastí má být jižní Anglie. Ve Skotsku jsou instalovány čtyři reaktory, avšak vládnoucí Skotská národní strana není programu nakloněna. Dva reaktory se rovněž nachází ve Walesu.
Na výše uvedené prohlášení britské vlády okamžitě reagovaly evropské energetické společnosti, které možnosti výstavby nových jaderných elektráren v Británii již delší dobu sondovaly. Francouzský energetický gigant EDF oznámil, že vyčkával pouze na stanovení nového legislativního rámce a plánuje výstavbu čtyř jaderných elektráren do roku 2017, a to bez jakékoliv státní finanční podpory. Svůj zájem o výstavbu nových jaderných elektráren rovněž deklarovaly společnosti E.ON a British Gas/Centrica. Ministr Hutton vyjádřil naději, že první jaderná elektrárna bude dokončena "dlouho před rokem 2020". (Pozn. autora: jak je vidět, ministři vlád členských zemí EU asi mají optimismus v popisu práce).
Velká Británie je jednou z řady evropských zemí, která musí v současné době řešit otázku obnovy svého energetického "vozového parku". Jak ukazuje výše diskutované prohlášení britské vlády, jaderná energetika se znovu stává součástí státní energetické politiky. Britská vláda při svém, jistě zodpovědném, rozhodování vycházela z analýz dostupných geologických zásob plynu a ropy v Severním moři a budoucího vývoje cen těchto komodit, a zcela nepochybně podrobně studovala možný potenciál nárůstu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. To, že se Britové rozhodli pro rozvoj jaderné energetiky, asi svědčí o konečných závěrech, ke kterým vládní analytické týmy dospěly.
Britové však nejsou sami, kteří se v Evropě rozhodli vydat cestou obnovy jaderné energetiky. V současné době probíhá v kontinentální Evropě výstavba dvou jaderných elektráren typu EPR 1600 - a to ve Finsku (Olkiluoto 3) a Francii (Flamanville 3).
Výstavbu nových jaderných elektráren rovněž podporuje i vláda USA. "Jaderná renesance" už zcela jednoznačně probíhá v Číně a Indii, kde je v současné době ve výstavbě patnáct nových jaderných bloků.
A co říci na závěr?
Snad jen to, že je pouze otázkou času, kdy se ke koncepci budoucí energetické politiky státu bude muset jednoznačně (tj. nepoliticky) vyjádřit i vláda ČR.
Ve čtvrtek 10.01.2008 informovala BBC o zveřejnění zprávy britské vlády o budoucí energetické politice státu (další doplňující informace zde), kterou přednesl poslancům parlamentu britský ministr obchodu John Hutton. Tato informace byla na konci minulého týdne rovněž hojně citována i v českých internetových médiích.
Z uvedené zprávy vyplývá, že záměrem britské vlády je:
* urychlit plánovací proces s cílem zjednodušit výstavbu velkých infrastrukturních projektů, např. jaderných elektráren a přistávacích drah letišť,
* nelimitovat množství elektřiny vyráběné v jaderných elektrárnách (pozn. autora: pravděpodobně v reakci na "německý model" s úředně přiděleným limitním množstvím el. energie vyrobené v jaderných elektrárnách),
* ukládat jaderný odpad v nadzemních meziskladech v lokalitě Sellafield až do doby nalezení vhodného trvalého úložiště a tímto nepodmiňovat výstavbu nových jaderných elektráren.
Výše uvedené kroky lze považovat za výrazně "projaderné", nicméně britská vláda má v souladu se stávajícím evropským politickým trendem své záměry i v dalších sektorech energetiky, takže bylo rovněž rozhodnuto:
* nepodporovat finančně jaderný průmysl z veřejných prostředků, s výjimkou nezbytné pomoci při vzniku mimořádných událostí,
* zřídit nový nezávislý úřad (Nuclear Liabilities Financing Assurances Board) zaměřený na kontrolu nákladů vynakládaných v souvislosti s vyřazováním odstavovaných jaderných elektráren z provozu, včetně jejich případných dopadů na cenu elektřiny,
* na základě Energetického zákona navýšit pobídky pro rozvoj obnovitelných zdrojů - hovoří se o záměru ztrojnásobit investice do větrných a vlnových elektráren.
Otevřená podpora výstavby nových jaderných elektráren ze strany britské vlády byla energetickými odborníky očekávána, protože stávající jaderné elektrárny, které vyrábí cca 18-20% el. energie v rámci státu, mají být odstaveny v průběhu následujících dvaceti let. Vláda logicky nechce připustit zvýšení závislosti země na zahraničních zdrojích energie (především z Blízkého východu a Ruska) v situaci, kdy se snižují zásoby ropy a plynu v Severním moři. Program rozvoje jaderné energetiky má, alespoň dle názoru britské vlády, rovněž přispět k splnění závazků v oblasti snižování emisí CO2 a boji proti změnám klimatu.
Ministr Hutton ujistil poslance, že privátní energetičtí investoři budou hradit veškeré náklady na výstavbu a provoz jaderných elektráren, jejich vyřazování z provozu a nakládání s radioaktivními odpady. Vláda rozhodne o výši příspěvku energetických společností na výstavbu podzemního úložiště jaderného odpadu.
Britská vláda při svém rozhodování vycházela z analýz budoucího vývoje cen plynu a uhlí, které potvrdily, že jaderná energie bude "cenově dostupná a jedna z nejlevnějších alternativ pro redukci emisí CO2". Zároveň s programem rozvoje jaderné energetiky vláda v energetickém mixu počítá se zvýšením podílu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, a proto je plánován rozsáhlý rozvoj výstavby větrných farem a dalších obnovitelných zdrojů - obecně energetiky s nízkými emisemi CO2.
Mluvčí konzervativců podpořil stanovisko vlády k rozvoji jaderné energetiky, nicméně i on jednoznačně zdůraznil, že "jakákoliv (státní) finanční podpora pro jadernou energetiku nepřichází v úvahu". Zástupce liberálních demokratů stanovisko vlády kritizoval s odkazem na prudký rozvoj technologií ukládání CO2 a výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Britská vláda doposud nerozhodla o vhodných lokalitách pro výstavbu nových jaderných zdrojů. Příslušná analýza má být dokončena v roce 2009, nicméně v jiné zprávě zpracované v loňském roce je uvedeno čtrnáct lokalit. Na prvních místech seznamu se nachází lokality Hinkley Point, Sizewell, Dungeness a Bradwell. Obecně se očekává, že nová zařízení budou budována přímo v lokalitách nebo v těsné blízkosti stávajících jaderných zařízení, přičemž nejpravděpodobnější oblastí má být jižní Anglie. Ve Skotsku jsou instalovány čtyři reaktory, avšak vládnoucí Skotská národní strana není programu nakloněna. Dva reaktory se rovněž nachází ve Walesu.
Na výše uvedené prohlášení britské vlády okamžitě reagovaly evropské energetické společnosti, které možnosti výstavby nových jaderných elektráren v Británii již delší dobu sondovaly. Francouzský energetický gigant EDF oznámil, že vyčkával pouze na stanovení nového legislativního rámce a plánuje výstavbu čtyř jaderných elektráren do roku 2017, a to bez jakékoliv státní finanční podpory. Svůj zájem o výstavbu nových jaderných elektráren rovněž deklarovaly společnosti E.ON a British Gas/Centrica. Ministr Hutton vyjádřil naději, že první jaderná elektrárna bude dokončena "dlouho před rokem 2020". (Pozn. autora: jak je vidět, ministři vlád členských zemí EU asi mají optimismus v popisu práce).
Velká Británie je jednou z řady evropských zemí, která musí v současné době řešit otázku obnovy svého energetického "vozového parku". Jak ukazuje výše diskutované prohlášení britské vlády, jaderná energetika se znovu stává součástí státní energetické politiky. Britská vláda při svém, jistě zodpovědném, rozhodování vycházela z analýz dostupných geologických zásob plynu a ropy v Severním moři a budoucího vývoje cen těchto komodit, a zcela nepochybně podrobně studovala možný potenciál nárůstu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. To, že se Britové rozhodli pro rozvoj jaderné energetiky, asi svědčí o konečných závěrech, ke kterým vládní analytické týmy dospěly.
Britové však nejsou sami, kteří se v Evropě rozhodli vydat cestou obnovy jaderné energetiky. V současné době probíhá v kontinentální Evropě výstavba dvou jaderných elektráren typu EPR 1600 - a to ve Finsku (Olkiluoto 3) a Francii (Flamanville 3).
Výstavbu nových jaderných elektráren rovněž podporuje i vláda USA. "Jaderná renesance" už zcela jednoznačně probíhá v Číně a Indii, kde je v současné době ve výstavbě patnáct nových jaderných bloků.
A co říci na závěr?
Snad jen to, že je pouze otázkou času, kdy se ke koncepci budoucí energetické politiky státu bude muset jednoznačně (tj. nepoliticky) vyjádřit i vláda ČR.
