28.3.2024 | Svátek má Soňa


VELKÁ BRITÁNIE: Nedostatek řidičů a zboží v obchodech

8.10.2021

Současnou situaci ve Velké Británii bychom u nás měli velmi pozorně sledovat. Zvláště to platí pro ty, kteří v České republice nejvíce volají po „czexitu.“

Více než jeden a půl roku po odchodu z EU trápí Británii nedořešené problémy, které si přímo či nepřímo způsobila právě svým odchodem z EU. Prvním vážným problémem je nedostatek zboží v obchodech, druhým je pobrexitový status Severního Irska. Přestože se jedná o dvě záležitosti, které nemohou být odlišnější, jedno mají společné. Ukazují nám, jaký může mít odchod z Evropské unie nepříjemné dopady.

Prázdné regály kvůli nedostatku řidičů

Začněme u prázdných obchodů a čerpacích stanic. Celý svět obletěly obrázky prázdných regálů, které u nás mohou silně evokovat dobu minulého režimu či uzavřených čerpacích stanic připomínajících pro změnu dobu ropných šoků v 70. letech minulého století. Britská vláda dokonce schválila vyčlenění 150 vojáků, kteří zaskočí jako řidiči cisteren v případě dalšího zhoršení situace. Premiér Boris Johnson navíc sám připustil, že tato krize může trvat až do konce roku.

Hlavní příčina současné neblahé situace je v tom, že se Velká Británie potýká s chronickým nedostatkem šoférů. Chybět má až 100 tisíc řidičů kamionů a náklaďáků. Vše umocnilo ještě panické nakupování lidí „do zásoby“. Zboží nemá kdo zavézt do obchodů a na čerpacích stanicích chybí benzin a nafta. Celou situaci navíc ještě zhoršila současná pandemie nemoci covid-19, která dala bídně placeným řidičům příležitost přemýšlet o tom, zda zrovna teď třeba není správný čas na změnu kariéry. Mnoho z nich přešlo k internetovým obchodníkům, jako je např. Amazon, kde si vydělají více a mají i přívětivější pracovní dobu.

Británii obecně neprospělo pobrexitové omezení přístupu na pracovní trh pro lidi pocházející ze zemí EU. Činnost mnoha továren do značné míry závisela na levné pracovní síle z východoevropských zemí. Ostatně za zmínku také stojí, že z celého potravinářského sektoru mělo odejít kolem půl milionu pracovníků z EU poté, co se Británie rozhodla vystoupit z Unie. V zemi chybí i řezníci, důsledkem čehož bude nutné 120 tisíc prasat utratit, pokud se nedostanou včas na porážku.

Británie důsledky brexitu špatně odhladla

Největší problém tedy představuje obecně nedostatek pracovních sil, s nímž ale Británie po omezení volného přístupu lidem z EU na pracovní trh musela počítat. Mohla třeba alespoň včas připravit podmínky pro nástup řidičů z řad místních lidí. Pro zlepšení se ale neudělalo vůbec nic. V tomto odvětví se dokonce už 20-30 let reálně nezvyšovaly platy.

Navíc získat povolení a průkaz řidiče kamionu je nákladné. V Británii má prý být řidičů s potřebnými zkouškami milion, práci ale vykonávat nechtějí. Diví se někdo za takové situace, že se pro tuto profesi nedaří lákat mladší lidi a na pracovním trhu dlouhodobě panuje nedostatek řidičů? Britskou vládou plánované vydání deseti a půl tisíce dočasných víz, z čehož 5 000 mělo být pro řidiče nákladních automobilů a 5 500 pro pracovníky v drůbežářském průmyslu, je jen slabou náplastí na tento problém.

Pokud bylo málo lidí ochotných pracovat v současných podmínkách jako řidiči, mohla dát Velká Británie po vystoupení výjimku lidem z východoevropských zemí. Asi každému ale musí být jasné, že něco takového by bylo naprosto nemyslitelné za situace, kdy brexit byl motivovaný právě odporem k imigraci z nových členských zemí EU. Na tomto případě se ukazuje, jak byl postup britské vlády naprosto nepromyšlený, když nebyla ani schopná připravit zemi na odchod řady lidí, kteří pocházeli z nových členských států EU a vykonávali profese, bez nichž by se hospodářství všude na světě velmi rychle zhroutilo.

Zamotaná situace v Severním Irsku

Pak zde máme otázku Severního Irska. Postavení tohoto území s komplikovanou minulostí i přítomností řeší Protokol o Irsku a Severním Irsku, který je součástí brexitové dohody. Při vyjednávání o protokolu se dbalo na to, aby byla zachovaná Velkopáteční dohoda z roku 1998, podle které má hranice Spojeného království a Irska zůstat i nadále neviditelnou. Zároveň má tento protokol také zajišťovat integritu jednotného trhu EU spolu se všemi zárukami, které nabízí v oblastech, jako je ochrana spotřebitele, veřejného zdraví i zdraví zvířat a boj proti podvodům či obchodování s lidmi.

A jelikož Británie nechtěla být po odchodu z EU nadále součástí jednotného trhu, řešení mohlo být jediné. Celý irský ostrov má stále nekontrolovanou hranici a celní kontroly zboží pak probíhají mezi Velkou Británií a Severním Irskem, tedy uvnitř jednoho státu.

Spojené království se tak vlastní vinou dostalo do značně nekomfortní situace. V případě tvrdého brexitu, kdy Britové nechtěli zůstat ani součástí společného trhu, však bylo jen stěží možné čekat jiné řešení než to současné. Londýnu se aktuální uspořádání nelíbí, v červenci proto přišla britská strana s návrhem na změnu současného uspořádání.

Požadují, aby se unijní regulace vztahovaly jen na zboží mířící do Irska, přičemž by na jejich dodržování dohlížel Londýn. Britové by také rádi přesunuli dohled nad dodržováním brexitové dohody mimo kompetence unijních institucí. Návrh by ale vyžadoval významné změny protokolu o Severním Irsku, což připustil i ministr pro vztahy s EU David Frost. Irská strana (tj. Irská republika) však něco takového považuje za nepřijatelné a také EU odmítá jakákoli řešení založená na změně Protokolu.

Czexit by byl ekonomickou pohromou

Oba zmíněné příklady nám krásně ukazují, jak absurdní a nepromyšlené rozhodnutí brexit byl. Už nyní je zřejmé, že se Britové svým vystoupením z Evropské unie sami střelili do nohy. Pokud se nyní Velká Británie coby mnohem větší a vlivnější země potýká i důsledkem odchodu z EU s problémy, nemůže být pochyb o tom, že o to horší důsledky by ztráta členství v EU měla pro Česko. Třeba proto, že na rozdíl od ostrovní Británie Česko jako vnitrozemský stát sousedí pouze se zeměmi EU, s čímž souvisí i skutečnost, že Česko je na obchodu z EU životně závislé.

Zatímco u Británie tvoří obchod s EU „jen“ zhruba polovinu souhrnného objemu exportu a importu, v případě Česka je to více než 75 % v případě dovozu, a co je důležité pro naši exportně orientovanou ekonomiku, více než 80 % vývozu. Jakékoli ekonomické bariéry v důsledku „czexitu“ by zkrátka byly pro naši ekonomiku ještě katastrofálnější než v případě Británie. Brexit by nám měl sloužit jako odstrašující příklad a memento, že opuštění EU by pro Česko znamenalo naprostou (nejen) ekonomickou pohromu.

Převzato z blogu s autorovým souhlasem

Autor je europoslanec za KDU-ČSL, místopředseda Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a člen Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu