Odsune deportace ilegálních imigrantů do Rwandy rezignaci premiéra?

Britský premiér Boris Johnson přišel s nápadem deportovat do Rwandy ilegální imigranty, kteří připlouvají přes kanál La Manche – loni v počtu 28 526 – vyřizovat si žádosti o azyl v Británii. Prý se tak podaří vyřadit pašerácké gangy a oddělit opravdové azylanty od ekonomických migrantů, většinou mladých mužů.

Johnson přišel s kontroverzním nápadem ohledně Rwandy – a ministryně vnitra Priti Patelová už tam v pátek podepsala příslušné vládní dokumenty, včetně poplatků za provoz imigračního centra –, právě když opozice volá po jeho rezignaci. Můžeme se tedy s Brity tázat, co bude dál.

Johnsonovi třeba přiznat, že je jedním z nejaktivnějších světových politiků ohledně pomoci Ukrajině. Rychlé zorganizování zásilek zbraní, návrhy rezolucí na mezinárodních fórech či cesta do Kyjeva za prezidentem Volodymyrem Zelenským o tom podávají svědectví.

Opoziční strany sice podporují Johnsona ohledně Ukrajiny, volají ale zároveň po jeho rezignaci ohledně ilegálních večírků v premiérském sídle v době covidových zákazů shromažďování, které on občanům nařídil, ale sám nedodržoval.

Svědčí o tom i policejní pokuta vyměřená jemu, jeho ženě, ministru financí Rishimu Sunakovi a téměř dvěma desítkám dalších státních úředníků za účast zatím na jednom z řady večírků a premiéra se mají údajně týkat nejméně ještě další tři.

Johnson se tak stal prvním britským premiérem s trestním rejstříkem a to je pro opozici pádný důvod žádat jeho rezignaci, nejen za účast na večírcích, ale za opakované popírání oné účasti, tedy klamání parlamentu.

Opozice tvrdí, že brexitáři slíbená kontrola imigrace, populární hlavně na severu země, má přehlušit večírkový skandál. Zjevně se už nemůže dočkat úterního konce parlamentních prázdnin a bude mít podporu veřejného mínění. Poslední průzkumy totiž ukazují, že 56 procent Britů si přeje Johnsonovu rezignaci už nyní a 63 procent ji bude požadovat, pokud mu policie udělí další pokuty.

Jak je známo, Johnsonovi konzervativci mají ve sněmovně většinu téměř 80 hlasů – i když někteří z nich hrozí, že budou hlasovat s opozicí. Hlavním nebezpečím pro premiéra a vůdce strany ale je hroutící se podpora uvnitř strany na pozadí rostoucí inflace, cen energií a krize zdravotnictví.

Otázkou je, jestli se nyní vnitrostranické opozici podaří sebrat 54 hlasů pro volbu nového vůdce a premiéra. Řada poslanců prý proto čeká s kritickým dopisem Výboru 1922 až po místních volbách 5. května. Pokud konzervativci utrpí zničující porážku, bude jednodušší Johnsona sesadit.

Stalo by se tak přes obavy z dočasné nestability kvůli válce na Ukrajině. Precedentem přece bylo vystřídání premiéra Chamberlaina Churchillem za druhé světové války. Britskou demokracii to tehdy určitě posílilo a bylo by tomu tak i nyní.

Autor je komentátor Českého rozhlasu