Theresa Mayová se svou vizí globální Británie skončila v slzách, brexit se ponořil do londýnské mlhy

Theresa Mayová v červnu rezignuje na pozici šéfky vládní Konzervativní strany a opustí premiérskou adresu na Downing Street. Starost o brexit převezme nový předseda strany a nový premiér, případně nová premiérka.

Tento článek je pokusem o odpověď na základní otázky: Co s načatým brexitem? Kdo a jak ho zařídí? A odejde skutečně monarchie z bruselské Evropy?

Nová dohoda o brexitu?

Kandidáti na příštího šéfa konzervativců vesměs ujišťují, že budou v jednáních s Bruselem tvrdší. To ovšem ještě neznamená, že s nimi bude EU 27-1 ochotná vyjednat novou dohodu.

Jasně se k tomu vyjádřil irský ministr zahraničí Simon Coveney. V rozhovoru pro agenturu Reuters řekl: „Evropská unie žádnému novému britskému premiérovi, ať už jím bude kdokoli, lepší dohodu o ukončení členství nenabídne.“

Unijní vyjednavač pro brexit Michel Barnier připouští změny jen v „politické deklaraci“ brexitové dohody, která popisuje, jak by obě strany měly uspořádat vzájemné vztahy v budoucích dohodách. Irské pojistky, která má zabránit vzniku „tvrdé“ hranice na zeleném ostrově, se ale Brusel nevzdá. Neustoupí od ní Irové. A zbytek Unie je nepotopí.

Právě pojistka (backstop) je největší překážkou pro to, aby s brexitovou dohodou vyslovila souhlas Dolní sněmovna. Pojistka předpokládá, že Spojené království zůstane s Evropskou unií v celní unii a Severní Irsko bude podléhat pravidlům jednotného trhu Unie, dokud se Londýn s Bruselem nedohodnou na nějakém trvalém řešení.

Dohodu, kterou vyjednala vláda Theresy Mayové, Dolní sněmovna odmítla. Přesto ji nakonec může přijmout s mírně pozměněnou politickou deklarací. Když ji nový premiér dokáže poslancům prodat…

Boris Johnson, jeden z favoritů „soutěže“ o nového šéfa konzervativců, v březnu pro dohodu ve sněmovně hlasoval. Proč by ji tedy s mírně upravenou politickou deklarací nepředložil ještě jednou?

Odchod bez dohody?

Deal or no deal je teď pro konzervativce klíčová otázka.

Nejčastěji zmiňovanými konzervativci, kteří by v čele vlády měli nahradit Mayovou jsou zmíněný Johnson, Dominic Raab a Andrea Leadsomová. Všichni chtějí s Evropskou unií vyjednat změny v brexitu. Ujišťují ale, že se nezaleknou ani odchodu bez dohody.

Většina poslanců je proti. V dubnu uložila sněmovna vládě, aby usilovala o odklad brexitu, pokud bude hrozit odchod bez dohody. Mayová to respektovala.

Jenže byla to vrtkavá většina jednoho hlasu (313 ku 312), která nic nemění na tom, že monarchie může z Evropské unie odejít i bez souhlasu sněmovny (popsáno třeba tady).

Koncem října vyprší čas vymezený k tomu, aby se Británie a EU 28-1 dohodly na podmínkách rozvodu. Když se nedomluví, nový předseda britské vlády nepožádá o další odklad brexitu, anebo ho EU 28-1 neschválí, pak monarchie z bruselské Evropy prostě vypadne.

Britští analytici (například zde) se shodují, že rezignace Mayové tento scénář přiblížila. Tím spíš, že úspěch Brexit Party Nigela Farage v evropských volbách přinutí konzervativce vůči Bruselu přitvrdit.

Farageův sukces se může odrazit ve volbě předsedy konzervativců. Velezkušený konzervativní politik Ken Clarke, ministr ve třech konzervativních vládách, k tomu podotkl: „Brexiteři usilují o to, aby se strana sjednotila za kandidátem, který se bude nejvíc podobat Nigelu Farageovi.“

Další odklad brexitu?

Není vyloučen. Ani v případě, že premiérem bude zvolen Johnson, který tvrdí, že jakýkoli další odklad nepřipustí. Jenže postoje bývalého starosty Londýna jsou proměnlivé jako počasí v britské metropoli.

Německá kancléřka Angela Merkelová zastává názor, že Evropa by se měla vyhnout odchodu bez dohody a poskytnout Britům i zbytku Unie čas potřebný k tomu, aby se shodli na způsobu „měkkého“ brexitu, a tak omezili ztráty způsobené narušením obchodu. Zato francouzský prezident Emmanuel Macron hlásá, že odklad brexitu do příštího roku je pro něj nepřijatelný, protože brzdí diskuzi o reformách společenství. Vetoval by ale další odklad?

Pokud příští britský premiér bude chtít další posun brexitového data, měl by tedy žádost podložit nějakým pádným důvodem.

Předčasné volby, další referendum?

V Dolní sněmovně se o těchto možnostech debatuje. Podporují je opoziční labouristé.

Boris Johnson kompromisy s labouristy nepřímo vyloučil slovy, že „největší hrozbou britské prosperity není brexit, ale [vůdce labouristů] Jeremy Corbyn“.

Podobně to vidí další kandidáti na šéfa konzervativců. Většina z nich patřila ke kritikům snahy premiérky Mayové nabídnout labouristům ústupek ve formě dočasné celní unie s Evropskou unií.

Předčasné volby ani druhé referendum nelze vyloučit. Konzervativci se jim však budou chtít stůj co stůj vyhnout a opoziční labouristé nemají dostatek hlasů, aby je prosadili.

Lze předpokládat, že příští vláda udělá všechno pro to, aby brexit dotáhla do konce, ačkoli samotná snaha není zárukou kýženého výsledku.

Jak to dopadne?

Poté, co nová britská vláda nastoupí, začnou v ostrovním království parlamentní prázdniny. Hned nato vypuknou vakace v evropských institucích. Rozhovory s EU 28-1 do konce října tedy příliš nepokročí.

Britská vláda proto požádá o další odklad. Dostane ho do konce roku a do této doby prosadí v Dolní sněmovně dohodu, se kterou narazila Mayová. K dohodě však bude připojena pozměněná politická deklarace.

Počátkem příštího roku Spojené království formálně vystoupí z Evropské unie. Než ji fakticky opustí, setrvá v „přechodném období“, které skončí nejdřív koncem roku 2020, nejspíš ale později. V této době budou dohodnuty budoucí vztahy včetně obchodních. Ostrovní monarchie během ní zůstane na vnitřním trhu unie, ne však v unijních institucích.

(Disclaimer: Autor se zříká odpovědnosti za jakákoli rozhodnutí učiněná na základě zmíněného předpokladu.)