Ačkoli termíny Velikonoc se obvykle liší v závislosti na používání gregoriánského nebo juliánského kalendáře tou či onou církví, vždy za několik let připadají svátky na stejný termín.

Je to mu tak i v tomto roce. Katolíci, protestanti, evangelikálové, ale také pravoslavní, koptové, starobylé orientální církve a další si oslaví velikonoční neděli shodně 20. dubna (podle našeho datování). Odlišná či naopak shodná data jsou obecně dána tím, že Velikonoce jsou svátky pohyblivé související jednak se začátkem jara, jednak s aktuálně 13denním rozdílem mezi naším (gregoriánským) a juliánským kalendářním systémem. Důležitou roli hraje také další faktor. Kromě toho, že podle ustanovení Prvního nicejského koncilu (325 po Kr.) se památka vzkříšení slaví první neděli po prvním jarním úplňku, platí také druhá zásada, kterou pravoslavné a další orientální církve striktně dodržují. Velikonoční neděle se může slavit až po židovském svátku Pesach (ten letos končí 19. dubna). Nemůže připadnout na období před Pesachem ani na dobu jeho průběhu. Proto jsou někdy rozdíly mezi „západními“ a „východními“ Velikonocemi i několikatýdenní.

Letošní mezidenominační shoda v datu Velikonoc znamená, že ve stejném termínu se v Jeruzalémě shromáždí domácí věřící a poutníci několika vyznání najednou. To nabízí zvýšenou příležitost pro ty židovské radikální náboženské nacionalisty – třebaže jde o minoritní skupinu, ale i té je zapotřebí věnovat pozornost -, kteří křesťany působící ve Svatém městě nenávidí a dávají to různými způsoby najevo. Nejčastěji pliváním po duchovních a poutnících během procesí, nenávistnými pokřiky, hanlivými graffiti na fasádách církevních objektů a jinými druhy vandalismu; vrcholem je ničení křesťanských náhrobků. Někteří odpůrci těchto hanebných praktik hovoří v této souvislosti o projevech rasismu.

Zde si dovolím přičinit jednu osobní poznámku. Když jsem se o tomto problému na NP zmínil (např. ZDE), byl jsem poučen, že by snad bylo lepší, abych o tom jako přítel Izraele pomlčel a nepřiléval olej do ohně protiizraelské nenávisti. S odůvodněním, že jde o úkaz naprosto bezvýznamný, který si zaslouží nanejvýš mávnutí rukou. Což o to, na mně nikterak nezáleží, důležité je, že nemlčí lidé, kteří se tímto problémem zabývají na místě. Jde o aktivisty iniciativy „Religious Freedom Data Center“ (RFDC), která v Izraeli, zejména v jeruzalémském Starém městě, kde jsou soustředěny křesťanské komunity a svatostánky, monitoruje nenávistné projevy netolerantních židovských náboženských radikálů. Skupina čítá na sedm desítek dobrovolníků, kteří provádějí aktivní monitoring, to znamená upozorňují na protikřesťanské útoky policii a úřady ve snaze dosáhnout nápravy, v ideálním případě eliminace takovýchto protispolečenských jevů, které narušují veřejný pořádek a degradují posvátnost Svaté země a Svatého města (Země izraelské a Jeruzaléma). Jako motto si zvolili slova staroizraelského krále Davida, který v Žalmu 122 o Jeruzalému už před třemi tisíci lety napsal: „Kéž je na tvých valech pokoj, kéž se tvé paláce těší klidu!“ Výpady židovských extremistů vůči pokojným křesťanům jdou tedy proti duchu toho, co David ve svém žalmu vyjádřil jako přání a naději pro izraelskou metropoli.

Květná neděle 2025

Součástí aktivit dobrovolníků RFDC je nově také doprovázení procesí z výchozího místa jednotlivých jeruzalémských patriarchátů – latinského, řeckoortodoxního a arménského - do Chrámu Božího hrobu a zpět. Tato procesí mají staletou tradici, jejich součástí jsou i kavasové – strážci pocházející z osmanské éry. Mají zvláštní úbory a vybaveni jsou ceremoniálními šavlemi. Letos k nim na arménském procesí přibyli dva izraelští policisté, jeden na začátku a jeden na konci průvodu věřících, a také v reflexních vestách aktivisté RFDC s připravenými mobilními telefony pro záznam případných incidentů. K jednomu došlo. Zakladatelka centra Yisca Haraniová sdělila, že hned po odchodu procesí z arménského patriarchátu sv. Jakuba směrem na sever k Chrámu Božího hrobu, který se nachází v Křesťanské čtvrti, zahlédla židovského mladíka, jak plive na duchovního Arménské apoštolské církve. Hned se k němu vydala; na místě zjistila, že jde o skupinu čtyř mladých mužů a toho, který plival se dotázala, proč to udělal. Odpověděl rafinovaně: „Protože mám hleny.“ Ovšem jeho kamarád uvedl vše na pravou míru. „Protože jsou to křesťané.“ Haraniová jim řekla, že plivání po lidech je v rozporu se zákonem. Načež slyšela: „Počkejte až přijdeme a všechny vás spálíme.“ To už je otevřené vyhrožování. Haraniová nemeškala a zavolala policii, která během několika minut dva mladíky ze skupiny zadržela a odvedla na policejní stanici poblíž Davidovy věže. Policejní mluvčí později informoval, že byli po výslechu propuštěni, nicméně incident je i nadále vyšetřován. Arménské procesí pak pokračovalo nerušeně do chrámu, kde následoval bohoslužebný program Květné neděle. Nejen arménských věřících, ale odděleně také katolíků, věřících řeckého pravoslavného vyznání, syrského ritu nebo koptské či etiopské konfese.

Křesťané v Izraeli

Vzhledem k počtu obyvatel státu jich je naprosté minimum. Dle oficiální statistiky něco přes 180 tisíc, tedy asi 1,8 procenta celkové populace. Téměř 80 procent z nich patří ke komunitě izraelských Arabů. Haraniová, sama expertka na křesťanské náboženství, říká, že po obnovení vzestupu turistiky po skončení pandemie covidu došlo k nárůstu hrubého chování vůči křesťanským návštěvníkům ze strany jednotlivců z řad náboženských Židů. Během prvního čtvrtletí letošního roku zdokumentovali aktivisté RFDC 44 incidentů, z nichž většina (26) zahrnovala plivání, další slovní napadání nebo vandalismus. Přitom 36 procent bylo monitorováno v Arménské čtvrti. Haraniová říká, že po podání stížnosti je 99 procent případů policií úspěšně uzavřeno.

Centrum také zřídilo horkou linku a webové stránky pro hlášení případů napadání a obtěžování. Haraniová vysvětluje: „Pokud nebudeme aktivní, nikdo se o těchto incidentech nedozví. Křesťané je nehlásí; jsou z toho všeho znaveni. My jsme jejich jedinou nadějí, pokud je o udržení pořádku.“ Izraelská policie uvedla, že za poslední rok zadržela v Jeruzalémě „mnoho podezřelých“ v souvislosti s proviněním vůči křesťanům a ujišťuje, že pohlíží na „jakékoli formy násilí, zločinů z nenávisti, vandalismu nebo šikany s nejvyšší vážností“. Bezpečnost křesťanských komunit v hlavním městě patří mezi její nejvyšší priority.

Závěrem. V minulých dnech bylo v rámci židovského svátku Pesach proneseno u Západní zdi tradiční kněžské požehnání, kterého se zúčastnily stovky věřících. Stejně jako je nepřijatelné, aby byli jakkoli napadáni nesnášenlivými ultranacionalistickými palestinskými Araby, je právě tak nepřijatelné, aby křesťané byli jakkoli napadáni při svých náboženských aktivitách nesnášenlivými ultranacionalistickými Židy. V demokratickém právní státě nesmí mít místo jedno ani druhé.

Připraveno exkluzivně pro Neviditelného psa.