VÁLKA V GAZE: Moudrý úsudek kanadských domorodců
Senátor Tomáš Jirsa publikoval 9. června na Neviditelném psu excelentní článek, jehož poselství je vyjádřeno už v nadpisu: Izrael potřebuje naši podporu.
Je to výzva víc než aktuální a důležitá, protože Izraeli se této podpory bohužel nedostává. Podle nedávno zveřejněného průzkumu americké organizace Pew Research Center, do něhož byli zapojeni respondenti z 24 zemí světa, je Izrael hodnocen víc negativně (62 %) než pozitivně (29 %; zbytek do sta procent neví).
O to víc může překvapit, zejména méně informované čtenáře, podpora, které se Izraeli dostalo od komunity, u níž bychom to nejspíš nečekali. Několik vůdců domorodých obyvatel Kanady se kriticky vyjádřilo ke společnému protiizraelskému prohlášení nejvyšších představitelů Francie, Kanady a Spojeného království, o němž na Psu informoval 22. května Jan Bartoň.
Lídři domorodých společenství uvádějí, že jsou zmíněným prohlášením tří zemí hluboce zklamáni. Výzvu adresovanou Izraeli, aby – kromě jiného – zastavil vojenské operace v Pásmu Gazy vnímají jako odměnu Hamásu za to, co způsobil 7. října 2023 – za mučení a vraždy dvanácti set nevinných lidí a únos dalších dvě stě padesáti. Připomínají, že jde o stejné západní mocnosti, které v bojích proti Islámskému státu bombardovaly města Rakku a Mosul a nyní vyjadřují znepokojení ve snaze uchránit Hamás před následky jeho vlastních zvěrstev. Uvádějí, že válku zahájil Hamás a Izrael má plné právo se bránit. Kladou otázku, co by dělaly kanadské úřady, kdyby byla zvěrstva Hamásu zaměřena na kanadské občany na kanadskému území.
Ve svém textu představitelé původních obyvatel zdůraznili, že Hamás od začátku války zneužíval mezinárodní pomoc a odkláněl potraviny, palivo a zdravotnický materiál k prodeji na černém trhu. Výtěžek, odhadovaný až na půl miliardy dolarů, byl fakticky dotací, která pomohla financovat nábor a vyzbrojení nových teroristů. Argumentují také tím, že podle Čtvrté Ženevské úmluvy je omezení humanitární pomoci zákonné, pakliže existuje riziko, že dodávky budou místo k civilistům nasměrovány k nepřátelské bojující straně (dodám: o to víc, je-li nepřátelskou stranou teroristický agresor, který nerespektuje elementární pravidla vedení války). Každý kamion, který Hamás zabaví, je odměnou za jeho teror a pobídkou, aby svou strategii zopakoval. Autoři prohlášení Izrael hájí: zajistil, aby v Pásmu byl v uplynulých měsících dostatek pomoci, přičemž během 42denního příměří bylo do enklávy vpuštěno 25 tisíc kamionů. Zmiňují se také o tom, že po obnovení dodávek by zaveden nový mechanismus (Gaza Humanitarian Foundation – LS) s cílem zajistit, aby pomoc byla distribuována skutečně potřebným a Hamás ji nemohl rozkrádat. Mezitím teroristé stále drží v nelidských podmínkách v podzemí 58 rukojmí – nechávají je hladovět, mučí je a některé zavraždili.
Domorodí vůdci v prohlášení uvádějí to, co si myslí mnozí z nás: „Konflikt v Gaze by mohl skončit zítra, pokud by Hamás složil zbraně a propustil rukojmí. Taková je cesta k míru.“ Naproti tomu každé příměří poskytuje Hamásu čas, aby se přeskupil a mohl naplánovat další masakr. Pro Izrael to představuje tíživé dilema. Pokud vejde v platnost trvalé příměří, aniž by byl Hamás poražen, válka neskončí, ale pouze se pozastaví do dalšího 7. října. Pokud západní lídři toto umožní, budou spoluviníky dalšího krveprolití na obou stranách bojové linie.
V závěru svého prohlášení vůdci původních obyvatel uvádějí, že byli otřeseni květnovou vraždou dvou mladých zaměstnanců izraelské ambasády ve Washingtonu, DC a připomínají, co vrah vykřikoval: „Udělal jsem to pro Palestinu. Udělal jsem to pro Gazu.“ Dodávají: „Jsme si jisti, že měsíce trvající nepodložená a hanlivá obvinění a propaganda proti Izraeli přispěla k podmínkám, které vyústily v jejich vraždu.“ Končí vyjádřením podpory právu Izraele na sebeobranu a výzvou kanadské vládě, aby trvala na tom, že Hamás musí propustit rukojmí a zavázat se k mírové buducnosti. „Také vládu naléhavě žádáme, aby zvýšila své úsilí o ochranu židovského obyvatelstva Kanady.“
Podepsáni Harry S. La Forme, zástupce prvního národa Mississaugů od řeky Creditu (Ontario), spoluředitelé Indigenous Embassy Jerusalem (mezinárodní platforma domorodých národů vyjadřující podporu Izraeli a židovskému lidu) Sheree Trotterová a Alfred Ngaro, bývalá Velká náčelnice indiánského národa Sekani Linda Princeová (Britská Kolumbie), Harvey Yesno, bývalý náčelník domorodého národa Eabametoongů a bývalý Velký náčelník domorodé střechové organizace Nishnawbe Aski Nation (Ontario) a Reggie David Neeposh, bývalý náčelník komunity Oujé-Bougoumou, která je součástí domorodého národa Cree (Quebec).
Závěr. Původní obyvatelé Nového světa vyzvu senátora Tomáše Jirsy (nezávisle na něm) naplnili. Mohou být potomkům pozdějších dobyvatelů, stejně jako vůdcům v mateřských zemích, pokud jde o zdravý úsudek ve věci obrany Izraele před teroristickou agresí, vzorem a inspirací. A nejen jim.