USA hrozily Íránu řadu týdnů útokem, jestli nepřistoupí na úplné zrušení svého jaderného programu. Ačkoli podobné pohrůžky se většinou nenaplní a mají protivníka jen přimět k dohodě, tentokrát se naplnily – Írán se jaderného programu odmítl vzdát a o balistických raketách nechtěl vůbec jednat.

Američané spolu s Izraelci proto v sobotu ráno zahájili společný útok. Prvními cíli byli nejvyšší íránští představitelé. Izrael shodil 30 hlubinných bomb (bunker busters) na sídlo nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího, který tam byl v krytu, a Írán jeho smrt oficiálně potvrdil. Nejhorší despota a krutovládce na světě, který 36 let utlačoval Íránce a nařizoval jejich popravy, konečně tento svět opustil. V Íránu vypukly bouřlivé oslavy a slavilo se i v Sýrii.

Izrael v sobotu zlikvidoval i ministra obrany Azíze Násirzádího, velitele Islámských revolučních gard Mohammada Pakpúra, předního poradce Chameneího Alího Šamcháního, vrchního velitele armády Amira Chátamího, náčelníka hlavního štábu Abdara Rahíma Musávího, šéfa vojenské rozvědky Salaha Asadího, vedoucího vojenské kanceláře Chameneího Mohammada Šírázího a řadu dalších politiků a velitelů Islámských revolučních gard. Po smrti je i bývalý prezident Mahmúd Ahmadínežád, lítý nepřítel Izraele. Byl snadným cílem, protože byl v domácím vězení za nedávný pokus o puč.

Izraelská armáda v neděli prozradila, že 40 nejdůležitějších představitelů včetně Chameneího zlikvidovala hned v první sobotní vlně útoků během jediné minuty a Írán už žádné vysoké velitele nemá. V neděli Izraelci ovládli íránský vzdušný prostor.

USA už několik týdnů posilovaly vojenský kontingent na Blízkém východě a ten je teď největší od americké invaze do Iráku v roce 2003. Donald Trump zahájení operace proti Íránu zdůvodnil jeho neochotou vzdát se výroby jaderné zbraně i nutností zlikvidovat hrozbu, kterou režim ajatolláhů už 47 let představuje pro USA a jejich zámořské vojenské základny – připomněl zadržování amerických rukojmích v roce 1979, útok na americkou základnu v Bejrútu v roce 1983, který zabil 241 amerických vojáků, útok na americkou loď v roce 2000, íránskou podporu teroristických skupin na Blízkém východě v čele s Hamásem a Hizballáhem i vraždění vlastních občanů, včetně nedávného masakru desetitisíců Íránců při protirežimních protestech. Trump také vyzval Íránce, aby nepromarnili příležitost a chopili se moci, protože cílem vojenské operace je svržení íránského režimu.

Americko-izraelské útoky jsou cílené a přesné. Na začátku operace zaútočilo 200 izraelských letounů najednou na 500 cílů. V sobotu shodily na íránské cíle přes 1200 bomb v 25 vlnách útoků a Američané trefili 900 cílů. Jejich terčem byly především balistické rakety, odpaliště, systémy protivzdušné obrany a velitelství, ale také ministerstva a základny Islámských revolučních gard. Američané bombardovali i oblast iráckého Bagdádu, kde sídlí íránští spojenci z hnutí Kata’íb Hizballáh, které Americe hrozilo odvetou.

V Tel Avivu se ještě v pátek konal maraton za účasti 50 000 běžců a v sobotu se Izraelci přesunuli do krytů. Íránská odveta přišla brzy, ale první rakety způsobily jen lehká zranění. Útoky výrazně zesílily po potvrzení smrti Chameneího a v neděli odpoledne měl už Izrael dvě oběti v Tel Avivu a devět v Bejt Šemeš a stovky raněných. Jedna raketa dopadla jen kousek od Chrámové hory v Jeruzalémě, kde stojí i mešita Al-Aqsá, na kterou jsou muslimové tak hákliví.

Írán vyslal stovky raket i do arabských zemí, kde mají Američané základny – do Kataru, Bahrajnu, Kuvajtu, kde byl zabit jeden člověk, a do Spojených arabských emirátů, kde jsou už tři mrtví. Emiráty zaznamenaly do nedělního poledne 165 balistických raket a 541 dronů. O život přišli i tři američtí vojáci.

V neděli Teherán zaútočil i na Omán. Írán tak napadl více arabských zemí než Izrael ve své historii. Rakety zabily i čtyři osoby v Sýrii a zasáhly jordánský Ammán, irácký Kurdistán, Kypr i vlastní íránský tanker.

Izrael řadu dní před současnou operací podnikal preventivní útoky proti libanonskému Hizballáhu, aby nemohl přijít svému sponzorovi Íránu na pomoc. Hizballáh je sice po válce s Izraelem zdecimovaný, ale stále má na 25 000 raket a asi tisíc dronů. Libanonská vláda ho v sobotu vyzvala ke zdrženlivosti, zatímco Írán naopak k zapojení do útoků. Hizballáh se do nedělního odpoledne nezapojil, ale po smrti Chameneího pohrozil, že to udělá.

Jemenští Hútíové, kteří ostřelovali Izrael až do jeho loňského příměří s Hamásem v Pásmu Gazy, tvrdili, že začnou Izrael ostřelovat už v sobotu večer, ale nezačali ani do nedělního odpoledne. To se však ještě může změnit. Zapojení Hamásu se neočekává, protože mu moc raket nezbylo.

Podporu americko-izraelským útokům vyjádřila jen Kanada a Německo. Řada dalších zemí vyzvala k obligátní „zdrženlivosti“ a Francie s Británií k obnovení americko-íránských jednání, přestože přineslo nulové výsledky. Norsko odsoudilo Izrael za „útoky, které porušují mezinárodní právo“; ušlo mu, že útočí i USA. Nejvíc opět selhala OSN, jejíž generální tajemník Guterres označil americko-izraelské útoky za „hrozbu mezinárodnímu míru“.

Írán a jeho spojenci za masakr Hamásu ze 7. října 2023 draze zaplatili. Přišli nejen o většinu zbraní, jimiž chtěli Izrael vymazat z mapy, ale i o své nejdůležitější vůdce – Írán o Chameneího, Hizballáh o Hasana Nasralláha a Hamás o Jahjá Sinwára a Muhammada Dajfa. Ze světa zmizeli nejhorší zločinci, kteří měli na svědomí možná i statisíce mrtvých.

Íránský režim však ještě nepadl; v neděli zesílil odvetné útoky a odmítl americkou nabídku vrátit se k jednání o jaderném programu. Útoky proto pokračují a ještě nějakou dobu budou.

Psáno pro Židovské listy