„Nepřítelem dobrého plánu je sen o dokonalém plánu.“. Řekl mimo jiné uznávaný odborník na válku, pruský generál a uznávaný odborník na válku Carl von Clausewitz. Podíváme-li se dnes na průběh války na Ukrajině už se pomalu můžeme začít divit, tak jako když se divíme nad tím, co všechno vyváděli politici a generálové za první světové války. Za prvé naprostá nepřipravenost a nepochopení, jak taková válka bude probíhat. Za druhé přesvědčeni že válka bude rychlá a „naše vítězství je jisté“. Za třetí neschopnost uvědomit si jak obrovské zásoby válečného materiálu, potravin a energie budeme potřebovat. Což opět vychází z jejich mylného přesvědčení, že válka bude rychlá a vítězství je na dosah. A to nejen Ruského.
Jistěže nemůžeme dnes ještě znát veškerá fakta. Jako první se ukázala jako mylná představa, že se Ukrajina zhroutí, tak jako si Rakousko-Uhersko představovalo, že se v roce 1914 zhroutí Srbsko. Navíc začíná prosakovat na veřejnost i to, že také Německo a nejen ono, v roce 2022 počítalo s tím, že se Ukrajina zhroutí.
Budování speciálních malých profesionálních armád, či v případě Ruska a USA o uvažování o tom, že velká masa vojáků nebude muset do bojů zasáhnout, tedy že konflikt vyřeší „jednotka rychlého nasazení“ se po porážce ruské armády u Kyjeva a v bitvě o Mariupol ukázaly jako naprosto mylné.
Porovnáme-li základní aspekty dlouhodobé zákopové války, jaká probíhala za první světové války na Západní frontě a dnes v podstatě probíhá ve východní části Ukrajiny, ukazuje se, že mělo být jasné, že válka bez zásobováním se nedá vyhrát. Obě strany tuto oblast podcenily. Ruská armáda disponovala obrovským množstvím vojenské techniky a střeliva, ale všechno bylo v mizerném stavu, tak jak to u carských diktatur bývá. Ani NATO a státy EU nebyly dostatečně připravené a vyzbrojené, ačkoliv už měly smutnou zkušenost z Libye. Kde zásobování Francie selhalo a vyzbrojování bojujících skupin nakonec ovládl Katar, jak se ukázalo při návštěvě ministra Schwarzenberga v Lybii. A také ze Sýrie, kde by se bez Ruska a vyzbrojování Kurdů Američany nepovedlo zastavit Islámský stát. Sklady evropských armád jsou prostě už léta prázdné a technika zastaralá a shnilá. V hlavách teoretiků se léta honily představy, jak bude vypadat budoucí elektronická válka a jak všechno zvládnou malé skupinky perfektních profesionálů.
Napadení Ukrajiny Ruskem a její mimořádně hrdinská obrana však ukázala že všechny ty dokonalé plány a představy, jak co bude či nebude se zhroutil jako domeček z karet. Jistěže můžete mít systém AWACS, desetitisíce raket, nebe plné špionážních družic ale nakonec to vždy bude končit u pěšáka, který leží v bahně a pár set metrů jsou druhé straně jiní pěšáci v bahně.
Jedna i druhá strana si pravděpodobně uvědomila že v době, kdy rozhodující hráči disponují jadernými zbraněmi, nelze nějakou zem jen tak dobýt. Ale ani příliš jednoduše ubránit. Obě strany jsou v patové situaci-. Proto začínáme stále více slyšet z obou stran, že by bylo možné se nějak dohodnout.
Je nutno si konečně přiznat, což už se v USA a na Západě děje (v naších hlavních masmédiích ovšem skoro ani muk), že výkřiky o ruských barbarech a o „slovanské sběři“ (obzvláště oblíbené ve Velké Británii) jsou k ničemu. A jen zhoršují situaci Ukrajiny a ekonomicky i západní Evropy. A také situaci v mnoha státech, které jsou na Západu, ale i na Ukrajině a Rusku (obilí, jedlý olej, chemie atd.) často životně závislé.
Dívám-li se a poslouchám některé naše politiky, připadám si, že mám deja vu z 50. let. Kdy byly noviny i články v nich plné „krvavého psa Tita“ anebo „zločinných západních imperialistů“, co začalo být velice rychle politicky kontraproduktivní.
Obávám se, aby se Ukrajina ale i západní Evropa a také ta naše část, které se říká povýšeně postkomunistická, brzo nedostala do podobného srabu, v jakém bylo Německo, Francie, Rusko a Rakousko Uhersko od roku 1916. Doposud máme potravin dost a nezdá se, že by došly, nemáme však energii a nezdá se, že by to někoho skutečně trápilo.
Ovšem, dnes v první polovině prosince 2022 vstoupil na válečné pole Generál Mráz. To všichni věděli předem, ale předstírali, že ona zase nebude tak zima a do té doby to nějak vyřeším anebo zvítězíme. Jako by američtí a západoevropští politici a generálové nikdy nečetli nic o tom, jak probíhají už po staletí války na východ od Lvova až k sibiřským pláním. Zkušenosti Poláků, Švédů, Osmanů, Francie, Německá dvakrát, které vždy pomohly Rusku, se jakoby nepočítají! Situace na Ukrajině, přes veškerou dnešní techniku a přes veškerý pokrok a pomoc Západu bude prostě katastrofální. Vypadá to, že se to začíná uvědomovat jak Rusko (na svém obsazeném území) tak státy NATO a snaží se najít nějaký kompromis.
Pokud mají lidé v Evropě hlavně u nás představu, že první světová válka byla spíš sranda, něco jako Švejk, tak bych jim doporučoval přečíst si třeba naše místní obecní kroniky. Jak vypadá taková zimní fronta na Ukrajině, si ostatně můžete přečíst i v mé knížce „Život boj a smrt pod sedmi vlajkami“ třeba ty pasáže, kde vojáci vzpomínají, jak podle cest ležely mrtvoly raněných vojáků a než se je podařilo najít a odvézt, tak zmrzli. Mrtvoly se už od podzimu přestaly pohřbívat. Jako dnes na mnoha místech Ukrajině. Jak ukazují i oficiální šoty z bojové linie. Není na to síla ani čas.
Mrznout na Ukrajině teprve začne. Za prvé: každý kdo může by měl pomoci a nežvanit o „úkáčkách“. Politici i generálové ve vyhřátých místnostech a v pohodlných křeslech to celé zvorali. To že Putin je zločinec je jasné. Ale věšet plakáty s Putinem ve vaku na mrtvoly, lepit do mušlí na močení obrázky Putina a mávat ukrajinskými vlajkami Ukrajinců ani nám, až začne pořádně mrznout, vůbec, ale vůbec nepomůže. Spíše naopak.