Ruská válka na Ukrajině proměňuje situaci v Sýrii; zejména pro Izrael, který zde v posledních letech provedl stovky útoků na pozice a zbraně Íránu, jenž jimi zásobuje své spojence v čele s libanonským hnutím Hizballáh. Podle nejnovějších zpráv Rusko vzhledem k neúspěchům na ukrajinském bojišti odvezlo ze Sýrie vyspělý systém protiraketové obrany S-300, který pro izraelské letouny představoval nejvážnější hrozbu. Satelitní snímky ukázaly, že ho Rusové přemístili z Masjáfu do Tartúsu a odtamtud odvezli do černomořského přístavu Novorossijsk nedaleko okupovaného Krymu. Rusko ho v Sýrii mělo od roku 2018, ale Syřanům ho nikdy nepředalo.

Podle amerických a izraelských zdrojů Moskva ze Sýrie stáhla i všechny ruské velitele a mnoho vojáků; některé soudí, že jich odešlo asi 1600, jiné tvrdí, že mnohem víc. Své muže údajně ze Sýrie odvolává i Hizballáh. Tato nová situace může výrazně zmírnit tlak na Izrael a dát mu větší prostor k náletům na íránské pozice. Kreml jeho útoky toleruje, a obě země dokonce v roce 2017 zřídily přímou komunikační linku, aby předešly nechtěnému vzájemnému střetu. Tato spolupráce je hlavním důvodem, proč se Izrael snaží o neutralitu v rusko-ukrajinské válce a odmítá Ukrajině dodávat útočné, ale i obranné zbraně. Poslal jí jen ochranné pomůcky, jako helmy nebo neprůstřelné vesty.

Přesto Rusové na Izrael už nějakou dobu tlačí, aby nálety v Sýrii omezil, a stále častěji je odsuzují. Letos v květnu dokonce po izraelských letounech poprvé stříleli. Náměstek ředitele Ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv v pondělí prohlásil, že jestli Izrael dodá Ukrajině zbraně, „zničí veškeré vztahy mezi oběma zeměmi“. Moskva také vyhrožuje zákazem činnosti jeho Židovské agentury v Rusku, která zařizuje vystěhování tamějším Židům. U moskevského soudu leží už několik měsíců vládní žádost, ale tento týden soud její projednávání už potřetí odložil. Izrael se také bojí, že kdyby si Kreml znepřátelil, Putinův režim by se mstil ruským Židům.

Izraelci v říjnu útoky v Sýrii omezili, ale důvodem zřejmě není ruský tlak. Za poklesem náletů mohlo být izraelsko-libanonské jednání o těžbě plynu ve Středozemním moři nebo nižší počet íránských pokusů o dodávky zbraní pro Hizballáh. Izraelská armáda nedávno uvedla, že Íránci se ze Sýrie stahují, ale zdůraznila, že útoky budou v případě nutnosti pokračovat. Většinu cílů se jí daří plnit – Teheránu se díky izraelským náletům dodnes nepovedlo zřídit v zemi raketové, protiletecké a zpravodajské základny, jak plánoval velitel íránských Revolučních gard Kásim Sulejmání, kterého v lednu 2020 zlikvidovali Američané s izraelskou zpravodajskou pomocí.

Moskva údajně začátkem září vyzvala Íránce, aby se v zájmu stability Sýrie stáhli z řady svých pozic. V poslední době se však obě země nebezpečně sbližují, což Izrael velmi znepokojuje. Pokud Rusko oslabí vojenskou přítomnost v Sýrii, může tam posílit Írán.

Ten teď vstoupil i do ruské války proti Ukrajině a začal Moskvě prodávat útočné drony, které na Ukrajině působí obrovskou spoušť a civilní ztráty. Kyjev proto vystupňoval žádosti o izraelské zbraně. Tento týden oficiálně požádal Izrael o „co nejrychlejší dodání systémů Železný paprsek, Železná klenba, Barak-8, Patriot, Davidův prak a Arrow a izraelskou pomoc při nácviku jejich obsluhy“. Jde o vysoce účinné vyspělé zbraně, které zneškodňují rakety krátkého a středního doletu a minometné i řízené střely. Laserový lapač střel Železný paprsek však ještě není v provozu, Patriot vyrábějí Američané, kteří ho Ukrajině zatím také nedodali, a Arrow je společný americko-izraelský projekt.

Izraelská zdrženlivost v otázce rusko-ukrajinského konfliktu v poslední době slábne a někteří představitelé kritizují Rusko hlasitěji a jednoznačněji než na začátku ruské agrese. Premiér Jair Lapid důrazně odsoudil ruskou anexi ukrajinských území a Izrael se také překvapivě připojil k odsuzující rezoluci Valného shromáždění OSN. Ministr pro diasporu Nachman Šaj otevřeně požaduje, aby kabinet začal Ukrajině zbraně dodávat. Podpořil ho i bývalý ruský politický vězeň a izraelský politik Natan Šaransky, podle něhož je Izrael „poslední zemí na světě, která si nechce Rusko rozházet“; a vyzval vládu, aby zaujala „jasné morální stanovisko“. Ta ale dál zbrojní dodávky odmítá a ministr obrany Beny Ganc to znovu potvrdil. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov v reakci zrušil plánovaný společný telefonní hovor.

Ganc ale připustil, že by Izrael mohl Kyjevu poskytnout výstražný systém varování před raketovými útoky. A nedávno se objevila zpráva, že Ukrajincům dodává zpravodajské informace o íránských dronech. Izraelská armáda upozorňuje, že Teherán využije jejich nasazení na Ukrajině k otestování jejich schopností a ke zdokonalení a pak je použije proti Izraeli.

Komentář vysílal Český rozhlas Plus, zde je se svolením autorky