EU sice zakázala na svém území vysílat ruská média (a Rusko na oplátku zakázalo evropská média), přece jen, jít přímo ke zdroji je osvědčená metoda, jak zjistit nejvíce. Byť s rizikem, že čtení ruských novin může být chápáno dle nového § 318a tr. zák. jako činnost pro cizí moc.

Rok 2025 je rokem změn, i v Rusku. Válka si žádá své, a Rusko reformuje. Stručně se zmíním o základních změnách v daních a ve školství.

Po celou Putinovu éru, od roku 2000, zůstávala pro fyzické osoby daň z příjmu neměnná, na 13%. Bylo jedno, jestli váš plat činil deset tisíc rublů měsíčně anebo sto miliónů, danil jste pořád 13%. Proto majorita ruských multimilionářů, až na celebrity typu Abramoviče, měla domicil doma, v Rusku. V roce 2021 sice došlo ke kosmetické úpravě, kdy byla přidána druhá daňová sazba 15%, ale většina Rusů si toho ani nepovšimla. Od 1.1.2025 však daň z příjmu fyzických osob prochází malou revolucí. Nově je zavedeno pět daňových sazeb, nejnižší zůstává na 13%, nejvyšší je stanovena na 22%. Do nejvyšší sazby spadají osoby s ročními příjmy nad 50 milionů rublů. Pokud chcete přepočítávat na koruny, doporučuji dělit čtyřmi (dlouhodobě jedna koruna jsou čtyři ruble). Ti v nejvyšší sazbě jsou dotčeni i další nemilou změnou – stát jim zdaní úroky z vkladů, dividendy, transakce s cennými papíry, apod., a to i v případě jejich držení delším než pět let (dosud osvobozeno od daně). Nicméně, kolik Rusů vlastní akcie Gazpromu?

Pro právnické osoby se sazba daně z příjmu zvyšuje z 20% na 25%. Nově budou zdaněny i IT korporace, a to sazbou 5% (dosud byly plně osvobozeny od daně). Samozřejmě, jako u nás, lze použít odčitatelné položky; typicky investice do vojenské technologie či vyzbrojení čety na frontu.

U DPH se snižuje hranice plátcovství, nově se plátcem v Rusku povinně stáváte při dosažení ročního obratu 60 milionů rublů. Pro srovnání, v Česku postačí dosáhnout obratu dva milion korun a platíte DPH.

Technokraticky shrnuto, daňové reformy jsou cílené a přínosné. Do rozpočtu odhadem dodají cca sto miliard dolarů (v rublech je to velké numero, které odpovídá celému rozpočtu Česka) a zároveň nepostihnou rodiny s dětmi s malými a středními příjmy, a nedotknou se důchodců.

Co se týká školství, změny nastávají na všech úrovních.

V mateřských školách se povinně zavádí něco jako „vlastenecká výchova“, dosud dobrovolná. V praxi to znamená, že děti mladší šesti let si budou hravou formou připomínat velké okamžiky dějin. Například v dobových kostýmech si zahrají na obsazení Narvy (1704) nebo dobytí Berlína (1945). Účel zjevný – představte si malého klučinu, který přijde za liberálně smýšlejícím rodičem a ptá se: „Tati, proč už Narva není naše? A co s tím uděláme?“ Goebbelsovsky dokonalé.

Základní a střední školství projde redukcí vyučovacích hodin, zavede se známkování z chování (dosud chování nehodnoceno). Rozšíří se použití jednotné státní zkoušky, která nebyla při vstupu na některé vysoké školy povinná. Nyní bude nutná bez ohledu na obor vzdělání.

Vysoké školy dostanou nástroj, jak dříve vyexpedovat studenty. Standardně bylo univerzitní studium pěti či šestileté, přičemž řada lidí trávila na vysoké škole i deset let. Po tu dobu nemohou být „studenti“ odvedeni do armády, ani posláni do zaměstnání. Nebyla to armáda, ale korporace, které si stěžovaly na nevyhovující stav. Vysokoškolské studium se po novu bude dělit na základní (šestileté) a specializované (max. tříleté). Medicínu musíte studovat šest let, ale takovou rekreologii rozhodně už ne! Nově se celé studium více „centralizuje“, zavádí se přesné termíny (doposud si každá univerzita stanovila termíny sama), rozšiřuje se digitalizace pro jednotlivé úkony (např. podávání přihlášek), preferuje se poptávka korporací při stanovení obsahů studijních oborů.

Všechny reformy směřují k jedinému. Připravit Rusko na dlouhou válku. Ruská média referují o Ukrajině, ale už to není tak horké téma jako dříve. Ukrajinská otázka, zdá se být ruským pohledem, téměř vyřešena (např. zde).

Kreml kladně hodnotí, že nová americká administrativa sdělila své priority: Kanada, Grónsko, panamský průplav. Rusko americké priority podporuje a žádá Trumpa, aby podpořil priority ruské. Krom Ukrajiny a Pobaltí, o těchto „prioritách“ v Rusku nikdo nepochybuje, se vede „diskuze“, jak velkou prioritou je Finsko. Zdali celé, nebo postačí jen jeho část (viz např. zde), aby Sankt Petěrburg mohl žít v míru a s dostatkem životního prostoru.

Česká vláda, a EU jako celek, si neuvědomují, že svět se mění. Shodnou-li se Trump a Putin na prioritách, nikdo s tím už nic nesvede. Možnost Česka něco ovlivnit se za poslední tři roky změnila z marginální na nulovou. Když se konala schůzka důležitých osob při otevření Notre-Dome, český prezident, ač dostal pozvání, dal přednost své akci. Na Trumpovu inauguraci už jsme pozvánku nedostali. A můžeme se posmívat Slovensku, jenže přes Kreml je Bratislava oklikou schopna nadnést svoje téma jinde. My jsme nebyli s to ani vyřešit cenu elektřiny, jako výrobci ji kupujeme v paritě kupní síly nejdráž v Evropě.; atd., atd. A můžeme hlásat, že Rusko je nepřítel (u nás jen několika lidí), ale srovnáme-li ruské a české daňové úpravy, chce se plakat….

Autor článku napsal i román Hamižnost