Týdeník ECHO přinesl nedávno pozoruhodný rozhovor s vysloužilým německým generálem Haraldem Kujatem: Nebezpečí války roste každým dnem. Musíme to zastavit. Generál v rozhovoru s Danielem Kaiserem opakovaně zdůraznil, že Rusko se značnou mírou jistoty žádný přímý vojenský konflikt s armádami USA a NATO nechce, že – také podle informací tajných služeb – Rusko o válku se Západem neusiluje. Rusko nepochybně má své zájmy, které si brání, nicméně zdá se, že otevřená válka se Západem k ruským cílům nepatří.

Generál současně uvedl své přesvědčení, že žádný evropský politik, který je při smyslech, si otevřenou válku s Ruskem také nepřeje. Přesto generál, který má letité zkušenosti z generálního štábu i z vrchního velení NATO, opakovaně varoval, že z války na Ukrajině může vzniknout velká evropská válka, ba dokonce, že taková válka se už dnes nedá vyloučit.

Jak se to mohlo stát, když ani jedna ze stran si otevřenou válku ve skutečnosti nepřeje?

K růstu rizika, že z lokálního konfliktu vznikne velká evropská válka, podle pana generála „přispěly státy NATO svým bezpodmínečným finančním a materiálním angažmá na straně Ukrajiny a hlavně operační pomocí ukrajinské armádě s plánováním, sběrem zpravodajských dat i zasahováním cílů.“

Nelze také nevidět, že sama Ukrajina se od počátku snažila státy NATO do války zatáhnout. A usiluje o to stále, jak ukazují útoky na ruské strategické systémy či jadernou elektrárnu, které neměly žádný význam pro obranu Ukrajiny nebo pro průběh jejich války.

Ukrajina tak „otevírá scénář s nedozírnými následky (…) I tehdy bylo cílem Kyjeva válku eskalovat konflikt na strategickou úroveň, a zapojit tak na své straně armády NATO.“

„Do toho se tzv. koalice ochotných usnesla, že s ukrajinskou armádou uspořádá společné cvičení v zemích, které s Ukrajinou přímo sousedí. Úmyslně se tím provokuje Rusko. Nebezpečí přímého střetu kvůli technickému nebo lidskému selhání je velké. Rusové by dokonce to cvičení mohli nějakým nedorozuměním vyhodnotit jako naše přípravy na vstup do války. Ještě o krok dál zašla koalice ochotných usnesením postavit s Ukrajinou systém pro obranu před ruskými balistickými střelami. Zúčastněné země se fakticky stávají účastníky války a nic na tom nemění námitka, že půjde o obranný systém…“, varuje v rozhovoru generál.

Jak to, že si Západ počíná tak nemoudře? A co by tedy měl Západ nyní dělat, aby k eskalaci války na evropskou úroveň nedošlo?

Nu, měl by udělat to, „co jsme v minulých letech důsledně odmítali – jednat s Ruskem o mírovém řešení. Jen tak se dají vytvořit předpoklady pro bezpečnostní uspořádání v Evropě, které by bylo trvalé a které je v zájmu všech Evropanů.“

„Evropa jako celek dosud neučinila žádný vážný pokus válku ukončit diplomatickou cestou. A tento postoj se promítá i do výroků politiků a médií. Když ale nejsme připraveni kromě podpory napadenému státu taky mluvit s útočníkem a hledat nějaké řešení, tak aby zohledňovalo zájmy obou stran, pak se bilaterální vztahy zatvrdí. Až po otevřené nepřátelství… (…) Dnes se ocitáme v jakési eskalační spirále, která se podle všeho nezadržitelně roztáčí.“

To zní jako docela vážná slova na adresu Evropy a jejich vůdců. Je skvělé, že taková slova smějí svobodně pronášet vysloužilí vojáci, bývalí politici nebo novináři. Nenastal už ale čas, aby je začali říkat i politici a vojáci, kteří jsou dnes v aktivní službě?