VÁLKA: Jak se loví kamikadze drony Šáhid-136
Sebevražedný dron je taková raketa s plochou drahou letu pro chudé.Ale ani Američané proti nim nemají neprůstřelnou obranu, pojďme se podívat proč.
Drony zřejmě jednou provždy změnily způsob, jakým se vedou války. Jednoduché a levné stroje, vyráběné ve velkých počtech, dokáží udělat zónu smrti na ukrajinské frontě a také zahltit protivzdušnou obranu. I USA teď čelí problému, že konstrukčně předpotopní drony z Íránu rozvracejí ekonomiku států Perského zálivu a ženou cenu ropy do nebývalých výšin. Přitom proti mopedu s křídly stojí nejvyspělejší technika planety. Pojďme se podívat, proč to není tak jednoduché.
Jak funguje radar
Základním prostředkem, který má útočící dron odhalit a navést na něj obranou palbu, je radar, zkratka z anglického radio detection and ranging, tedy rádiového rozpoznávání a zaměřování. Od samotného vzniku na začátku druhé světové války je princip fungování pořád stejný - zařízení vyšle do prostoru radiovou vlnu, která se různě odráží od různých objektů a vrátí se zpět k vysílacímu zařízení. To odrazy přijme a zpracuje.
Dnešní zařízení využívají při měření Dopplerův efekt, je to celkem elegantní způsob, jak eliminovat odrazy z pozadí, z nehybných objektů jako jsou kopce, budovy atd. Princip je jednoduchý - odrazy objektu, který se pohybuje od nebo k radaru, přijdou zpět s jinou frekvencí, než byla vyslána, co přilétá má vyšší frekvenci, co odlétá zase nižší. Pokud se objekt ve vzduchu nepohybuje, radar ho může považovat za odraz z pozadí a může ho ignorovat.
O tom, jak silný odražený signál radar přijme, rozhoduje celá řada parametrů. Tím prvním je vyzařovací charakteristika antény. Zní to složitě, ale není to nic jiného než to, jak moc úzký paprsek dokáže anténa vyslat. Dříve se používaly různé radary pro určení směru, dálky a výšky, dnes jsou už všechny radary ve 3D. Ty velmi úzkým paprskem velice rychle a opakovaně prohledávají prostor. Takový postup je možný jenom díky fázované anténě. Zatímco dříve byly radary velké parabolické antény, které se kývaly nebo rotovaly, dnes je to plochá deska a tvarování paprsku zajišťují aktivní prvky antény.
Druhý velmi důležitý parametr určující velikost odrazu je efektivní odrazivá plocha cíle. Čím větší je tato plocha, tím silnější odraz bude.
A potom je tu výkon radaru. Čím vyšší, tím silnější odrazy, nicméně vliv výkonu klesá se čtvrtou mocninou vzdálenosti (cesta signálu k cíli a zase zpátky k anténě), více v radarové rovnici.
A poslední, co musíme brát v úvahu je zakřivení Země a kromě něj i tvar terénu. Radarový paprsek, vzhledem k použitému frekvenčnímu pásmu, se šíří pouze rovně. Takže nízko letící cíl se snadno skryje za horizontem až do vzdálenosti 40 km.
Jak se loví Šáhid
Stručně řečeno - špatně. Přilétající dron má stejnou efektivní odraznou plochu asi 0.01–0.05 m², v podstatě jako racek nebo jiný mořský pták. Při rychlosti okolo 150-180 km/h bude Dopplerův posun na spodní hraně detekce. A letí nízko, jenom v pár metrech, takže je to oříšek pro všechny pozemní radary. Radary tvoří vícevrstvou síť, buďto jsou americké nebo evropské provenience.
1. Přehledové radary - AN/FPS-117
AN/FPS-117
Přehledový radar s dosahem 450 km, používaný všemi státy Zálivu i americkou armádou. Pro tyto radary je detekce Šáhidu opravdový oříšek, velikostí odrazné plochy a rychlostí pohybu se pohybují na samé hraně detekce. Nejde je tedy využít jako včasnou výstrahu, spíše na vzdálenosti okolo 40 km. Radar hlavně slouží k získání celkového obrazu vzdušné situace v okolí. Je to statický strategický radar.
2. Mobilní radar protivzdušné obrany Saab Giraffe
Saab Giraffe
Tento radar slouží k obraně menší oblasti. I když se uvádí jeho dosah okolo 100 km, vzhledem k Šáhidům to bude kolem 40 km. Slouží hlavně k zachycení a k sledování, poté na cíl navádí obranné prostředky. Třeba vrtulníky Apache nebo letadla jako je F-16. Zajímavá videa jsou třeba zde nebo zde.
3. Střelecký radar AN/MPQ-65A Patriot
AN/MPQ-65
A tady Šáhidy končí. Přes 60 baterií Patriotů stráží nebe nad Zálivem. Ale je tu velký problém - jeden Šáhid vyjde na 30 000 USD, jedna střela PAC-3 je asi stokrát dražší. A vyrobí se jich nižší tisíce ročně, zatímco Šáhidů má Írán i stovky tisíc.
Kromě těchto zařízení jsou zde systémy pro ostrahu letišť, velitelských center i před malými drony typu hobby kvadrokoptér. Kombinují radar, infravizi nebo akustické senzory. Jsou to C-UAS systémy jako FLIR Ranger, Dedrone RF-360 nebo RADA ieMHR / RPS-42.
Jak loví Šáhidy na Ukrajině
Ukrajina je dnes jediná země, která má opravdu hluboké znalosti a zkušenosti s lovem Geranů, což je ruská verze Šáhidů. Kromě klasických a výše zmíněných radarů používá ukrajinská armáda síť akustických detektorů Zvook nebo Sky Fortress . S velkou výhodou využívají slabiny těch dronů, že sice letí nízko a jsou obtížně zachytitelné radarem, ale jejich motor vydává velice silný a charakteristický zvuk mopedu v posledním tažení. Dron letí pomalu a rovně, jakmile je jednou zachycen, podají si ho mobilní kulometné týmy nebo protiletadlový kanón Gepard (paradoxně Bundeswehrem vyřazený jako zastaralý). Anebo drony-stíhače. Například americká armáda si objednala urychlenou dodávku dronů LUCAS.Ale protiletadlové střely, drony, kulomety jsou až na konci, bez detekce mohou Šáhid dál řádit. I proto jsou teď v Zálivu přítomni Ukrajinští specialisté, aby místní seznámili s know-how akustických detekčních sítí. Levné, dostupné a rychle nasaditelné akustické senzory spolu s unikátním ukrajinským software mohou změnit pravidla hry, bez ohledu na to, co si o tom myslí prezident Trump. Ukrajinci mají co nabídnout.
___________________________________________________________________________________
Vážený čtenáři, máš před sebou knihu „Tim se ptá: Proč a jak funguje vesmír“. Je to kniha odpovědí na otázky z moderní fyziky, kosmologie, ale také třeba o tom, jak fungují atomové elektrárny, výlet do historie, jak vznikala moderní fyzika a kdo byli její zakladatalé. Věnujeme se i současné kosmonautice, potřebám kolonizace vesmíru a jsou tam i pikaktní detaily, jak kosmonauti chodí na záchod, zdaleka nejčtenější část knihy. Tedy hned po kapitole, jak Jára Cimrman přispěl ke vzniku kvantové mechaniky.
Kniha je určená jak pro děti, ale i z části pro jejich rodiče, pro každého, kdo se laicky zajímá o fyziku a potřebuje zjednodušení složitých odpovědí. Předmluvu ke knize mi napsal Ondřej Neff, na faktickou správnost dohlížel profesor Jiří Chýla z Ústavu fyziky Akademie Věd.Stručně řečeno, Tim se ptal, abyste se už nemuseli ptát Vy :)Cena je 199 Kč + poštovné.
Objednat je možno na martin.tuma@smartblue.net,




