Najednou všechna média referují: Ratcliffe (šéf CIA) tajně jednal v Moskvě. O čem? Prý o Ukrajině, o NATO, o Íránu, atd. Spekulace. Též se připomíná, že poslední návštěva ředitele CIA v Rusku (listopad 2021) byla předzvěstí ruského útoku na Ukrajinu.

Evropská média, včetně drahých českých veřejnoprávních, jsou ale klidná. Tolik let preferovaly jen jeden náhled na skutečnost, kdy zveřejňované „objektivní“ zprávy nepodléhaly kontrole kritického myšlení, až dospěly do stavu, ve kterém přes třísku nevidí trám.

Jednání šéfů CIA a FSB z očí do očí má nejvyšší stupeň závažnosti. Koná se, když sdělované informace nelze svěřit diplomatické poště, ani šifrovanému telefonu, dokonce ani nejbližším poradcům. Co bylo tak důležité? Je věrohodný úsudek veřejnoprávních žurnalistů, že Ratcliff varoval Rusy před útokem na zemi NATO? Nesmysl. To si hoši mohli říci mobilem. Smysluplná interpretace spočívá v cynickém realismu. USA takto předaly Rusku seznam svých chráněných zájmů v Pobaltí. Ruská armáda je při útoku vynechá. Ostatně, tohle proběhlo už před útokem na Ukrajinu. Rusové při bombardování Ukrajiny americký majetek vynechávají, a pokud už ho musí srovnat se zemí, nějakou náhodou všichni Američané 24 hodin předtím odjedou!

Rusko zaútočí na Pobaltí. Pravděpodobnost veliká. Rusko už rok systematicky hromadí vojska u hranic s pobaltskými republikami (např. zde). Zrcadlová reakce USA? Američané v červenci 2026 kompletně opustili vojenské základny v Pobaltí (zde)! Už šest týdnů závisí obrana Estonska, Lotyšska a Litvy jen na nich samotných a na Evropě. Pouhý den po návštěvě pana Ratcliffa v Kremlu ruská média oznámila, že Rusko získalo zpravodajské informace o plánu invaze některých zemí NATO (pobaltských zemí) do Kaliningradu! Jak prosté. Asi jako přepadení vysílačky v Gliwicích.

USA věděly, že Rusko napadne Ukrajinu. Dnes USA akceptovaly, že se Kreml rozhodl převzít ochranu Pobaltí. Můžeme to Američanům vyčítat? V jaderné válce nevyhraje nikdo. A v konvenční válce nelze Rusko porazit bez fatálních ztrát, pokud vůbec. USA si pragmaticky nechaly zaplatit. Získaly závislost Evropy na americkém plynu a ropě; a se svolením Rusů jim pan Zelensky přenechal nerostné suroviny na Ukrajině. Čas ukáže, co obdrží za Pobaltí – Donald Trump po Ratcliffově cestě naznačil, že z toho může vzejít slušný byznys (zde).

Položím pobuřující otázku: Můžeme Rusku vyčítat, že napadne další evropskou zemi? Tři dekády plíživého progresivismu, genderismu, inkluze a všeho možného jsou nepochybně primární příčinou evropské bezútěšnosti. Vždyť my v Evropě nejsme schopni ani analyzovat ukrajinskou válku. Nemusíme číst ani poslouchat Johna Mearsheimera (americký politolog), postačí fakta. Od počátku léta Ukrajinci nejsou s to sestřelit ruskou raketu. Vyšlou-li Rusové 15 balistických střel, skóre úspěšnosti zásahu je 15:0. Rusko má na skladě tisíce raket. Přesto Rusko nevystřelí najednou 400 raket, ačkoliv úspěšnost by byla 400:0 a následujícího dne by Ukrajina holubí poštou poslala kapitulaci. Ne, Rusko vypálí jen 15 střel, a dá si den či dva pauzu. Proč? Zelensky tak dál žebrá po světě o dodávky Patriotů a dalších zbraní. Tu se jich pár najde v Jižní Koreji, tu v Turecku, evropské země vytahují poslední kusy ze svých zásob. Padlé Ukrajině by už Evropa neposkytla nic. Ukrajina není pro Kreml cíl, ale prostředek.

Co udělá vybryndaná Evropa, až ruské jednotky vstoupí do Lotyšska (logická volba, 25% populace Lotyšska jsou Rusové, agresi bych začal zde)? Rusko počítá s aktivací článku 5 smlouvy NATO, členské země budou ve válce s Ruskem a Rusko bude moci „dle práva“ bombardovat cíle v Německu či Británii. Vyhlásí evropské země všeobecnou mobilizaci? Už zřím bezpočet Evropanů, jak ve jménu von der Leyen, kancléře Merze nebo britského premiéra (jméno neuvádím, na Vánoce bude jiný) mašírují směr ruské planiny. Napoleon a Hitler byli ve své době jiní mediální kabrňáci než von der Leyen, přesto Rusko neporazili. Neporazili nepřipravené a zaostalé Rusko. Odlišnost od současnosti. Rusko je připravené na válku a chce válčit. Brusel ve své pýše zakázal přejímat zprávy z Ruska, takže Evropané netuší, co je čeká. Typický Čech je přesvědčen, že Putin je diktátor a Rusové úpí pod jeho tyranii. Mnozí pak vlivem vysílání ČT věří i tomu, že Rusko se rozpadne na malé státy. Jak směšné. I smutné.

Náladu v Rusku, pokud chci českému čtenáři věc zjednodušit, bych přirovnal k náladě v Německu na jaře 1938. Sedm tisíc kilometrů na východ od Moskvy leží vesnice Sedanka. Z 60 jejích dospělých mužských obyvatel se polovina přihlásila dobrovolně do armády, dvacet už padlo. Peníze hrály svou roli, ale důležité bylo i přesvědčení, že matička Rus potřebuje jejich pomoc proti banderovcům. V Petrohradě nemyslitelné. Vesnice nemá asfaltovou silnici, zato získala titul Vesnice vojenské statečnosti a postaví muzeum Našim hrdinům, místní jsou náležitě povzneseni. Tolik jen k úvahám o možném rozpadu Ruska.

Možná se pletu, žádná další válka nebude, ale okno příležitosti, které se teď Rusku otevřelo, se časem zavře. Pokud v Kremlu nesedí idioti, zaútočí.

Autor článku napsal i román Hamižnost