Britská vláda upadla do těžké krize, respektive její chaotický a v poslední době stále kritizovanější premiér, o němž se traduje, že má devět kočičích životů, prošlo mu totiž kdysi několik karambolů ve střetu s politkorektností. Tehdy ovšem byl oblíbencem pravidelného televizního pořadu a jako londýnský starosta národní celebritou, každý na ostrovech ví, kdo je Boris a zná i jeho přezdívku BoJo. 

Jenomže po úspěšné kampani v referendu za brexit se Johnson rázem stal nepřítelem nejméně třetiny národa, která mu odchod z Unie nikdy neodpustí. Navíc svým bavičským uměním a smyslem pro humor nepřátele strašlivě rozčiluje. Puritánsky chmurná levicová média jej přímo patologicky nenávidí, považují ho za šaška, spílaji mu s epitety jako neseriózní, cynický, prolhaný, sebestředný, nespolehlivý, podvodník, zmatkař či flákač a ostřížím zrakem sledují jeho konání, aby našla něco, na čem by jej mohla pověsit. 

Nyní se jim konečně naskytla velká příležitost. Bylo hračkou ve smutné atmosféře pandemie vyprovokovat celonárodní rozhořčení nad večírky zaměstnanců v sídle premiéra, jež možná porušily přísná omezení covidové karantény. Teď už je jen otázkou času, kdy skandál povede k jeho pádu. Vycházejí totiž najevo podrobnosti a jak je dnes v módě všechno fotografovat tak i snímky, jež dokazují, že navzdory krutému omezení pospolitého života, distančnímu nařízení (2m), zákazů veškerých návštěv, zejména nemocnic a domovů důchodců, kde lidé umírali sami bez svých blízkých, se po celou dobu karantény na zahrádce i v suterénu vládního domečku pořádaly veselé mejdany pro zaměstnance a jeden se prý protáhl až do jedné v noci. 

Ta drzost, kdy se většina lidí cítila jak ve vězení a rozhodnutím premiéra policie pokutovala neposlušné občany třeba za nedovolenou procházku v parku nebo tzv. zbytečnou jízdu autem. Pobouřená veřejnost povzbuzovaná žurnalisty zleva i zprava dnes žádá premiérovu hlavu (57:34) i v konzervativní straně to vře, několik prominentů a poslanců vyzvalo Johnsona k demisi. Velký furor způsobila pozvánka na májový večírek 20. 5. 2020, rozeslaná stovce lidí, jehož se na chvíli s manželkou Johnson zúčastnil. Premiérův osobní sekretář tehdy napsal, „Přineste si svůj chlast (booze) a užijte si s námi báječného počasí.” V Británii panoval v té době státní smutek a tři dny před večírkem většina médií uveřejnila truchlivou fotografii osamělé královny izolované od ostatních (30) na pohřbu svého manžela, se kterým strávila 73 let svého života.

Johnson se v parlamentě vyhýbavě omluvil „za dojem, že zaměstnanci nebrali epidemiologická opatření vážně, žádná párty se nekonala, šlo pouze o neformální prodloužení pracovního dne a on byl několikrát ujištěn, že se pravidla neporušila.” Angličané jsou na svou férovost nesmírně hrdi, měřit každému stejně za porušení zákona je dogma a to má platit zejména pro arogantní politickou elitu. Málokdo nepochybuje, že se od šesti večer do jedné v noci při dobrém pití vedly pracovní debaty. 

Premiérův bývalý poradce Dominik Cummings, s nímž se Johnson rozešel ve zlém, ho ale obvinil ze lhaní v parlamentě a to má váhu nejtěžšího provinění, prokázané lhaní poslancům se v Anglii téměř rovná velezradě. Jestliže vysoká vládní úřednice pověřená vyšetřováním večírků, Sue Grayová na základě faktů vyvrátí podezření, (potvrdit je nesmí, od toho je policie), tak Johnson neodstoupí, jak už ostatně sám avizoval. 

Z formálního hlediska je aféra mnohem zapeklitější, než by si kdo myslel. Tentýž Cummings se zřejmě sám obává vyšetřování, a proto 7. ledna o celé záležitosti napsal: „Zaměstnancům v úřadě premiéra se od dubna do srpna z bezpečnostních důvodů doporučovalo schůzovat na zahradě právě kvůli covidu, ten se šíří vzduchem, takže po dobu karantény se muselo na zahradě pohybovat dost lidí.” Ano, domeček britských předsedů vlád na Downing street 10, je velmi malý, tísní se tam hlava na hlavě a zahradu by bylo možné považovat za prodlouženou kancelář a úředníky za hrdinný štáb v boji s pandemií, ale mejdan je mejdan a bylo jich mnoho.

Od léta už Johnsona ostře kritizuje pravicový tisk. Jak mohl porušit předvolební slib a zvýšit daně na nejvyšší úroveň za 70 let, nesplnil ani slib zrušit DPH na elektřinu a plyn a nedokáže zastavit nelegální imigraci (loni přeplulo na člunech Canal la Manche čtyřnásobek, nevídaných 28 483 osob a úspěch pašeráků povzbudil migranty z celého světa, kteří se houfují na francouzském pobřeží. Vláda zareagovala zrušením denní statistiky, bude teď kvartální. Co ale národ nejen torye vyděsilo, je zelený plán vlády na drastické snížení emisí kysličníku uhličitého. Od roku 2025 platí zákaz plynových kotlů v nových domech a o deset let později nemají být v prodeji tak jako auta se spalovacím motorem. Málokdo věří na nezbytí totální elektrifikace v zemi, jež vypouští jedno procento světových emisí a která by zchudla na úroveň třetího světa.

Co teď s premiérem, zoufají si konzervativci, jeho obliba spadla na 20 procent, labouristé vedou o 10 procentních bodů, 53 procent voličů konzervativní strany žádá jeho demisi. Toryové mezi poslanci zatím s hlasováním o nedůvěře váhají a vyčkávají na zprávu Grayové, ta je „strážkyní systému” a premiéra neshodí, její zpráva bude virtuózním pokusem o neutralitu, ale ne tak docela, už nyní se ví, že městští policisté ochotně vypovídají a Scotland Yard neví, jak se vymluvit, proč nerozjel vyšetřování. Johnson se stal pro stranu přítěží a pokud se pokusí shodit porušení pravidel na vedení kanceláře, tak to dopadne jako v gangsterce, ti, co nemají co ztratit, jej zradí. Byl by to zázrak, kdyby byl za týden ještě premiérem.

MfD, 26.1.2022