Gita Zbavitelová uzavřela svůj pondělní (4. 8.) článek „GAZA: Touha uznat Palestinu a následky“ výstižně připomenutím nové taktiky Hamásu. Teroristé zbraně nesloží „dokud nevznikne suverénní palestinský stát s Jeruzalémem jako hlavním městem“.

Je hanbou většiny světa, že se od začátku protiteroristické války v Pásmu Gazy v kritice zaměřila dominantně na Izrael, oběť agrese, a nikoli na agresora, vládnoucí hnutí Hamás. Jistou změnu lze pozorovat až v poslední době. Nejde jen o požadavek propustit všechna izraelská a další rukojmí, to měla být naprostá samozřejmost a absolutní priorita. Spolu s tím mělo mezinárodní společenství vytvořit intenzivní tlak na kapitulaci a odzbrojení Hamásu. Nic takového se nedělo a pokud ano, tak naprosto nedostatečně.

Nyní se na Západě hodně hovoří o uznání nezávislosti arabské Palestiny (palestinského státu). Aby ale tento krok nevypadal - a on tak bude vypadat vždy – jako odměna za arabský teror včetně masakru ze 7. října, je kladen o něco větší důraz na nezbytnost odzbrojení Hamásu a jeho úplné odstavení od moci v Pásmu Gazy. Dokonce i muslimské země se osmělily a našly odvahu masakr 7/10 jasně odsoudit a vznést požadavek na odzbrojení Hamásu a jeho vyloučení z podílu na moci v Pásmu (Newyorská deklarace 2025). Za zmínku stojí, že na názorové stránce egyptského serveru Ahram Online, která rozhodně není vstřícná vůči Izraeli, plně podporuje „palestinskou věc“ a o palestinském terorismu nepíše kriticky víc, než je nutné, vyšel 31. července článek „A comprehensive Arab Initiative“ analytika Abdela-Moneima Saida, který soudí: „Nastal čas pro komplexní arabskou iniciativu. Ta by měla vycházet z předpokladu odstranění Hamásu od moci, jeho delegitimizace a odzbrojení a předání jeho zbraní Palestinské samosprávě, což odpovídá přístupu ke všem ostatním milicím, ať už kurdským, syrským či libanonským.“ Ten čas nenastal teprve nyní, s tím měli muslimové přijít už dávno. Ale budiž.

Celé to působí jako politický handl. Západ uzná nezávislou arabskou Palestinu a muslimové se otevřeně vymezí proti Hamásu. Tedy za minimum maximum. Podporovat hrdlořezy, kteří se v té nejhanebnější nahotě předvedli 7. října 2023, nikdo příčetný tak jako tak nemůže – a chtít za to benefit? To je hodně nechutné, leč příznačné. Ale ať je to jakkoli, Hamás dal na všechny tyto proklamace, že by měl složit zbraně a zříci se moci, jasnou odpověď. Jednoznačně odmítl vzdát se teroru (v jeho terminologii odporu) a složit zbraně, dokud nebude založen nezávislý, plně suverénní palestinský stát s Jeruzalémem jako hlavním městem. Tím se vysmál až na výjimky (Írán a spol.) celému mezinárodnímu společenství. Jinými slovy řekl, že zvrácené teroristické šílenství bude pokračovat. Čili: logicky musí pokračovat i izraelská protiteroristická kampaň v Pásmu Gazy.

Jsem zvědav, jak se světové společenství s touto fackou do vlastní tváře vypořádá. Chtít po Izraeli, aby za takto vržených kostek ukončil válku, když je agresor rozhodnut v ní pokračovat, by bylo čiré šílenství. Leč pošetilost mocných je nezměrná, nechme se tedy překvapit. Jen doufám, že ti na Západě, kdo vyvíjejí tlak na Izrael a vyzývají ho k přiměřenosti a zdrženlivosti, nebudou předstírat, že odhodlání Hamásu pokračovat v teroristickém boji přeslechli.