Vraťme se nejprve v historii trochu zpět a připomeňme si, co se dělo v roce 1938, kdy se jednalo o takzvané mnichovské dohodě. Tehdy Anglie a Francie, konkrétně pánové Neville Chamberlain a Édouard Daladier uvěřili Adolfu Hitlerovi, že chce jen vyslyšet volání sudetských Němců a připojit Sudety k Velkoněmecké říši. Proto přinutili Československo, aby odstoupilo bezmála 29 tisíc čtverečních kilometrů svého území, a tím zabránilo válce.

Jak známo, válka byla brzy na to rozpoutána a počet obětí se odhaduje na 72 milionů, z toho civilní oběti představují asi 47 milionů.

Podle francouzského vojenského archiváře Pierra Le Goyeta šlo o osudnou chybu francouzské politiky a vedlo k těžkému oslabení Francie v poměru vojenských sil, což se přímo a výrazně projevilo za francouzského tažení v roce 1940. Příčinou byl těžký omyl francouzského vojenského zpravodajství, které na jedné straně podcenilo možnosti Československa, na druhé straně se dalo oklamat Hitlerovým blufováním a přecenilo sílu německého letectva více než dvakrát.

Le Goyet píše: Mít víc odvahy říci Hitlerovi NE, dost možná že by nejen nedošlo k válce, ale že by se zhroutil i hitlerovský režim.

A podobně v únoru letošního roku Rusko vyslyšelo volání Rusů žijících na Ukrajině k připojení k Rusku, které uznalo existenci Doněcké a Luhanské republiky, ale tímto krokem nic neskončilo. Naopak vzápětí se Rusko pokusilo uchvátit celou Ukrajinu. A v půli dubna podle Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva si válka na Ukrajině již vyžádala 1563 civilních obětí, přičemž 130 z nich byly děti. O počtu mrtvých vojáků známe jen neověřitelné odhady, proto je nebudu uvádět.

A stejně jako tajné služby před rokem 1938 věděly o existenci akce Fall Grünn, Případ zelená, který hovořil o postupném ovládnutí Československa, tak ruská státní agentura Ria Novosti dokonce otevřeně píše o tom, že by Ukrajina neměla existovat, o kolektivní vině a potrestání ukrajinských obyvatel a o takzvané denacifikaci. A podobně ruská oficiální místa nevylučují použití taktických atomových zbraní.

Přestože lidstvo má za sebou zkušenost s nacistickým Německem, opět můžeme číst v médiích výčitky za to, že ukrajinský prezident připomenul francouzskému prezidentovi a německé kancléřce smířlivou politiku vůči Vladimiru Putinovi, která vedla k masakru v Buči. Prý se prezident Volodymyr Zelenskyj nechal unést emocemi. Nebo když americký prezident Joe Biden nahlas vyslovil přání zbavit se Putina, slyšíme, že šlo o Bidenův přešlap či selhání.

A kdo ví, co se dozvíme poté, co americký prezident oznámil, že Rusko páchá na Ukrajině genocidu a že poslední slovo budou mít právníci.

Jenže pokud nebudeme mít zrovna my v Česku s naší zkušeností odvahu pojmenovávat skutečnost přesnými slovy, zase na to doplatíme nejen my, ale i celá Evropa. Přehnaná korektnost jen maskuje skutečnost a v případě diktátorů nahrává jejich úmyslům.